Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 4490/2008

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 19. 5. 2008, č. j. -118, a rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 17. 10. 2005, č. j. -93, se zrušují a věc se vrací Městskému soudu v Brně k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

A. Předchozí průběh řízení

Žalobkyně se domáhala, aby žalovaní byli uznáni povinnými zaplatit jí společně a nerozdílně částku 300.000,- Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 9. 6. 1999 uzavřela s prvním žalovaným, zastoupeným druhým žalovaným, smlouvu o smlouvě budoucí, ve které se zavázala za dohodnutých podmínek uzavřít nejpozději do 31. 12. 1999 s prvním žalovaným kupní smlouvu na dům č. p. 581 na pozemku p. č. 951 v k. ú. H. H. v B. Při podpisu smlouvy o budoucí smlouvě předala dne 9. 6. 1999 druhému žalovanému částku 300.000,- Kč, kterou jí žalovaní nevrátili, ačkoli k uzavření smlouvy v dohodnuté lhůtě nedošlo.

Městský soud v Brně rozsudkem pro uznání ze dne 29. 11. 2001, č. j. -26, uznal oba žalované povinnými společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 300.000,- Kč s příslušenstvím.

K odvolání druhého žalovaného Krajský soud v Brně usnesením ze dne 31. 5. 2004, č. j. -45 rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu mezi žalobkyní a druhým žalovaným zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že podmínky pro fikci uznání podle nebyly splněny.

V dalším řízení Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 17. 10. 2005, č. j. -93, uznal druhého žalovaného povinným zaplatit žalobci částku 300.000,- Kč s příslušenstvím s tím, že jeho povinnost plnit zaniká plněním povinnosti prvního žalovaného uložené mu předchozím rozsudkem pro uznání. V odůvodnění uvedl, že druhému žalovanému se nepodařilo prokázat oprávněnost námitky započtení z titulu užívání předmětných nemovitostí žalobkyní.

K odvolání druhého žalovaného Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 19. 5. 2008, č. j. -118, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu vůči druhému žalovanému zamítl. Dospěl k závěru, že ze smlouvy o smlouvě budoucí byl zavázán k vrácení zálohy pouze první žalovaný, zatímco druhý žalovaný byl pouze zmocněncem, a proto ze smlouvy zavázán být nemohl.

B. Dovolání

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, v němž namítala neplatnost plné moci udělené prvním žalovaným druhému žalovanému, neboť první žalovaný v ní zmocnil druhého žalovaného k prodeji domu „na popisném čísle 239 k. ú. H. H.“, zatímco smlouva o smlouvě budoucí se týkala prodeje „domu č.p. 581 na pozemku parc. č. 951 v B., k. ú. Horní Heršpice“. Z uvedeného důvodu plná moc nesplňuje požadavek určitosti ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák. Žalobkyně dále namítala neplatnost plné moci proto, že jde o závazek s plněním nemožným ve smyslu § 37 odst. 2 obč. zák., neboť jím první žalovaný zmocnil druhého žalovaného k prodeji pozemku, který nevlastnil.

Druhý žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že okolnosti uvedené v dovolání považuje za nedůvodné a účelové, neboť první žalovaný s ním uzavřel ústní mandátní smlouvu a plná moc sloužila pouze k legitimaci pro jednání s žalobkyní. Mezi žalovanými nebyly pochybnosti o tom, který dům má být předmětem prodeje, stejně tak nebyly pochybnosti mezi druhým žalovaným jako zmocněncem a žalobkyní, neboť žalobkyně si dům před uzavřením smlouvy prohlédla. Označení domku v plné moci je převzato z notářského zápisu o kupní smlouvě ze dne 22. 4. 1971, kterou první žalovaný dům koupil. Podle druhého žalovaného lze tak výkladem podle § 35 odst. 1 a 2 obč. zák. dojít k závěru, že právní úkon byl dostatečně určitý.

C. Přípustnost

Žalobkyně napadla rozsudek odvolacího soudu, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně změněn, a proto je dovolání přípustné podle

D. Důvodnost

Dovolání je důvodné.

V plné moci ze dne 31. 5. 1999, založené na č. l. 61 spisu, je uvedeno, že první žalovaný zmocňuje druhého žalovaného k zastupování „při prodeji rodinného domku postaveného na popisném čísle 239 k. ú. H. H., Kšírova ul. II.“. Naproti tomu ve smlouvě o smlouvě budoucí ze dne 9.6.1999, přiložené ke spisu, kterou uzavřeli žalobkyně jako budoucí kupující a první žalovaný, zastoupený druhým žalovaným, jako budoucí prodávající, je jako předmět smlouvy uveden (celkem třikrát) „dům č. p. 581 na pozemku parc. č. 951 v B., k. ú. H. H.“.

Z uvedených dvou označení ani z dalších důkazů založených ve spise nelze bez dalšího dokazování zjistit, zda plná moc byla udělena k právním úkonům týkajícím se téhož či jiného pozemku, než je pozemek, který je předmětem smlouvy o smlouvě budoucí. O tom, že se jedná o rozdílné nemovitosti, by svědčily záznamy v katastru nemovitostí, podle nichž se na Kšírově ulici v B.-H. H. nachází jak dům č. p. 581, tak dům č. p. 239. Naopak  tomu, že se jedná o tutéž nemovitost, by svědčilo podání prvního žalovaného založené na č.l. 108 spisu, z něhož plyne, že v katastrálním území H. H. došlo k přečíslování parcel.

Podle názoru dovolacího soudu nelze bez dalšího uzavřít, že plná moc ze dne 31. 5. 1999 je neplatná pro neurčitost. Jestliže však odvolací soud dospěl k závěru, že na základě plné moci, která zmocňuje druhého žalovaného k „zastupování při prodeji rodinného domku postaveného na popisném čísle 239 k. ú. H. H., Kšírova ul. II“, byl druhý žalovaný oprávněn uzavřít se žalobkyní smlouvu o smlouvě budoucí týkající se domu „č. p. 581 na pozemku parc. č. 951 v B., k. ú. H. H.“, vyšel ze skutkových zjištění, která nemají podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování (srov. ).

V návaznosti na předeslané dovolací soud uvádí, že na zjištění, zda byl druhý žalovaný k zastupování prvního žalovaného při uzavírání smlouvy o smlouvě budoucí oprávněn, závisí právní posouzení věci. Byl-li druhý žalovaný oprávněn k zastupování, je správný právní názor odvolacího soudu uvedený v napadeném rozsudku, podle něhož byl ze smlouvy zavázán pouze první žalovaný – srov. § 22 odst. 1 druhou větu obč. zák., podle níž ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Nebyl-li druhý žalovaný k zastupování oprávněn, je třeba věc posoudit podle právní úpravy překročení oprávnění vyplývajících z plné moci (§ 33 odst. 1 obč. zák.), popř. nezmocněného jednatelství (§ 33 odst. 2 obč. zák.).

Nejvyšší soud proto rozsudek odvolacího soudu bez jednání ( ) podle věty za středníkem zrušil. Protože důvody, pro které byl rozsudek odvolacího soudu zrušen, platí i pro rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud i jeho rozsudek ( ) a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

V dalším řízení je soud prvního stupně vázán právními názory soudu dovolacího ( ve sp. s ). V jeho rámci bude při rozhodování o nákladech řízení brán zřetel i na náklady dovolacího řízení ( ).

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 26. února 2009

JUDr. Iva  B r o ž o v á

předsedkyně senátu