Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3460/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 22. 2. 2005, č. j. -4 (jímž okresní soud nařídil podle vykonatelného platebního výměru V. z. p. ČR, č. j., ze dne 13. 7. 2004, k uspokojení pohledávky oprávněné 8 737,- Kč, výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu povinného) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud uzavřel, že vykonávaný platební výměr je dle , , ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „“), a , věty druhé, a odst. 8 , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů, pravomocným a vykonatelným exekučním titulem a že se povinnému nepodařilo prokázat, že by proti němu podal opravný prostředek.

Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, jehož přípustnost opírá o ustanovení Tvrdí, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ), přičemž však namítá, že proti exekučnímu titulu podal včasné odvolání, a proto vykonávaný platební výměr nikdy nenabyl právní moci ani vykonatelnosti. Rovněž znovu uvádí, že na jeho žádost o prominutí penále oprávněná nijak nereagovala, a navrhuje, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Současně požaduje odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

Oprávněná ve svém vyjádření k dovolání uvedla, že proti vykonávanému platebnímu výměru odvolání podáno nebylo a že nemá ani k dispozici žádnou žádost povinného o prominutí penále. Celá dlužná částka jí byla uhrazena dne 23. 10. 2006. Navrhla zamítnutí dovolání.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení odst. l lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, je dovolání ve smyslu přípustné za podmínek vymezených v nebo c) (srov. ). Protože použití ustanovení je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější – odvolacím soudem zrušené – rozhodnutí téhož soudu), je možné přípustnost posuzovat jen v intencích ustanovení , jež ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu - sice správně určenou - nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze normy dovodil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků).

Dovolatel žádné argumenty ve prospěch názoru, že rozhodnutí odvolacího soudu je zásadního právního významu, nepřednesl a z hodnocení námitek v dovolání obsažených (zda je exekuční titul vykonatelný) k takovému závěru dospět nelze.

Závěr, že k výkonu navržené rozhodnutí je vykonatelné, je závěrem právním, jehož přezkum je v dovolacím řízení možný v intencích dovolacího důvodu podle ; aby však soud mohl k takovému závěru dospět, musí učinit potřebná skutková zjištění. V projednávaném případě šlo o zjištění, že platební rozkaz byl povinnému řádně doručen do vlastních rukou a nabyl právní moci marným uplynutím lhůty k podání opravného prostředku dne 6. 8. 2004. Nesprávnost, případně neúplnost těchto skutkových zjištění pak lze namítat prostřednictvím dovolacích důvodů podle resp. , které však přípustnost dovolání ve smyslu odst. l písm. c) založit nemohou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura 7/2004 pod č. 132, jakož i usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. ). I když povinný zpochybnil (právní) závěr odvolacího soudu o vykonatelnosti exekučního titulu, učinil tak způsobem neregulérním; jinými slovy závěr o jeho nevykonatelnosti založil na vlastních skutkových tvrzeních, odlišných od zjištění, k nimž dospěl soud odvolací. Skutkové námitky však – jak již bylo uvedeno výše – nemohou být relevantním hlediskem pro hodnocení, zda je rozhodnutí zásadního právního významu, takže i právní závěry, které z nich dovolatel vyvozuje, jsou pro účely daného dovolacího přezkumu bezcenné.

K návrhu na odklad vykonatelnosti dovolací soud poznamenává, že užití institutu odkladu vykonatelnosti je v řízení o dovolání proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí ( ), z povahy věci vyloučeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 6. 2006, sp. zn. ).

Odvolací soud k přezkumu předložené otázky vyřešil v souladu se standardní judikaturou a jeho rozhodnutí tudíž zásadní právní význam ve smyslu , odst. 3 nemá. Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud je odmítl (, věta první, ).

