Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
41 C 8/2022
Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Jakubíčkem jako samosoudcem ve věci
žalobce:
; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 7.028,93 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 7.028,93 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1.053,07 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2.100,67 Kč, 8,05 % úrok z prodlení ročně z částky 7.028,93 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a 29 % úrok ročně z částky 7.028,93 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.489 do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 7.028,93 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1.053,07 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2.100,67 Kč, 8,05 % úrok z prodlení ročně z částky 7.028,93 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a 29 % úrok ročně z částky 7.028,93 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.489 do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, podle kterého měla být žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 7.028,93 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. rozsudku. Uvedeného plnění se žalobce domáhal z titulu v minulosti žalovanému poskytnutého úvěru ve výši 10.000 Kč, který byl sjednaný mezi společností právnická osoba, IČO, jako věřitelem a žalovaným, jako dlužníkem, který však žalovaný řádně a včas nesplácel. Žalobce uvedl, že před poskytnutím úvěru byla řádně ověřená úvěruschopnost žalovaného, když v uvedeném ohledu bylo postupováno s náležitou odbornou péčí. Pokud žalovanému finanční prostředky věřitel poskytnul, bylo povinností žalovaného také řádně zapůjčené finanční prostředky splácet, jakož i uvést v žádosti o úvěr pravdivé údaje, týkající se jeho majetkových poměrů. V souladu s postupní smlouvou ze dne 24. 6. 2019 se pohledávka za žalovaným dostala do majetku současného žalobce. V rámci svých skutkových tvrzení žalobce dále uvedl, že ze smlouvy o úvěru jasně vyplývá, že částku 10.000 Kč měl žalovaný uhradit v 60 splátkách po 316 Kč týdně. Jelikož se tak nestalo, bylo možné, poté, co uplynula doba, ve které měl být úvěr splacený, což mělo být do dne 18. 6. 2018, požadovat úhradu celého dluhu. V této věci žalobce dále navrhnul, aby mu bylo soudem, mimo neuhrazené jistiny dluhu, přisouzeno na dluženém poplatku i 5.452,96 Kč, když za celou dobu smluvního vztahu žalovaný na dluh uhradil jen 5.211 Kč. Na kapitalizovaném úroku pak žalobce nárokuje částku 2.100,67 Kč, která představuje úrok ve výši 29 % ročně z částky 7.028,93 Kč za období od 19. 6. 2018 do 24. 6. 2019 a na kapitalizovaném úroku z prodlení nárokuje částku 1.053,07 Kč vypočtenou z částky 7.028,93 Kč za období od 24. 8. 2017 do 24. 6. 2019. Úrok a úrok z prodlení požaduje rovněž do zaplacení žalobou uplatněného nároku.
2. Žalobce i žalovaný k výzvě soudu ve smyslu ustanovení § 115a) zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) souhlasili s projednáním věci samé bez nařízení jednání. Žalovaný na výzvu mu soudem zaslanou a jemu doručenou dne 14. 3. 2022 nereagoval. S odkazem na znění ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tak s postupem podle § 115a) o. s. ř. souhlasil.
3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 24. 4. 2017 vyplývá, že žalovaný měl vyinkasovat od společnosti právnická osoba, IČO (od jeho příslušného pracovníka) částku 10.000 Kč, přičemž na úroku měl uhradit částku 1.789 Kč, za zpracování částku 2.720 Kč a za administrativní činnost a komfortní splacení byla sjednaná částka ve výši 4.408 Kč. Sjednanou částku 10.000 Kč žalovaný převzal v hotovosti, když dluh měl být uhrazený v 60 splátkách pod 316 Kč. Mezi stranami byl zároveň sjednán úrok ve výši 29 %.
4. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby soud zjistil, že dne 12. 3. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu a bylo mu vysvětleno, z jakého důvodu žalobce uvedenou částku požaduje. Vysvětleno mu bylo i to, že jde o dlužné finanční prostředky z pohledávky společnosti právnická osoba, která byla postoupená do majetku současného žalobce. O tom, že listiny měly být žalovanému zaslány, na kontaktní adresy svědčí i do spisu založené podací lístky.
