Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 336/2021-26
Okresní soud v Liberci rozhodl soudcem Mgr. Janem Uhlířem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 5 846 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 846 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 846 Kč od 18. 4. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do úroku z prodlení z částky 5 846 Kč od 16. 4. 2019 do 17. 4. 2019 zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 846 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 846 Kč od 18. 4. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do úroku z prodlení z částky 5 846 Kč od 16. 4. 2019 do 17. 4. 2019 zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 5 846 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný je veden jako provozovatel osobního automobilu, registrační značka, VIN kód, přičemž žalovaný neměl ode dne 10. 7. 2018 do dne 4. 11. 2018 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Dlužná částka se skládá ze základu příspěvku ve výši 5 546 Kč, který je tvořen zákonnou sazbou 47 Kč/den vynásobenou počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. , zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy 118 dní. Dále žalobkyně nárokuje částku 300 Kč představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v souladu s ustanovením § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. název žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu anonymizováno ze dne 1. 3. 2019, která byla doručena žalovanému dne 16. 3. 2019, s tím, že splatnost příspěvku nastává nejméně po uplynutí 30 dnů od doručení této výzvy. Žalovaný do dnešního dne ničeho nezaplatil.
2. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaný se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , dále jen o.s.ř. , a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalovanému byla tato výzva spolu se žalobou doručena náhradním způsobem ve smyslu § 49 odst. 4 o.s.ř.
3. Z výpisu ze sledování zásilek obec Pošty, s. p. připojeného k žalobě soud zjistil datum doručení výzvy dne 18. 3. 2019. V tomto směru byla žalobkyně vyzvána k předložení důkazu, ze kterého by vyplývalo, že žalovanému byla výzva odeslaná dne 1. 3. 2019 doručena dne 16. 3. 2019. Přípisem žalobkyně soudu sdělila, že výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu byla žalovanému odeslána dne 1. 3. 2019, přičemž žalobkyně za den doručení výzvy žalovanému považuje 15. den po odeslání výzvy, tj. den 16. 3. 2019. Datum doručení výzvy již nelze zjistit ani od provozovatele poštovních služeb, neboť předmětná zásilka již není v evidenci sledování zásilek České pošty, s.p. Soud v rámci hospodárnosti nevyzýval žalobkyni k označení a předložení důkazu o doručení výzvy dne 16. 3. 2019 dle § 118a odst. 3 o.s.ř. při jednání, neboť z uvedeného je zřejmé, že předmětný důkaz neexistuje, neboť jej nemá žalobkyně k dispozici a nelze jej vyžádat ani u třetího subjektu.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 5 546 Kč jako zákonného příspěvku nepojištěného vozidla, neboť žalovaný je evidován jako provozovatel vozidla registrační značka, VIN kód a vozidlo nemá ve výše uvedeném období uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila 47 Kč. Poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva pak činí částku 300 Kč. Žalovanému byla výzva doručena dne 18. 3. 2019.
5. Soud posoudil věc po právní stránce tak, že na vztah žalobkyně a žalovaného dopadá ustanovení § 4 zákona. Žalovaný, co by osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel (§ 4 odst. 2 zákona), je v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti, kdy nebylo sjednáno tzv. povinné ručení. Podle § 4 odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost, tedy 118 dní, a výše denní sazby podle druhu vozidla, tedy 47 Kč (§ 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. ). Podle § 4 odst. 4 zákona je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni také náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které činí 300 Kč (§ 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. ). Konečně lhůta ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek činí dle § 4 odst. 7 zákona nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, tedy v tomto případě ode dne 18. 3. 2019.
6. Vzhledem k výše uvedenému soud shledal žalobu, co se týká jistiny, za důvodnou, a v tomto rozsahu ji zcela vyhověl. Soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , ode dne 18. 4. 2019, tedy po uplynutí 30 denní lhůty ode dne doručení výzvy, a ve zbývajícím rozsahu nárokovaných úroků z prodlení žalobu zamítl.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, jelikož její neúspěch byl v poměrně nepatrné částce. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.