O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení , věty první, odst. l a (oprávněné, která by měla právo na jejich náhradu, v tomto stadiu řízení náklady nevznikly a povinný na jejich náhradu právo nemá).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. února 2009

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně

JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné V. z. p. ČR, proti povinnému V. B., zastoupenému advokátkou, pro 8.737,- Kč přikázáním pohledávky z účtu povinného, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 12. 2005, č.j. -18, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 22. 2. 2005, č. j. -4 (jímž okresní soud nařídil podle vykonatelného platebního výměru V. z. p. ČR, č. j., ze dne 13. 7. 2004, k uspokojení pohledávky oprávněné 8 737,- Kč, výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu povinného) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud uzavřel, že vykonávaný platební výměr je dle , , ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „“), a , věty druhé, a odst. 8 , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů, pravomocným a vykonatelným exekučním titulem a že se povinnému nepodařilo prokázat, že by proti němu podal opravný prostředek.

Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, jehož přípustnost opírá o ustanovení Tvrdí, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ), přičemž však namítá, že proti exekučnímu titulu podal včasné odvolání, a proto vykonávaný platební výměr nikdy nenabyl právní moci ani vykonatelnosti. Rovněž znovu uvádí, že na jeho žádost o prominutí penále oprávněná nijak nereagovala, a navrhuje, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Současně požaduje odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

Oprávněná ve svém vyjádření k dovolání uvedla, že proti vykonávanému platebnímu výměru odvolání podáno nebylo a že nemá ani k dispozici žádnou žádost povinného o prominutí penále. Celá dlužná částka jí byla uhrazena dne 23. 10. 2006. Navrhla zamítnutí dovolání.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení odst. l lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, je dovolání ve smyslu přípustné za podmínek vymezených v nebo c) (srov. ). Protože použití ustanovení je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější – odvolacím soudem zrušené – rozhodnutí téhož soudu), je možné přípustnost posuzovat jen v intencích ustanovení , jež ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu - sice správně určenou - nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze normy dovodil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků).

Dovolatel žádné argumenty ve prospěch názoru, že rozhodnutí odvolacího soudu je zásadního právního významu, nepřednesl a z hodnocení námitek v dovolání obsažených (zda je exekuční titul vykonatelný) k takovému závěru dospět nelze.

Závěr, že k výkonu navržené rozhodnutí je vykonatelné, je závěrem právním, jehož přezkum je v dovolacím řízení možný v intencích dovolacího důvodu podle ; aby však soud mohl k takovému závěru dospět, musí učinit potřebná skutková zjištění. V projednávaném případě šlo o zjištění, že platební rozkaz byl povinnému řádně doručen do vlastních rukou a nabyl právní moci marným uplynutím lhůty k podání opravného prostředku dne 6. 8. 2004. Nesprávnost, případně neúplnost těchto skutkových zjištění pak lze namítat prostřednictvím dovolacích důvodů podle resp. , které však přípustnost dovolání ve smyslu odst. l písm. c) založit nemohou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura 7/2004 pod č. 132, jakož i usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. ). I když povinný zpochybnil (právní) závěr odvolacího soudu o vykonatelnosti exekučního titulu, učinil tak způsobem neregulérním; jinými slovy závěr o jeho nevykonatelnosti založil na vlastních skutkových tvrzeních, odlišných od zjištění, k nimž dospěl soud odvolací. Skutkové námitky však – jak již bylo uvedeno výše – nemohou být relevantním hlediskem pro hodnocení, zda je rozhodnutí zásadního právního významu, takže i právní závěry, které z nich dovolatel vyvozuje, jsou pro účely daného dovolacího přezkumu bezcenné.

K návrhu na odklad vykonatelnosti dovolací soud poznamenává, že užití institutu odkladu vykonatelnosti je v řízení o dovolání proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí ( ), z povahy věci vyloučeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 6. 2006, sp. zn. ).

Odvolací soud k přezkumu předložené otázky vyřešil v souladu se standardní judikaturou a jeho rozhodnutí tudíž zásadní právní význam ve smyslu , odst. 3 nemá. Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud je odmítl (, věta první, ).

O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení , věty první, odst. l a (oprávněné, která by měla právo na jejich náhradu, v tomto stadiu řízení náklady nevznikly a povinný na jejich náhradu právo nemá).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. února 2009

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu