Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 5437/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky  rozhodl  v  senátě složeném  z   předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc., a JUDr. Moniky Vackové   v  právní věci žalobců a) J. R., a b) J. R.,  , obou zastoupených JUDr. P. S., advokátkou, proti  žalovaným 1) K. b., a.s., a 2) N. spol. s r.o., , o určení neplatnosti zástavní smlouvy,  vedené  u  Krajského soudu v Brně   pod  sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Vrchního soudu  v Olomouci ze dne 24. května 2007, č. j. -78, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobců proti rozsudku Vrchního soudu  v Olomouci ze  dne    24. května 2007, č. j. -78, jímž byl  potvrzen  rozsudek ze dne 5. dubna 2006, č. j. -47, kterým Krajský soud v Brně zamítl žalobu na určení neplatnosti zástavní smlouvy a rozhodl o nákladech řízení, a jímž bylo dále rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení, není   přípustné podle     (dále  též  jen „ “), jelikož podmínky tohoto ustanovení  nebyly  v souzené věci naplněny (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil), a nebylo shledáno přípustným  ani  podle   , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím  výroku  ve  věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Je-li dovolací soud při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. , větu první, ), pak při zkoumání, zda  napadené  rozhodnutí  odvolacího soudu  má ve smyslu ustanovení ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může soud posuzovat jen takové právní otázky (z těch, na kterých napadené rozhodnutí spočívá), které dovolatelé v dovolání napadli, resp. jejichž nesprávné řešení v dovolání zpochybnili (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2004,  sp. zn.   ,  uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2004,  pod číslem 132).

Z vylíčení uplatněného dovolacího důvodu je však zřejmé, že dovolatelé žádnou právní otázku zásadního významu, na jejímž řešení by bylo napadené rozhodnutí založeno, nevymezili, přičemž závěr odvolacího soudu o nedostatku naléhavého právního zájmu žalobců [srov. ] na  určení  neplatnosti  zástavní smlouvy k nemovitosti  ze  dne 15. března 1994 uzavřené žalobci s první žalovanou, na němž je napadené rozhodnutí založeno, je zcela v souladu s konstantní soudní judikaturou (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2003, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 2/2004, v němž bylo judikováno, že není naléhavý právní zájem na určení, že je neplatná zástavní smlouva, podle níž bylo vloženo do katastru nemovitostí zástavní právo s tím, že k odstranění nejistoty v právním postavení žalobce nebo k zamezení ohrožení jeho práva může v tomto případě vést pouze určení toho, zda tu zástavní právo je či není), od níž Nejvyšší soud nemá důvod se odchýlit ani v této věci.

Vytýkají-li dovolatelé soudům obou stupňů, že při rozhodování  nevzaly v potaz neplatnost uzavřené zástavní smlouvy, je třeba uvést, že tyto jejich námitky (tvrzení o uzavření zástavní smlouvy žalobci v omylu vyvolaném úmyslně druhou žalovanou, jakož i tvrzené opomenutí soudů zkoumat, zda byla zástavní smlouva řádně uzavřena k tomu oprávněnými osobami) by mohly být soudy posuzovány pouze za předpokladu existence naléhavého právního zájmu na určení neplatnosti zástavní smlouvy. K takovému závěru soudy však správně nedospěly.

Přípustnost dovolání podle nemohly založit ani dovolateli tvrzené vady řízení (spočívající v tom, že odvolací soud nevyhověl žádosti žalobců a jednání neodročil a že soudy neprovedly žalobci navržené důkazy), neboť jejich prostřednictvím dovolatelé žádnou otázku, na jejímž řešení by bylo napadené rozhodnutí založeno, nevymezují a k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolací soud přihlédne jen v případě přípustného dovolání (srov. , větu druhou, ), což případ podaného dovolání není.

Za situace, kdy dovolací soud z obsahu uplatněných dovolacích námitek neshledal ani existenci jiných okolností, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, lze uzavřít,  že dovolání žalobců směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Nejvyšší soud proto, aniž  nařizoval  jednání ( , věta první,   ),  dovolání žalobců pro nepřípustnost odmítl  [ věta první a o. s. ř].

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, , a části věty před středníkem , neboť žalobci s ohledem na výsledek řízení nemají na náhradu svých nákladů právo a žalovaným v souvislosti s dovolacím řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. března 2009

JUDr. Miroslav Gallus

předseda senátu