Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 4828/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Moniky Vackové v právní věci žalobkyně A. W. spol. s r.o., zast. Mgr. J. M., advokátem, proti žalovanému O. R., zast. JUDr. J. H., advokátem, o zaplacení částky 80.258,20 Kč s přísl., vedené u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. května 2007, č.j. -121, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud Praha - západ rozsudkem ze dne 6. června 2006, č.j. -89, ve výroku I. uznal žalovaného povinným k zaplacení částky 80.258,80 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve výrocích II. a III. rozhodl soud prvního stupně o nákladech řízení.

Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky z titulu nezaplacené ceny díla elektroinstalačních prací, které pro žalovaného provedla na objektu rekonstrukce vily v D. Dovodil, že mezi účastníky byly smlouvy o dílo podle § 536 an. obchodního zákoníku uzavírány konkludentně ústními objednávkami žalovaného a tím, že žalobkyně podle nich dílo provedla. Vůle stran směřovala k uzavření smlouvy, což bylo mezi účastníky zavedenou praxí. Soud shledal požadavek na zaplacení ceny díla důvodným, proto žalobě vyhověl včetně požadovaného příslušenství.

Odvolací soud v záhlaví označeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a ve výroku II. rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými zjištěními i právními závěry soudu prvního stupně a uzavřel, že žalobkyně po poučení podle a 3 odvolacím soudem prokázala svá tvrzení, že se žalovaným uzavřela smlouvu o dílo, na základě této smlouvy provedla pro žalovaného práce, které mu vyúčtovala, předala, a tím jí vznikl nárok na zaplacení ceny díla.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný včasné dovolání, které co do přípustnosti opřel o ustanovení (dále jen „ “). Z obsahu dovolání ( ) vyplývá, že žalobce namítá, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (tedy, že je dán dovolací důvod podle ).

Dovolatel má za to, že v řízení nebylo prokázáno, že by byla uzavřena řádná smlouva o dílo způsobem, který obchodní zákoník připouští. Dovolatel namítá, že odvolací soud neprávně hodnotil provedené důkazy, tj. svědecké výpovědi a y (označené v dovolání), a na základě toho dospěl k nesprávnému právnímu posouzení věci.

Dovolatel navrhuje zrušit rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobkyně ve vyjádření uvádí, že rozhodnutí soudů obou stupňů považuje za správné a navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání jako nepřípustné odmítl.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti rozsudku upravuje ustanovení

V projednávaném případě přichází v úvahu přípustnost dovolání podle ustanovení Podle tohoto ustanovení je přípustné dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písm. b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [ ] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Předpokladem přípustnosti dovolání podle ustanovení je, že řešená právní otázka měla pro rozhodnutí o věci určující význam, tedy že nešlo jen o takovou otázku, na níž výrok odvolacího soudu nebyl z hlediska právního posouzení založen. Zásadní právní význam pak má rozhodnutí odvolacího soudu zejména tehdy, jestliže v něm řešená právní otázka má zásadní význam nejen pro rozhodnutí konkrétní věci (v jednotlivém případě), ale z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu) nebo obsahuje-li řešení právní otázky, které je v rozporu s hmotným právem.

Pokud dovolatel namítá, že v řízení nebylo prokázáno, že by byla uzavřena řádná smlouva o dílo, a to způsobem, který obchodní zákoník připouští, jsou tyto jeho námitky podřaditelné dovolacímu důvodu podle (tedy, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování). Avšak za situace, kdy je posuzována přípustnost dovolání podle , nemohou tyto námitky přípustnost dovolání založit. Totéž platí i pro další námitky dovolatele, kterými vytýká, že odvolací soud neprávně hodnotil provedené důkazy, tj. svědecké výpovědi a y (označené v dovolání), a na základě toho dospěl k nesprávnému právnímu posouzení věci. Těmito námitkami dovolatel brojí proti skutkovým závěrům odvolacího soudu, tyto námitky tudíž nelze v případě posouzení přípustnosti dovolání podle úspěšně uplatnit (srov. též a contrario).

Poněvadž Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu z pohledu dovolatelem uplatněných dovolacích důvodů a jejich obsahového vymezení zásadně právně významným neshledal (dovolatel ostatně v dovolání ani žádnou právní otázku za zásadně významnou neoznačil), a to ani z pohledu případného rozporu s hmotným právem, dovolání žalobce jako nepřípustné podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl dle ustanovení věty první, a tak, jak se uvádí ve výroku, a přiznal žalované náhradu nákladů řízení, a to odměnu podle ustanovení , , , a , v platném znění ve výši             10.000,- Kč, a paušální náhradu 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení , v platném znění.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalovaný, co mu ukládá toto rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 12. března 2009

JUDr. František Faldyna, CSc.

předseda senátu