Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 5025/2008

U S N E S E N Í

u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 19. února 2008, č. j. -54, takto:

I.  Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků  nemá  právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Děčíně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 13. března 2007, č. j. -39, uložil žalovaným povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobci do patnácti dnů od právní moci rozsudku částku 5.551,- Kč s příslušenstvím

v podobě tam uvedeného poplatku z prodlení (výrok I.), řízení co do částky 2.906,- Kč zastavil (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení účastníků (výrok III.).

K odvolání žalovaných směřujícímu proti výroku I. citovaného rozsudku Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci jako soud odvolací usnesením ze dne

19. února 2008, č. j. -54, zrušil rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku I. (a v závislém nákladovém výroku III.) a žalobu v tomto rozsahu odmítl (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení účastníků před soudem prvního stupně (výrok II.); současně konstatoval, že ve výroku II. o zastavení řízení co do částky 2.906,- Kč zůstává citovaný rozsudek nedotčen (výrok III.).

Proti výroku I. usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost opřel o ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). V dovolání vyjádřil –

z důvodů tam rozvedených – nesouhlas s odmítnutím žaloby co do částky 5.551,- Kč. Navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení (v tomto rozsahu) zrušil a věc vrátil

(v tomto rozsahu) odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení ( ), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele ( a 4 ). Poté se zabýval otázkou přípustnosti tohoto mimořádného opravného prostředku ( ), neboť toliko z podnětu přípustného dovolání lze správnost napadeného rozhodnutí přezkoumat z hlediska uplatněných dovolacích důvodů.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení až

Dovolání proti výroku I. usnesení odvolacího soudu není přípustné podle (tudíž ani podle ) , neboť usnesení, jímž odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně v napadeném vyhovujícím výroku I. (a v závislém nákladovém výroku III.) a žalobu v tomto rozsahu odmítl, není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. usnesení Nejvyššího soudu z 2. prosince 1997, sp. zn. , uveřejněné pod č. 61 v sešitě č. 10 z roku 1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, popřípadě usnesení téhož soudu z 28. srpna 1997, sp. zn. , uveřejněné pod č. 88 v sešitě č. 11 z roku 1997 časopisu Soudní judikatura). Ostatně dovolání by nebylo přípustné ani kdyby šlo o měnící rozhodnutí ve věci samé – viz

Ustanovení , a a 2 nezakládají přípustnost dovolání proti výroku I. napadeného usnesení proto, že v jejich taxativních výčtech není uvedeno usnesení, jímž odvolací soud zrušil (v tam uvedeném rozsahu) vyhovující rozsudek soudu prvního stupně a žalobu (v tomto rozsahu) odmítl. Přípustnost dovolání však nelze opřít ani o ustanovení , neboť podle tohoto ustanovení (jeho věty před středníkem) je dovolání přípustné pouze proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby).

Lze uzavřít, že není přípustné dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud zrušil (vyhovující) rozsudek soudu prvního stupně a žalobu odmítl. Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto dovolání podle věty první ve spojení s odmítl (pro nepřípustnost).

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, , a a o skutečnost, že žalovaným nevznikly v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měli proti dovolateli právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 17. března 2009

JUDr. Miroslav Ferák, v. r.

předseda senátu