Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 105/2009

U S N E S E NÍ

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci sp. zn. ze dne 24. 7. 2008 byl dovolatel uznán vinným trestnými výtržnictví podle § 202 odst. 1 trestního zákona (dále jen tr. zák.) a ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 tr. zák., když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedené trestné činy byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti měsíců s tím, že výkon takto uloženého trestu mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. Dále bylo rozhodnuto o vzneseném nároku na náhradu škody.

V předmětné věci podal M. M. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, usnesením sp. zn. ze dne 30. 9. 2008 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.

Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal M. M. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že z učiněných skutkových zjištění plyne, že mu v kritické době hrozil útok od více osob, navíc podnapilých, tomu se také přiměřeně bránil, byl pronásledován do místa bydliště a po úderu jednoho z útočníků utrpěl zlomeninu nosu. Pokud se za daných okolností bránil, měly soudy tuto jeho činnost zvážit a posoudit, zda jím zvolená obrana byla hrozícímu útoku zcela zjevně nepřiměřená. Uvedenou skutečnost však soudy nevzaly v úvahu, a to ani s ohledem na ve věci podaný znalecký posudek o zranění poškozeného, samotnou výpověď znalce před soudem a nesprávně hodnotily i výpověď samotného poškozeného. S ohledem na uvedené proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky citované usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, i jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Olomouci zrušil a „přikázal soudu prvého stupně nové projednání a rozhodnutí ve věci“.

Předsedkyně senátu soudu prvního stupně v souladu s ustanovením § 265h odst. 2 tr. ř. doručila opis takto podaného dovolání Nejvyššímu státnímu zastupitelství České republiky (dne 12. 1. 2009). Nejvyšší soud České republiky k dnešnímu dni neobdržel podání, jímž by nejvyšší státní zástupkyně formou písemného vyjádření k dovolání využila svého práva vyplývajícího z ustanovení § 265h odst. 2 tr. ř.

Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud tato jsou ovšem takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.

V dané věci z hlediska popisu napadeného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně dovolatel namítl nesprávné hodnocení učiněných skutkových zjištění soudy s tím, že z těchto neplyne, že by se jednání kladeného mu za vinu dopustil úmyslně a nebyla tak naplněna subjektivní stránka skutkových podstat trestných činů, jimiž byl shledán vinným. V této souvislosti uvedl, že mu hrozil útok od více osob a tomuto se přiměřeně bránil a šlo tedy o jednání v nutné obraně ve smyslu ustanovení § 13 tr. zák. K samotnému následku v podobě zranění poškozeného potom poukázal na znalecký posudek, ze kterého neplyne, že to byl dovolatel, který jednoznačně a nepochybně poškozeného popsaným způsobem zranil. K takto vzneseným námitkám (nutno připomenout, že námitku o jednání v nutné obraně ani v řízení před odvolacím soudem nevznesl) je především nezbytné uvést, že oba soudy zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě a podrobně vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a k jakým právním závěrům na jejich podkladě dospěly. Vysvětlily takto, proč uvěřily výpovědi poškozeného s tím, že tato je podpořena i výpověďmi dalších označených (očitých) svědků incidentu, kteří také shodně uvedli, že to byl dovolatel, který je napadal a který také popsaným způsobem zranil poškozeného. Stran ve věci podaného znaleckého posudku k mechanismu vzniku zranění poškozeného znalec pouze uvedl, že zranění mohlo vzniknout jak při samovolném neobratném pádu, tak i pádem potencovaném druhou osobou. Přitom tuto druhou variantu vzniku zranění poškozeného dovodily soudy na základě již popsaných a shora uvedených skutkových zjištění, když právě dovolatel v rozporu s uvedeným nabízí jiný průběh skutkového děje, a to v podobě vlastní skutkové verze, podle které se předmětného skutku vůbec nedopustil a domáhá se tak naprosto zásadní změny skutkového základu a takto rozdílného od toho, na němž soudy vybudovaly svá rozhodnutí. Jenom jako obiter dictum je namístě uvést, že s ohledem právě na učiněná skutková zjištění neobstojí ani jeho námitka jednání v nutné obraně, neboť nezbytnou podmínkou takového jednání je odvracení přímo hrozícího nebo trvajícího útoku na zájem chráněný trestním zákonem, když jednání dovolatele v předmětné věci existenci takové podmínky zjevně nevykazuje. Jeho námitky tak ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu, takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než takto podané dovolání podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 18. února 2009

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka