Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1275/2007

U S N E S E N Í

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesením ze dne 22. 9. 2006, č.j. -17, kterým Okresní soud ve Frýdku - Místku zamítl návrh povinné na (částečné) zastavení exekuce prováděné exekučním příkazem Mgr. J. R., soudního exekutora, ze dne 29. 9. 2005, č.j. 73 EX 291/05-7. Ve shodě se soudem prvního stupně, který aplikoval ve znění účinném do 31. 3 2006 (čl. IV, bod 2 části druhé ), odvolací soud uzavřel, že dávky státní sociální podpory, které nejsou vypláceny jednorázově (rodičovský příspěvek), neměly povahu příjmu nahrazujícího odměnu za práci, a proto je nebylo možno postihnout srážkami ze mzdy; „v plné výši“ však podléhaly výkonu rozhodnutí (exekuci) přikázáním jiných peněžitých pohledávek.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla povinná dovoláním namítajíc nesprávné právní posouzení věci ( , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „“). Dávky státní sociální podpory, které nejsou vypláceny jednorázově, je třeba posuzovat podle jejich povahy, účelu a s přihlédnutím k sociální situaci, s jejíž existencí se pojí. Z těchto hledisek představuje podle dovolatelky rodičovský příspěvek příjem nahrazující odměnu za práci ve smyslu ustanovení účinného do 31. 3. 2006; jeho smyslem je zabezpečení potřeb rodiče, který osobně a celodenně řádně pečuje o dítě a nemůže se věnovat jiné práci. Ustanovení ve znění účinném do 31. 3. 2006 vylučuje postižení určitých plnění výkonem rozhodnutí (exekucí) vůbec (nikoliv pouze jedním ze způsobů); nevyplývá však z něj, že všechny opakující se dávky státní sociální podpory jsou postižitelné právě přikázáním jiné peněžité pohledávky, ale pouze to, že obecně výkonu rozhodnutí (exekuci) podléhají. U každé opakující se dávky státní sociální podpory je třeba zvážit, jaký způsob výkonu (exekuce) se na ni vztahuje, tj. zda je lze postihnout srážkami ze mzdy nebo přikázáním pohledávky. Jestliže rodičovský příspěvek je příjmem nahrazujícím odměnu za práci, podléhá exekuci srážkami ze mzdy, což vylučuje možnost jeho postižení přikázáním jiné peněžité pohledávky. Jako další argument pro zastavení exekuce dovolatelka zmiňuje, že „v budoucnu vzniklé nároky na výplatu dávky nelze považovat za existující nedospělé pohledávky, ale pouze za neexistující pohledávky.“ Námitky, že exekuční příkaz je postižen „absolutní vadou“ (nedostatečnou specifikací pohledávky, jež se postihuje), a výtkou nepřezkoumatelnosti rozhodnutí soudů obou stupňů, uplatnila dovolatelka důvod uvedený v

Dovolání je přípustné, protože směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, které má ve věci samé po právní stránce zásadní význam (, , odst. 3, , odst. 2 , , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „“). Ten je dán tím, že otázku, zda rodičovský příspěvek bylo možno podle právní úpravy účinné do 31. 3. 2006 exekučně postihnout a jakým způsobem provedení, Nejvyšší soud dosud neřešil.

Právní posouzení je ve smyslu nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy (nejen hmotného, ale – o takový případ jde v souzené věci – i práva procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle ustanovení bude výkon rozhodnutí zastaven, jestliže je nepřípustný, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat. Pro exekuční řízení se použijí – není-li stanoveno jinak – přiměřeně ustanovení ( ). Exekuce je nepřípustná i tehdy, je-li prováděna na základě exekučního příkazu (majícího účinky nařízení výkonu rozhodnutí podle , viz ), jímž soudní exekutor k vydobytí peněžitého plnění určil způsob provedení exekuce, který je se zřetelem k povaze předmětu exekuce vyloučen (srov. , ).

