Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 2568/2008

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně uplatnila vůči žalované regresní nárok na úhradu částky 242.777,- Kč s příslušenstvím odpovídající pojistnému plnění (240.178,- Kč), jež žalobkyně jako pojistitelka vyplatila Ing. T. V., v jehož pojištěném rodinném domě byla způsobena škoda v důsledku rozlomení vodovodního kohoutu napojeného na vodovodní baterii kuchyňského dřezu, a nákladům na likvidaci pojistné události (2.599,- Kč). Montáž vodovodního kohoutu byla provedena žalovanou v rámci dodávky kuchyňské linky s připojením na kuchyňské elektrospotřebiče včetně myčky nádobí.

Obvodní soud pro Prahu 9 rozsudkem ze dne 14. 9. 2007, č.j. -58, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 242.777,- Kč s 3% úrokem z prodlení z této částky od 15. 1. 2005 do zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud prvního stupně vzal na základě provedeného dokazování za prokázané, že žalovaná se smlouvou o dílo ze dne 14. 11. 2003 uzavřenou s Ing. T. V. jako objednatelem v souladu s ustanovením § 631 obč. zák. zavázala dodat, připojit a zprovoznit kuchyňskou linku včetně elektrospotřebičů (tzv. „na klíč“), žalovaná přitom, ať již prostřednictvím svého pracovníka nebo třetí osoby, provedla i montáž uzávěru vody tzv. „roháčku“. Dílo bylo Ing. T. V. žalovanou předáno předávacím protokolem ze dne 18. 12. 2003. Dále bylo v řízení prokázáno, že dne 17. 6. 2004 došlo v rodinném domě Ing. T. V. k úniku vody v důsledku rozlomení uzávěru studené vody („roháčku“) umístěného v přízemí domu u dřezu kuchyňské linky. Žalobkyně Ing. T. V. na základě pojistné smlouvy, jejímž předmětem bylo pojištění dotčeného rodinného domu, poskytla pojistné plnění za škodu způsobenou zatopením části tohoto rodinného domu vodou v celkové výši 242.777,- Kč (správně 240.178,- Kč, když zbývajících 2.599,- Kč představují náklady likvidace pojistné události). Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud prvního stupně k závěru, že žalovaná odpovídá za škodu vzniklou v rodinném domě Ing. T. V. podle ustanovení § 415 ve spojení s § 420 obč. zák.

K odvolání žalované Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 6. 2. 2008, č.j. -78, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, jež označil za správná a dostačující, a ztotožnil se i s jeho právními závěry. K námitkám uplatněným v odvolání uvedl, že má shodně se soudem prvního stupně za prokázané, že žalovaná v souladu se svým závazkem podle smlouvy o dílo zajistila a provedla kompletní montáž kuchyňské linky včetně elektrospotřebičů a jejich zapojení. Za škodu vzniklou zatopením části rodinného domu odpovídá podle ustanovení § 415 ve spojení s § 420 obč. zák., neboť při realizaci díla porušila svou obecnou prevenční povinnost. Co se týče námitky, že bez předchozího uplatnění nároku z vady díla u žalované nelze dovozovat její odpovědnost za škodu, odkázal odvolací soud na ustanovení § 510 obč. zák., z něhož vyplývá, že úspěšné uplatnění nároku na náhradu škody vzniklé z vadného díla nezávisí na tom, zda byl v souvislosti s vadným plněním uplatněn nárok z odpovědnosti za vady či nikoliv. Namítané pochybení soudu prvního stupně při hodnocení důkazů, zejména svědeckých výpovědí, odvolací soud neshledal. K tvrzením žalované ohledně příčiny poškození vodovodního uzávěru nepřihlédl s odůvodněním, že žalovaná své námitky k tvrzením a důkazům předloženým žalobkyní neuplatnila v řízení před soudem prvního stupně, ačkoliv jím byla v tomto směru řádně poučena.

