Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 293/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 10.300,- Kč k rukám advokáta.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 29. srpna 2006, č. j. -124, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Mělníku ze dne 16. února 2006, č. j.

-93, ve výrocích, jimiž byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 1.100.000,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 7 % ročně z částky 1.100.000,- Kč

od 28. 6. 2005 do zaplacení a bylo rozhodnuto o nákladech řízení; současně rozhodl

o nákladech odvolacího řízení.

Dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle , , v platném znění (dále jen „“), a nebylo shledáno přípustným ani podle

, neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam ( o. s. ř).

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b/ a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Tak tomu je zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu

s hmotným právem ( ). Ze znění citovaných ustanovení vyplývá, že dovolání podle je přípustné pouze k řešení otázek právních (ať již v rovině procesní nebo z oblasti hmotného práva). Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uplatnění dovolacího důvodu mířícího proti skutkovým zjištěním je zcela vyloučeno, a proto je dovolací soud povinen převzít skutkový stav, z něhož odvolací soud při svém rozhodování vycházel ). Uvedený dovolací důvod totiž neslouží k řešení právních otázek, ale k nápravě případného pochybení spočívajícího v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 132/2004, usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 130/2006, a ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. ).

Žalobce v dovolání zpochybnil správnost závěru odvolacího soudu, že účastníci uzavřeli ústně darovací smlouvu podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), výhradou, že oba soudy měly zjištěný skutkový stav posoudit jako bezdůvodné obohacení. Z obsahového vylíčení jeho výtek směřujících proti závěru, že účastníci uzavřeli darovací smlouvu, však plyne, že jsou založeny na kritice správnosti skutkového zjištění, na němž odvolací soud tento právní závěr založil. Otázka, co bylo obsahem smluvního ujednání účastníků a k čemu směřoval projev jejich vůle, je otázkou skutkovou, nikoli právní. Právním posouzením věci je taková činnost soudu, při níž soud aplikuje konkrétní právní normu na zjištěný skutkový stav, tedy z konkrétních skutkových zjištění dovozuje, jaká mají účastníci podle příslušného právního předpisu práva a povinnosti. Žalobce ve skutečnosti nezpochybňuje, že odvolací soud na správně zjištěný skutkový stav aplikoval nesprávnou právní normu; podstatou jeho námitek jsou výtky týkající se nedostatečně, resp. nesprávně zjištěného skutkového stavu, případně vadného hodnocení provedených důkazů, při němž soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění. Pokud je v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že kdyby odvolací soud nepochybil ve svém skutkovém závěru, že obsahem ujednání účastníků byl projev vůle žalobce darovat žalované částku 1.100.000,- Kč a projev vůle žalované tento dar přijmout, a vzal v úvahu skutečnosti, které žalovaný tvrdil (že vůle účastníků nesměřovala k darování předmětné částky, že neprojevil žádným způsobem vůli darovat žalované finanční prostředky, že žalovaná neprojevila vůli finanční dar od něho přijmout a že jí nepředal všechny tři kvitance potvrzující zaplacení jednotlivých částek za převod členského podílu v družstvu), musel by návazně dospět k odlišnému právnímu závěru, a to, že účastníci neuzavřeli smlouvu o darování částky 1.100.000,- Kč podle obč. zák. Žalobce tak uplatnil dovolací důvod podle , jehož použití je v případě přípustnosti dovolání podle vyloučeno.

Ani řešení právní otázky, zda jsou v posuzovaném případě naplněny znaky darování ve smyslu obč. zák., jestliže k odevzdání a převzetí částky nedošlo mezi žalobcem a žalovanou, nečiní dovolání přípustným podle , neboť nejde o otázku, kterou dovolací soud dosud neřešil, odvolací soud se od judikatury dovolacího soudu neodchýlil a jeho rozhodnutí je v souladu s hmotným právem. Nejvyšší soud totiž již v rozsudku ze dne 21. 7. 2005, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 154/2005, který se týkal skutkově obdobného případu, dospěl k závěru, že i bez fyzického předání a převzetí daru (finanční částky) může dojít k uzavření darovací smlouvy ve smyslu obč. zák., jestliže dar byl dárcem se souhlasem obdarovaného uhrazen přímo jeho věřiteli.

Dalšími námitkami žalobce k závěrům odvolacího soudu, že vztah mezi účastníky lze posoudit též jako dohodu o převzetí dluhu podle § 534 obč. zák., k jejímž náležitostem nepatří úplatnost, a že jeho nárok nelze podřadit žádné ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení, se již dovolací soud nezabýval vzhledem k tomu, že správnost posouzení otázky darování odvolacím soudem nebylo v dovolacím řízení zpochybněno. Řešení dalších právních otázek se proto jeví nadbytečným.

Ke skutečnostem, jež žalobce uvedl ve svém podání ze dne 3. 4. 2008, jímž doplnil dovolání, nemohl dovolací soud přihlížet, neboť jde o tzv. nové skutečnosti uplatněné po uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání ( ).

Jelikož dovolání směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek podle přípustný, dovolací soud je podle věty první a o. s. ř odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a Žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalované náklady, jež jí vznikly v souvislosti s vyjádřením k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta ve výši 10.000,- Kč (, ., , ve spojení s a , v platném znění) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (, a 3 , v platném znění). Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z a

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 17. března 2009

JUDr. Blanka  Moudrá,v.r.

předsedkyně senátu