Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1479/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 13. 9. 2006, č. j. -123, potvrdil rozsudek ze dne 27. 6. 2005, č. j. -105, jímž Obvodní soud pro Prahu 2 zamítl žalobu o zaplacení částky 2.254.335,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení; odvolací soud rozhodl rovněž o náhradě nákladů odvolacího řízení. Nárok na náhradu škody, spočívající v ušlém zisku za dobu trestního stíhání, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem orgánů činných v trestním řízení, neshledal důvodným, neboť žalobce ukončil podnikatelskou činnost z důvodů s trestním stíháním nesouvisejících ještě před zahájením trestního stíhaní, přičemž další výdělečnou činnost již před, v průběhu trestního stíhání, ani po jeho skončení výlučně z vlastního rozhodnutí, nikoliv tedy vlivem trestního stíhání, nezahájil.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení a uplatňuje výslovně dovolací důvod podle (rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci). Namítá, že orgány činné v trestním řízení již ke dni 1. 1. 1999 měly k dispozici veškeré důkazy, které odůvodňovaly zastavení trestního stíhání vůči němu. Jejich postupem došlo k neúměrnému průtahu řízení o 50 měsíců a 3 dny, když trestní stíhání vůči němu bylo pravomocně zastaveno teprve dne 3. 3. 2003 při stejné důkazní situaci jako ke dni 1. 1. 1999. Dovolatel dále uvádí, že v důsledku nepřípustného nátlaku na jeho osobu ze strany policejního orgánu po zahájení trestního řízení v roce 1996 nabyl pochybnosti o nestrannosti vyšetřování a ze strachu se ukrýval až do 18. 12. 2002. V důsledku postupu orgánů činných v trestním řízení mu tak bylo fakticky znemožněno vykonávat podnikatelskou činnost, v níž před zahájením trestního stíhání dosahoval průměrného měsíčního příjmu 45.045,25 Kč; za období od 1. 1. 1999 do 3. 3. 2003 mu tím vznikla škoda ve výši 2.254.355,- Kč v podobě ušlého zisku. Navrhl proto, aby dovolací soud rozsudky soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení oprávněnou osobou - účastníkem řízení, dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Podle ustanovení , ve znění účinném od 23. 1. 2009 (část první, čl. II, bod 12, část věty za středníkem , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony), obsahuje odůvodnění pouze stručný výklad důvodů, pro které je dovolání nepřípustné.

Z obsahu dovolání vyplývá, že dovolatel, ač sám formálně uvádí dovolací důvod podle (ten je zde jediným způsobilým dovolacím důvodem), zpochybňuje skutkový závěr odvolacího soudu, že nebyla prokázána jeho výdělečná činnost ztracená v důsledku vedení trestního stíhání; v části argumentace přitom poukazuje na průběh trestního stíhání, který nebyl v řízení sporný a nebyl důvodem pro zamítnutí žaloby, zčásti vychází z odlišného skutkového stavu věci. Nejde tedy z jeho strany o požadavek přezkumu závěru právního, tím méně pak mohou jeho námitky postihovat právní otázku zásadního významu, jak vyžaduje k založení přípustnosti dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu ustanovení , odst. 3

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud ČR je proto podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za situace, kdy žalobce neměl v dovolacím řízení úspěch, avšak žalované žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. února 2009

JUDr. Petr Vojtek, v. r.

předseda senátu