Pro výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky, který byl pravomocně nařízen přede dnem nabytí účinnosti , tj. před 1. 4. 2006, a který postihuje dávky státní sociální podpory, které nejsou vypláceny jednorázově, se použijí dosavadní právní předpisy (článek IV, bod 2 cit. zákona).

Podle ustanovení ve znění účinném do 31. 3. 2006 se ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z platu, z pracovní odměny členů družstev a z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci, zejména z důchodu, nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, stipendia, náhrady ucházejícího výdělku, náhrady poskytované za výkon společenských funkcí a z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci.

Podle ustanovení ve znění účinném do 31. 3. 2006 nepodléhají výkonu rozhodnutí peněžité dávky sociální péče a dávky státní sociální podpory vyplácené podle zvláštního zákona jednorázově.

Ze spisu vyplývá, že Okresní soud ve Frýdku - Místku usnesením ze dne 5. 5. 2005, č.j. , které nabylo 9. 11. 2005 právní moci, nařídil podle rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 2. 11. 1998, sp. zn. , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 3. 1999, sp. zn. , k vymožení pohledávky 680.000,- Kč na majetek povinné exekuci, jejímž provedením pověřil Mgr. J. R., soudního exekutora. Exekučním příkazem ze dne 29. 9. 2005, č.j. 73 Ex 291/05-7, soudní exekutor přistoupil k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky - dávky státní sociální podpory (, , 3, ).

Se zřetelem k tomu, kdy bylo vydáno napadené usnesení, je rozhodující , o státní sociální podpoře, ve znění účinném do 31. 12. 2006).

Státní sociální podporou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji i při některých dalších sociálních situacích (, věta první, ). Dávkou státní sociální péče, která se poskytuje opakovaně, je i rodičovský příspěvek (, ). Určit, zda právo na plnění dávky rodičovského příspěvku může být postiženo exekucí srážkami ze mzdy, je důležité proto, že v kladném případě nepřichází vůbec v úvahu exekuce přikázáním pohledávky, což je pro povinného – s ohledem na zachování tzv. základní nepostižitelné částky ( ) – výhodné.

Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do čtyř let věku, nebo do sedmi let věku, jde-li o dítě, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené ( ). Rodičovský příspěvek tedy rodiči (částečně) nahrazuje jiný příjem, kterého by dosahoval, kdyby nepečoval o dítě. To, že dávky rodičovského příspěvku nahrazují odměnu za práci, popř. jiný obdobný příjem, vyplývá i z , podle něhož rodiči nenáleží rodičovský příspěvek – není-li stanoveno jinak –, jestliže v rodině jeden z rodičů má z dávek nemocenského pojištění nárok po celý kalendářní měsíc na peněžitou pomoc v mateřství (která je považována za jiný příjem, z něhož lze provádět srážky při výkonu rozhodnutí), peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, a to v době ode dne narození dítěte. Ve prospěch shora uvedeného svědčí také úprava provedená ustanovením , která počítá s případy, kdy se rodičovský příspěvek poskytuje do výše rozdílu mezi touto dávkou a nárokem na peněžitou pomoc v mateřství.

Lze uzavřít, že ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se i před 1. 4. 2006 použily na exekuci prováděnou srážkami z rodičovského příspěvku povinného ( , ). Z toho se podává, že jeho postižení přikázáním jiné peněžité pohledávky je vyloučeno.

Odlišné právní posouzení, k němuž dospěl odvolací soud, správné není a dovolací důvod podle ustanovení byl uplatněn po právu. Nejvyšší soud proto – aniž se zabýval dalšími námitkami dovolatelky – napadené rozhodnutí zrušil a jelikož důvody, pro které bylo zrušeno, se vztahují i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil i je a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení (, část věty za středníkem, odst. 3, věta druhá, ).

Soudy obou stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu (, věta první, ).

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí o věci (, věta druhá, ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. února 2009

JUDr. Pavel Krbek, v. r.

předseda senátu