Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 3455/2006

U S N E S E N Í

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. června 2006, čj. -135, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou podle páté části () se původní žalobce F. d. a m. v likvidaci domáhal soudního rozhodnutí, jímž by bylo nahrazeno rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu v R. nad K. ze dne 16.5.2003, čj. PÚ 990/03-4400; jím tento orgán rozhodl podle , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon o půdě“), že žalobkyně je vlastnicí  pozemků č. 416 a č. 2386, jakož i objektu bydlení č. 89 na pozemku č. 416, vše v katastrálním území D. v O. h. Žalobní petit byl formulován tak, aby soud rozhodl, že vlastníkem těchto nemovitostí je žalobce. V průběhu řízení nastoupila na místo žalobce Česká republika.

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou nevyhověl návrhu na změnu žaloby, aby soud rozhodl, že prvá účastnice není vlastníkem předmětných nemovitostí a zamítl žalobu na určení, že jejich vlastníkem je Česká republika. Věc ovšem neposoudil jako řízení o určení vlastnictví podle obecných občanskoprávních předpisů, ale správně jako řízení o přezkoumání rozhodnutí Pozemkového úřadu podle páté části Rozhodnutí správního orgánu posoudil z hlediska , kterým se upravují některé otázky související se , (dále jen „“)  ve znění dalších předpisů, a shledal je správným.

K odvolání žalobce rozhodoval ve věci Krajský soud v Hradci Králové, který usnesením ze dne 29.6.2006, čj. -135, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil. O návrhu na vydání předmětných pozemků totiž rozhodl pozemkový úřad dne 3.6.1996 podle § 9 zákona o půdě v tehdy platném znění a pod č.j.  PÚ 2530/96-3187 HA (1315/00/11) a vydal rozhodnutí, že K. C.-M. není vlastnicí předmětných nemovitostí. O opravném prostředku proti tomuto rozhodnutí rozhodoval Krajský soud v Hradci Králové a rozhodnutím ze dne 4.1.1999, čj. -98, přičemž rozhodnutí pozemkového úřadu potvrdil. Po účinnosti , o zmírnění některých křivd způsobených holocaustem a o změně , (dále jen „“), uplatnila K. C.-M. restituční nárok na uvedené nemovitosti znovu, a tentokrát pozemkový úřad rozhodnutím, jež je přezkoumáváno v tomto řízení, vyhověl. Toto rozhodnutí shledal odvolací soud nezákonným, protože jeho vydání bránily obecně platné zásady stanovící nepřípustnost zpětné účinnosti zákonů, jakož i tzv. překážka věci pravomocně rozhodnuté (res iudicata), a rovněž ustanovení , podle nějž nelze věc vydat, byl-li nárok na její vydání uplatněn nárok na vydání do právní moci rozhodnutí o tomto nároku. Toto ustanovení vykládá odvolací soud tak, že pokud byl již dříve restituční nárok uplatněn a do doby účinnosti o něm bylo pravomocně rozhodnuto, brání tato skutečnost opětovnému rozhodnutí o vydání týchž nemovitostí. Jinému výkladu tohoto ustanovení brání retroaktivita neboli zpětná účinnost právního předpisu, která je nepřípustnou legislativní technikou. Novému rozhodování ve věci, v níž šlo o stejný předmět řízení, stejné účastníky a tentýž nárok, tedy brání zásada rei iudicatae – věc nemůže být projednána znovu, byla -li již pravomocně rozhodnuta.

Prvá účastnice podala proti usnesení odvolacího soudu dovolání s odkazem na ustanovení a Podle ní vychází odvolací soud z nesprávného právního posouzení věci. V prvé řadě nesouhlasí s tím, že jde o věc již pravomocně rozsouzenou, protože předchozí řízení bylo řešeno podle jiného právního předpisu, tj. podle zákona o půdě. Odvolává se na ustanovení ve znění , jež nabylo účinnosti 21.7.2000. Nelze se zde odvolávat na zpětnou retroaktivitu, protože zákon napravuje dřívější majetkové křivdy. Ustanovení pak je třeba vykládat ve vzájemné souvislosti s dalšími ustanoveními v něm obsaženými a má zabránit tomu, aby nedošlo k dvěma rozhodnutím o vydání jedné věci dvěma oprávněným osobám. Dovolatelka navrhla, aby usnesení odvolacího soudu bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Ostatní účastníci se k dovolání nevyjádřili.

Dovolání směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo zrušeno rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení bylo zastaveno, a je tedy přípustné podle Uplatňuje se v něm přípustný dovolací důvod podle , jímž je nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem. Protože splňuje i další, formální náležitosti dovolání, stanovené zákonem, dovolací soud přezkoumal napadené usnesení odvolacího soudu z důvodů v dovolání obsažených. Přitom dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.

V prvé řadě nesouhlasí dovolací soud se závěrem odvolacího soudu, že o nároku uplatněném žalobou bylo již pravomocně rozhodnuto, takže jejímu projednání brání překážka věci rozsouzené ve smyslu a Předchozí pravomocné rozhodnutí správního orgánu i soudu, který jednal o opravném prostředku proti němu, se totiž týkalo nároku uplatněného podle zákona o půdě, zatímco novým rozhodnutím správního orgánu, jehož správnost byla posuzována v této věci, bylo rozhodnuto o nároku, uplatněném podle jiného zákona, tj. , ve znění, jehož účinnost nastala až po právní moci předchozího rozhodnutí. I když se jedná o stejné účastníky a stejný předmět sporu, nejedná se o stejný nárok, ale nárok založený až poté, co o nově založeném právu na vydání nemovitostí bylo rozhodnuto podle jiného předpisu, tedy podle jiného návrhu.

Dovolací soud neshledává správnými ani závěry odvolacího soudu o nemožnosti zpětného užití právního předpisu, protože i je předpisem restitučním, který upravuje restituční nároky založené na dříve nastalých skutečnostech.

Zbývá posoudit, zda v dané věci lze aplikovat překážku vydání věci upravenou

v ve znění pozdějších předpisů. Podle názoru dovolacího soudu jde o otázku, která vyžaduje věcného řešení a mohla by být řešena jen rozsudkem, nikoli však rozhodnutím procesním, jakým je rozhodnutí

o zastavení řízení. Správností výkladu tohoto ustanovení, který zaujal odvolací soud, se proto dovolací soud nemohl zabývat.

Dovolací soud proto neshledal usnesení odvolacího soudu správným a podle

 věta za středníkem je zrušil. Věc vrátil odvolacímu soudu podle k dalšímu řízení, v němž bude nově rozhodnuto i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. února 2009

JUDr. Josef Rakovský, v. r.

předseda senátu