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení (dále jen „“) a co do dovolacího důvodu odkazuje na ustanovení a b) Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí odvolacího soudu spatřuje v nesprávné aplikaci ustanovení obč. zák. Podle dovolatelky vyložily oba soudy uvedené ustanovení příliš extenzivně a v rozporu s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. , v němž Nejvyšší soud vymezil obecný princip výkladu tohoto ustanovení. K porušení obč. zák. by v posuzovaném případě dle dovolatelky mohlo dojít jen tehdy, kdyby žalovaná vědomě nebo z nedbalosti použila ventil vadný nebo zcela nevhodný pro daný účel. Nesprávné právní posouzení věci spočívá podle dovolatelky v tom, že odvolací soud vycházel z nesprávně zjištěného skutkového stavu. V řízení nebylo jednoznačně prokázáno, že by vodovodní ventil, „roháček“, byl skutečně namontován žalovanou (dovolatelkou); v této souvislosti dovolatelka poukazuje zejména na to, že připojení na koncová místa vedení nelze považovat za instalaci, jak nesprávně dovodil odvolací soud. V řízení dále nebyla prokázána příčina poškození vodovodního ventilu. Dovolatelka zastává názor, že i v případě správnosti aplikace ustanovení obč. zák. na posuzovaný případ musí být pro vznik odpovědnosti za škodu prokázáno, že škoda vznikla v důsledku vady plnění; ze strany manželů V. jako poškozených však nikdy nebyla uplatněna reklamace provedeného díla pro vady. Důkaz o příčinách poškození vodovodního ventilu znaleckým posouzením měl být dle dovolatelky navržen žalobkyní, popř. měly být příslušné důkazy k prokázání této skutečnosti s ohledem na její důležitost provedeny ve smyslu ustanovení soudem bez návrhu. Protože dokazování ke stanovení příčiny poškození vodovodního ventilu provedeno nebylo, je řízení před soudy obou stupňů postiženo vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, neboť soud prvního stupně, stejně jako odvolací soud, rozhodoval, aniž měl zjištěny okolnosti rozhodné pro správné posouzení věci. Dovolatelka vyslovuje nesouhlas rovněž se závěry odvolacího soudu stran věrohodnosti vyslechnutých svědků. Dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud podle odložil vykonatelnost napadeného rozsudku odvolacího soudu, a poté tento rozsudek, stejně jako rozsudek soudu prvního stupně, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastnicí řízení ( ), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatelky ( a 4 ), dospěl k závěru, že dovolání, které je zčásti přípustné podle o. s ř., není důvodné.

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].

Podle ustanovení není dovolání podle odstavce 1 přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Ačkoliv odvolací soud rozhodl o potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jedním výrokem, rozhodoval o několika samostatných nárocích s odlišným skutkovým základem. Žalobkyní požadovaná částka (bez příslušenství) je totiž souhrnem částek představujících vyplacené pojistné plnění (240.178,- Kč) a náklady na likvidaci pojistné události (2.599,- Kč). Byť se tyto dílčí nároky odvíjejí od téže události, mají odlišnou povahu, a jde tak o samostatné nároky; přípustnost dovolání je proto třeba zkoumat ve vztahu ke každému z nich samostatně bez ohledu na to, že byly uplatněny v jednom řízení a že o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem. Jestliže tedy rozsudkem odvolacího soudu ohledně nároku ve výši 2.599,- Kč bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč, je přípustnost dovolání proti této části výroku dovoláním napadeného rozsudku vyloučena ustanovením , aniž by na tento závěr měla vliv okolnost, že součet výše plnění ze všech samostatných nároků přesahuje částku 20.000,- Kč.

Dovolání tak v tomto rozsahu směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Ve zbývajícím rozsahu (tj. ohledně částky 240.178,- Kč s příslušenstvím) předestřela dovolatelka jako zásadně právně významné otázky interpretace § 415 (ve vztahu k § 420 odst. 1) a § 510 obč. zák. Tyto právní otázky však dovolací soud zásadně významnými neshledal.

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Námitky, jimiž dovolatelka odvolacímu soudu vytýká, že vycházel z nesprávně zjištěného stavu věci, zejména, že v řízení nebylo dostatečně prokázáno, co bylo příčinou poškození vodovodního ventilu, že montáž vodovodního ventilu byla skutečně provedena žalovanou a v této souvislosti vyslovuje pochybnosti stran věrohodnosti svědků, směřují proti skutkovému stavu věci. Skutkový stav věci se však v dovolacím řízení nemůže změnit. Je jej sice možné napadnout prostřednictvím dovolacího důvodu podle , jímž lze soudu vytýkat, že jeho rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Tento dovolací důvod je však uplatnitelný pouze v případě dovolání přípustného podle a b) ( ). Způsobilým dovolacím důvodem není tam, kde přípustnost dovolání závisí na úvaze dovolacího soudu o tom, zda napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam [ odst. písm. c) ].