5. Ze zákaznické karty žalovaného se podává, že žalovaný požadoval zapůjčení částky 50.000 Kč. Následně po rozboru jeho majetkové situace s přiblížením toho, že jeho měsíční příjem domácnosti činí částku 26.198 Kč a odhadované měsíční výdaje činí částku 16.900 Kč, byla žalovanému zapůjčena jen částka 10.000 Kč. Žádost o prověření jeho majetkové situace je ze dne 24. 4. 2018. Stejně tak bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky z původního věřitele právnická osoba na současného žalobce.
6. Z tabulky umoření vyplývá, jaké částky a kdy žalovaný na dlužnou částku hradil. Zjevné je, že od úhrady v pořadí osmé splátky, již nic dalšího uhrazeno nebylo.
7. K této věci soud uvádí, že mezi původním věřitelem žalovaného - společností právnická osoba a žalovaným byla uzavřená platná smlouva o spotřebitelském úvěru, ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanského zákoníku). Pro vzájemné postavení účastníků smluvního vztahu, šlo o smlouvu spotřebitelskou/spotřebitelský úvěr. Ten je upravený také obsahem zákona č. 257/2016 Sb. Z podepsané úvěrové smlouvy jasně vyplývá, že věřitel žalovanému finanční prostředky poskytnul a ty se žalovaný zavázal splácet v 60 týdenních splátkách. Jelikož žalovaným bylo na dluh hrazené jen částečně, a to ve výši 5.211 Kč (opak v průběhu řízení zjištěný nebyl) a podle obsahu smlouvy mohly být uvedené finanční prostředky použité i na úhradu poplatků a úroků, neměl soud jediný důvod se nerozporovaným nárokem dále zabývat, když ten byl nastavený v rámci mantinelů smluvní autonomie stran sporu.
8. Nárok, který žalobce v řízení požaduje, není objektivně nepřiměřeným, neboť žalobce v této věci rozhodně nepožaduje vše na poplatcích a platbách, které byly mezi stranami úvěrové smlouvy sjednány. Proto bylo možné učinit závěr, že ani přísudek ze strany soudu není v hrubém rozporu s ochranou spotřebitele zakotvenou v občanském zákoníku a v zákoně č. 257/2016 Sb. Soud tak žalobci uplatněný nárok autoritativně výrokem I. rozsudku přisoudil. Jinak řečeno, soud hrubý nepoměr mezi příjmy a výdaji žalovaného, jakož i jeho reálnou možností úvěr splácet neshledal. Protože v řízení nebylo prokázané, že by žalovaný dluh uhradil, anebo že by se své povinnosti zbavil jiným způsobem, mohlo být ve věci rozhodnuto tak, jak je to uvedené ve výroku I. rozsudku.
9. Dále lze konstatovat, že se žalovaný do prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku dostal. Protože počátek prodlení byl žalobcem stanovený správně, ve smyslu žalovanému poskytnutých informací, bylo možné příslušenství pohledávky žalobci také přisoudit. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když výše úroku byla mezi věřitelem a dlužníkem sjednána.
10. Výrok o nákladech řízení soud opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl ve věci procesně úspěšný. Náklady řízení představují: uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč (stanovený podle sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb.), náklady právního zastoupení za 3 úkony právní služby, tj. 3 x 200 Kč (podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.), a to za převzetí věci, podání žalobního návrhu a předžalobní upomínku. Dále žalobci podle § 11 odst. 1 písm. a) a d), náleží 3x režijní paušál po částce 100 Kč (podle § 13 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.), jakož i účtované DPH ve výši 21 % z poskytnutých právních služeb ve výši 189 Kč Celkem tedy 1.489 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím řádně a včas splněna, lze se jejího plnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.