Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
CD2964B1AFEBA803C1257A4E00669499.html
HTML · 12.1 KB
No categories available
25 Cdo 3096/2008
U S N E S E N Í
I. Dovolání se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
K odvolání všech účastníků Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 30. 11. 2007, č. j. 8 Co 637/2007 -526, potvrdil rozsudek ze dne 25. 4. 2007, č. j. 6 C 51/99 -456, jímž Okresní soud ve Vsetíně uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 17.467,- Kč s 19 % úrokem z prodlení od 15. 12. 1997 do zaplacení, ohledně částky 12.178,- Kč s 19% úrokem z prodlení od 15. 12. 1997 do zaplacení žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky a vůči státu; odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala první žalovaná dovolání z důvodů podle § 241a odst. 2 písm. a) a b) o.s.ř. , v němž odvolacímu soudu mimo jiné vytýká, že v rozhodnutí pouze obecně a nekonkrétně odůvodňuje potvrzení rozsudku soudu prvního stupně, čímž porušuje § 157 odst. 2 o.s.ř. ; navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Druhá žalovaná ve svém dovolání poukazuje na důvod uvedený v § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. a namítá nedostatek své pasivní legitimace spolu s neprokázáním předpokladů odpovědnosti za škodu podle § 420 obč. zák.; navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalobce ve vyjádření k dovolání obou žalovaných uvedl, soudy obou stupňů provedly rozsáhlé dokazování, na základě něhož pak dospěly ke správnému právnímu závěru o odpovědnosti obou žalovaných za škodu. Navrhl, aby bylo dovolání odmítnuto a aby mu byla přiznána náhrada nákladů dovolacího řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř. ) po zjištění, že dovolání bylo proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu podáno oprávněnými osobami (účastníky řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř. , dospěl k závěru, že v daném případě obě dovolání směřují proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Podle ustanovení § 243c odst. 2 o.s.ř. , ve znění účinném od 23. 1. 2009 (část první, čl. II, bod 12, část věty za středníkem zákona č. 7/2009 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony), obsahuje odůvodnění pouze stručný výklad důvodů, pro které je dovolání nepřípustné.
Přezkoumání rozhodnutí v dovolacím řízení brání ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o.s.ř. , podle nějž není dovolání přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. V dané věci obě žalované napadají dovoláním rozsudek odvolacího soudu, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen ve výroku o platební povinnosti ve výši 17.467,- Kč s příslušenstvím. Je zřejmé, že tímto výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč, přičemž k příslušenství uplatněného nároku se nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 1. 1998, sp. zn. 2 Cdon 322/97 , publikované pod č. 62 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1998). Na použití tohoto ustanovení nemá vliv okolnost, že žalovaná částka přesahuje částku 20.000,- Kč, neboť v rozsahu 12.178,- Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta (zde došlo k tzv. rozštěpení uplatněného nároku) a dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu v této části není subjektivně přípustné (odvolací soud potvrzením zamítavého výroku nevyhověl odvolání žalobce a tím, že požadovaná povinnost žalovaným uložena nebyla, nevznikla jim újma odstranitelná zrušením této části rozhodnutí). Nejvyšší soud proto dovolání obou žalovaných odmítl podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř.
Za situace, kdy dovolání je ze zákona nepřípustné, nelze náklady vynaložené žalobcem na právní zastoupení advokátem (sepis vyjádření k dovolání) považovat za náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Proto bylo o náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 , § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. března 2009
JUDr. Petr Vojtek, v. r.
předseda senátu