Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 5359/2008

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Dovolání žalovaného proti výroku rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích ze dne 21. května 2008, č. j. -242, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Chrudimi ze dne 3. října 2007, č. j. -223, jímž bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 700.000,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, není přípustné podle a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ( o. s. ř).

Z toho, že přípustnost dovolání podle je spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá pouze pro posouzení otázek právních. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uplatnění dovolacího důvodu podle , který míří proti skutkovým zjištěním, z nichž odvolací soud při svém rozhodování vycházel, je v případě dovolání přípustného podle vyloučeno (srovnej znění ). Při úvahách o přípustnosti dovolání podle (tak jako v posuzované věci) musí proto dovolací soud vycházet ze skutkového stavu, na němž spočívá právní posouzení věci odvolacím soudem.

Přestože žalovaný v dovolání avizuje uplatnění dovolacího důvodu podle , jímž lze namítat nesprávné právní posouzení věci, ve skutečnosti uplatnil dovolací důvod podle ; podstatu jeho dovolacích námitek totiž tvoří výtky týkající se nesprávně zjištěného skutkového stavu věci, resp. vadného hodnocení provedených důkazů, při němž soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (tj. zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, případně v jakém směru). Žalovaný je nadále přesvědčen, že v řízení dostatečně prokázal, že úvěr, který mu poskytla právní předchůdkyně žalobkyně, byl již zcela uhrazen. Vytýká soudům,

že neuvěřily jeho tvrzení, že dluh za něho dne 23. 9. 1998 jednorázově doplatila manželka, přestože bylo podpořeno svědectvím L. J. a X. M. a koresponduje s obsahem dopisu ČMDS z 31. 12. 1998. Je přesvědčen, že právě z tohoto listinného důkazu měly soudy vycházet, neboť v něm pisatel potvrdil, že dluh je nulový, tedy byl již vyrovnán. Nedostatečným dovolatel shledává i odůvodnění rozsudku odvolacího soudu, neboť postrádá bližší údaje o tom, proč byla výpověď jeho manželky hodnocena jako nevěrohodná a proč soudy neuvěřily ani svědkyni M. Pokud je v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že pokud by odvolací soud (stejně jako před ním soud prvního stupně) nepochybil ve svých skutkových závěrech, musel by návazně dospět i k odlišnému právnímu posouzení věci, tedy dovodit, že dluh žalovaného zanikl splněním.

Jak již bylo výše vyloženo, dovolací důvod uvedený v nelze v případě dovolání přípustného podle použít, neboť neslouží k řešení právních otázek, nýbrž k nápravě případného pochybení spočívajícího v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Dovolání žalovaného tak směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný,

a dovolací soud je – aniž se mohl věcí dále zabývat – podle § 243b odst. 5 věty první

a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první,

, a za situace, kdy žalobkyni nevznikly

v této fázi řízení žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti žalovanému právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. února 2009

JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á , v. r.

předsedkyně senátu