Podle § 415 obč. zák. každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí.

Podle § 420 odst. 1 obč. zák. každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.

Podle § 510 obč. zák. uplatnění nároku z odpovědnosti za vady nevylučuje nárok na náhradu škody, která z vady vznikla.

Odpovědnost za vady a odpovědnost za škodu jsou odlišnými právními instituty, mají jiný účel a jsou založeny na rozdílných zásadách a předpokladech vzniku odpovědnosti. Odpovědnost za vady stíhá nedostatky vlastního plnění zhotovitele a sleduje, aby se objednateli dostalo ze závazkového právního vztahu plnění bez jakýchkoliv vad. Odpovědnost za škodu sleduje oproti tomu účel, aby byla nahrazena majetková újma vzniklá následkem porušení povinnosti nebo jiné právem uznané skutečnosti.

Odvolací soud v posuzovaném případě v souladu s ustálenou judikaturou (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2003, sp. zn. , publikovaný pod poř. č. 34 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, sešit č. 4, ročník 2004, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2005, sp. zn. , publikovaný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, sešit č. 3, ročník 2007, pod C 3735) oba právní instituty odlišil, když uplatněný nárok posoudil jako nárok na náhradu škody.

Předpokladem občanskoprávní odpovědnosti za škodu podle § 420 obč. zák. je protiprávní úkon, existence škody (majetkové újmy), příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním (opomenutím) škůdce a vznikem škody a dále zavinění, které se předpokládá. První tři předpoklady jsou objektivního charakteru.

Pokud v posuzovaném případě došlo ke škodě v důsledku poškození (rozlomení) vodovodního ventilu („roháčku“), jehož montáž byla součástí plnění ze smlouvy o dílo uzavřené mezi žalovanou a Ing. T. V. (poškozeným), odpovídá žalovaná jako zhotovitel za porušení povinnosti provést dílo řádně a bez vad podle ustanovení § 420 odst. 1 obč. zák. Protiprávnost jako jeden z předpokladů odpovědnosti za škodu podle § 420 obč. zák. zde spočívá právě v porušení povinností zhotovitele dodat dílo bez vad, nikoli v porušení obecné povinnosti počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku, přírodě a životním prostředí (§ 415 obč. zák.).

Přestože aplikace ustanovení obč. zák. nebyla v posuzované věci namístě (a již proto nelze jeho interpretaci považovat za otázku zásadního významu), nelze s ohledem na zjištěný skutkový stav [jenž nemůže být vzhledem k přípustnosti dovolání podle předmětem dovolacího přezkumu] považovat závěr odvolacího soudu o odpovědnosti žalované za škodu vzniklou porušením povinnosti vyplývající ze smlouvy o dílo za odporující judikatuře či hmotnému právu.

Bylo-li v dovolání namítáno, že ze strany poškozených nebyla uplatněna reklamace vad díla, ani tato otázka napadené rozhodnutí zásadně právně významným nečiní, neboť nárok na náhradu škody lze uplatnit nezávisle na tom, zda vada samotné opravy byla vytčena a zda byl nárok z odpovědnosti za vady uplatněn (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2003, sp. zn. , uveřejněný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu svazek 23, ročník 2003, pod C 1671).

Namítá-li dovolatelka vadu řízení spočívající v tom, že soud neprovedl dokazování znaleckým posudkem ke stanovení příčiny poškození vodovodního ventilu, ačkoliv měl tento důkaz s ohledem na jeho důležitost provést i bez návrhu ve smyslu ustanovení , nezbývá než konstatovat, že dovolací soud může přihlédnout k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, pouze je-li dovolání přípustné ( ).

Nejvyšší soud proto dovolání podle věty první a odmítl.

Nejvyšší soud neshledal důvodným návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí a v souladu s ustálenou praxí o něm nerozhodoval samostatným usnesením.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za situace, kdy dovolání žalované bylo odmítnuto a žalobkyni náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti žalované právo, v souvislosti s tímto řízením nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 17. února 2009

JUDr. Robert Waltr, v. r.

předseda senátu