Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 4867/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Moniky Vackové v právní věci žalobkyně J. G. s.r.o., , zastoupené JUDr. J. B., advokátem, , proti žalované L. p., spol. s r.o., , zastoupené JUDr. V. H., advokátem, , o zaplacení 490 121 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 6. prosince 2006, č.j. -139, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobkyně podané proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 6. prosince 2006, č.j. -139, jímž byl potvrzen rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 20. října 2005, č.j. -115, jak ve výroku o zamítnutí žaloby o zaplacení 490 121 Kč s příslušenstvím, tak i v obou výrocích o nákladech řízení, není přípustné podle (dále též jen „ “), jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil), a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Je-li dovolací soud při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. , větu první, ), pak při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může soud posuzovat jen takové právní otázky (z těch, na kterých napadené rozhodnutí spočívá), které dovolatelka v dovolání napadla, resp. jejichž nesprávné řešení v dovolání zpochybnila (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2004, pod číslem 132).

Nejvyšší soud k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí nedospěl, neboť dovolatelka žádnou otázku zásadního právního významu nevymezila. Námitka dovolatelky, že se odvolací soud nevypořádal s jejím tvrzením o tom, že jí zhotovené dílo nemělo v době jeho předání vady, nemohla zásadní právní význam napadeného rozhodnutí a tím i přípustnost dovolání podle založit, neboť s touto její obranou se již vypořádal odvolací soud a to tak, že se ztotožnil se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně o existenci vad díla. Podle obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“) dílo má vady, jestliže provedení díla neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě. Zda provedení díla výsledku určenému ve smlouvě odpovídá či neodpovídá, je otázkou skutkového zjištění, které není dovolací soud v případě přípustnosti dovolání zvažované podle přezkoumávat, neboť skutkový základ sporu se v dovolacím řízení nemůže měnit a přezkumná činnost dovolacího soudu směřuje k posouzení právní kvalifikace věci včetně procesních aspektů bez toho, že by tento soud byl oprávněn zasahovat do skutkového stavu, zjištěného v nalézacím řízení soudy nižších stupňů. Případná neúplnost nebo nesprávnost skutkových zjištění a závěrů, k nimž odvolací soud dospěl a na nichž své rozhodnutí založil, není totiž žádným z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení , nýbrž může být (při splnění dalších předpokladů) dovolacím důvodem podle ustanovení (tj. že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), který však není relevantním dovolacím důvodem v případě, že přípustnost dovolání je zvažována podle ustanovení (srov. shodně právní názor vyjádřený v již cit. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2004, sp. zn. ), jak tomu je v předmětné věci.

Přípustnost dovolání podle nemohly založit ani ostatní námitky, jimiž dovolatelka brojila proti závěru odvolacího soudu o vadnosti díla, neboť jejich řešení nečiní napadené rozhodnutí zásadně právně významným. Tvrzení dovolatelky, že dílo vytvořila v souladu s příslušnou ČSN, ze zjištěného skutkového stavu nevyplývá, navíc však předpoklady rozhodné pro závěr o vadnosti či bezvadnosti díla dle obch. zák. (tj. zda provedení díla odpovídá výsledku určenému ve smlouvě) nelze omezovat pouze na soulad či nesoulad s ČSN. Skutečnost, zda a s jakým výsledkem bylo dílo v dalším smluvním vztahu (mezi žalovanou a konečným investorem) předáno, zkolaudováno a placeno, nemění nic na právech a povinnostech, jež jsou obsahem jiného smluvního vztahu (žalobkyně jako zhotovitelky a žalované jako objednatelky).

Za situace, kdy dovolací soud z hlediska uplatněných dovolacích námitek neshledal ani existenci jiných okolností, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, lze uzavřít, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( , věta první, ), dovolání žalobkyně pro nepřípustnost odmítl [ věta první a ].

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, , a části věty před středníkem , neboť žalobkyně s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalované v souvislosti s dovolacím řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. února 2009

JUDr. Miroslav G a l l u s

předseda senátu