Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3107/2008

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy

ve věci žalobkyně J. V., s. r. o., zastoupené advokátem, proti žalovanému V. L., zastoupenému advokátem , o zaplacení 138.202,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. března 2008, č. j. -63, takto:

Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. března 2008, č. j. -63, se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Českých Budějovicích k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 145.692,- Kč s příslušenstvím. Uváděla, že podle ústní smlouvy o půjčce uzavřené dne 21. 7. 2004 předala téhož dne žalovanému 5.130,- Euro a on se zavázal půjčku vrátit do 30 dnů od výzvy věřitele. Svůj závazek nesplnil.

Okresní soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 5. listopadu 2007, č. j. -42, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 138.202,20 Kč se zde specifikovanými úroky z prodlení, zamítl žalobu o zaplacení dalších 7.489,80 Kč s úroky z prodlení od 1. 1. 2007 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu.

Krajský soud v  Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 11. března 2008, č. j. -63, rozsudek soudu prvního stupně v napadené vyhovující části změnil tak, že žalobu na zaplacení 138.202,20 Kč s příslušným úrokem zamítl; současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, v němž vytýká odvolacímu soudu, že se nevypořádal s kontradiktorností provedených důkazů a bez dalšího odmítl svědectví P. P. a P. T. i výpis z jejího účtu jako důkazy neprůkazné. Žalobkyně připomíná, že disponuje znaleckým posudkem JUDr. P. B. z 3. 6. 2008, v němž je dovozováno, že podpis na kvitanci z 21. 7. 2007 je pravým podpisem žalovaného. Má zato, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutečností, které nemají podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování a že v řízení prokázala existenci půjčky. Navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou (žalobkyní) za splnění podmínky jejího advokátního zastoupení a je podle přípustné.

Již v  rozsudku ze dne 23. 1. 2001, sp. zn. , uveřejněném v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazku 1, pod C 61, Nejvyšší soud vyslovil názor, že odvolací soud se od skutkového zjištění, které učinil soud prvního stupně

na základě v řízení provedených důkazů výpověďmi účastníků, svědků a předloženými listinnými důkazy, může odchýlit pouze tehdy, jestliže tyto důkazy sám opakoval a zjednal si tak rovnocenný podklad pro případné odlišné zhodnocení těchto důkazů. V opačném případě trpí řízení vadou podle (resp. v současném znění), tedy vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Shora uvedený postup však odvolací soud v této věci nedodržel.

V posuzované věci odvolací soud zopakoval důkaz znaleckým posudkem vypracovaným znalcem JUDr. P. B. ze dne 7. 8. 2007 a „výkladem znění závěru tohoto znaleckého posudku zpracovaným 30. 8. 2007“ a narozdíl od soudu prvního stupně, který vyšel ze zjištění, že žalovaný si od žalobkyně půjčil obnos 5.130,- Euro, uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno o tvrzené půjčce.

K závěru, že žalovaný si od žalobkyně půjčil obnos 5.130,- Euro, který dosud nevrátil, dospěl soud prvního stupně - jak je v odůvodnění jeho rozsudku podrobně rozvedeno – především vyhodnocením výpovědí jednatele žalobkyně, žalovaného, svědků P. P. a P. T. a znaleckého posudku, který vypracoval soudní znalec JUDr. P. B. Uvěřil žalobkyni, že žalovanému na jeho žádost půjčila 5.130,- Euro s tím, že je vrátí do 30 dnů od výzvy, neboť tvrzení jednatele žalobkyně bylo podpořeno jak svědeckou výpovědí P. P., která sepsala kvitanci a byla přítomna jak jejímu podpisu, tak předání peněz žalovanému, tak nepřímo svědeckou výpovědí P. T., který sice nebyl půjčce osobně přítomen, avšak od jednatele žalobkyně se o půjčce dozvěděl v době, kdy si sám chtěl peníze od žalobkyně půjčit. V kontextu s těmito svědeckými výpověďmi soud prvního stupně hodnotil znalecký posudek tak, že neuvěřil závěru, že podpis na kvitanci není pravým podpisem žalovaného. Uzavřel, že žalovaný kvitanci podepsal, avšak „úmyslně neprovedl podpis v té podobě, jak se běžně podepisuje.“ Jestliže tedy odvolací soud založil své rozhodnutí na jiném skutkovém stavu (uvěřil verzi žalovaného, že si od žalobkyně žádné peníze nepůjčil), aniž opakoval účastnické výpovědi a výpovědi obou svědků, o něž opřel své skutkové závěry soud prvního stupně (zopakován byl výlučně znalecký posudek), postupoval v rozporu se zásadami přímosti a ústnosti, kterými je občanské soudní řízení ovládáno (při hodnocení důkazů účastnickými a svědeckými výpověďmi totiž spolupůsobí vedle věcného obsahu výpovědí i další skutečnosti, které – ač nejsou bez vlivu na posouzení věrohodnosti výpovědí – nemohou být vyjádřeny v protokolu o jednání), a zatížil tak řízení vadou, která mohla mít vliv na správnost rozhodnutí. K této vadě je dovolací soud v případě přípustného dovolání povinen vždy přihlédnout. Dovolacímu soudu proto nezbylo, než podle věty za středníkem přezkoumávaný rozsudek odvolacího soudu zrušit a podle odst. 3 věty prvé téhož ustanovení mu věc vrátit k dalšímu řízení.

Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. března 2009

JUDr. Ivana  Zlatohlávková, v. r.

předsedkyně senátu