Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 4304/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Moniky Vackové v právní věci žalobce JUDr. Z. H., advokáta zastoupeného JUDr. M. K., CSc., advokátem proti žalovaným 1) A., a.s., , 2) JUDr. Z. A., advokátovi se, oběma zastoupeným JUDr. P. K., advokátem, o určení neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 31. 8. 2000, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o žalobcově dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21. května 2007, č.j. -120, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Žalobcovo dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze v záhlaví označenému, jímž byl ve věci samé potvrzen rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. dubna 2006, č.j. -76, jímž byla zamítnuta žaloba o určení neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne 31. 8. 2000 mezi prvním žalovaným jako postupitelem a druhým žalovaným jako postupníkem, není přípustné podle , neboť podmínky tohoto ustanovení v dané věci nebyly splněny ( odvolacím soudem bylo potvrzeno v pořadí první rozhodnutí ve věci ), není přípustné ani podle , neboť dovolací soud neshledal, že by napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé mohl mít po právní stránce zásadní význam ( ), tj. že by spočíval na řešení otázky, která v rozhodnutí odvolacího soudu nebyla řešena, či je soudy rozhodována rozdílně, případně že by taková otázka byla v rozhodnutí vyřešena v rozporu s hmotným právem.

Otázka, jak mají být posuzovány právní vztahy účastníků inominátní smlouvy dle § 51 obč. zák., není otázkou zásadně právně významnou, její řešení vyplývá přímo ze zákona, konkrétně z ustanovení obč. zák. Vzhledem ke skutkovému stavu tak, jak byl zjištěn soudy nižších stupňů a z něhož dovolací soud vychází ( ), nesdílí dovolací soud názor dovolatele, že by závěr odvolacího soudu o charakteru smlouvy uzavřené mezi dovolatelem a druhým žalovaným dne 2. 5. 1997 byl v rozporu s hmotným právem.

Dovolatelovou námitkou, že odvolací soud zatížil řízení vadou, protože nesprávně posoudil nesplnění „poučovací povinnosti dle “ ze strany soudu prvního stupně, dovolací soud není oprávněn se zabývat. K vadám řízení může totiž dovolací soud přihlédnout pouze tehdy, je-li dovolání přípustné a vady řízení (nejde-li o zmatečnosti) mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ).

Dovolací soud, jak z uvedeného plyne, neshledal existenci podmínek daných ustanovením , ani jiných okolností, z nichž by, s přihlédnutím k obsahu dovolacích námitek, bylo možno zásadní právní význam rozhodnutí dovodit.

Dovolání podle není přípustné, Nejvyšší soud je proto dle věta první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a Oba žalovaní byli v dovolacím řízení zastoupeni jediným advokátem, který se k dovolání vyjádřil svým podáním ze dne 6. 9. 2007, učinil tedy v dovolacím řízení jediný úkon. Sazba jeho odměny činí proto dle vyhl.č. ve znění účinném od 1. 9. 2006 částku 10.000,- Kč, snížená o 50% dle a 15 cit. vyhl. a o dalších 50% dle téže vyhlášky činí výše odměny 2.500,- Kč. Paušální náhrada hotových výdajů přísluší ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby podle , ve znění účinném k témuž datu. S připočtením náhrady 532,-Kč za 19% daň z přidané hodnoty je celková výše nákladů řízení 3.332,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.

V Brně dne 25. února 2009

JUDr. Miroslav G a l l u s

předseda senátu