Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
14 C 33/2022-38
Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Šolínovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 49.896 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 47.020 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. od 13. 11. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do jistiny ve výši 2.403 Kč, co do nákladů s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.284,66 Kč a co do úroku z prodlení nad rámec přiznaný ve výroku ad I se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 9.645 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 47.020 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. od 13. 11. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do jistiny ve výši 2.403 Kč, co do nákladů s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.284,66 Kč a co do úroku z prodlení nad rámec přiznaný ve výroku ad I se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 9.645 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu 2. 12. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 54.401 Kč s úrokem a úrokem z prodlení, a to částky 49.423 Kč jako dlužné jistiny, částky 1.284,66 Kč jako kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od 12. 4. 2021 do 5. 8. 2021, úroku z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 49.423 Kč od 7. 8. 2021 do zaplacení, částky 473 Kč za náklady spojené s uplatněním pohledávky a částky 4.505 Kč jako smluvní pokuty, vše na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba a žalovaným. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že žalovaný uzavřel dne 9. 10. 2020 s právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba, IČO smlouvu o úvěru č. 937522001 ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 9. 12. 2020. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr celkem ve výši 50.000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit formou 35 měsíčních splátek po 2.979,79 Kč, splatných vždy k 9. dni v měsíci. Žalovaný se zavázal s jistinou úvěru zaplatit i smluvní kapitalizovaný úrok ve výši 54.292,65 Kč. Úvěr byl žalovanému poskytnut po prověření jeho úvěruschopnosti, kdy součástí schvalovacího procesu bylo nahlížení do registrů a prověřování bonity. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tím mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení a povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Dne 29. 3. 2021 byla mezi právnická osoba a žalobcem uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek, na základě které pak byly uzavírány dílčí smlouvy. Pohledávka byla postoupena žalobci, což bylo žalovanému oznámeno písemně. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení předžalobní výzvou ze dne 25. 10. 2021.
2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit předepsaným způsobem žalovanému.
3. Žalobce byl soudem vyzván k označení a doložení důkazů k prokázání tvrzení, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a byl poučen, že jinak bude soud věc posuzovat podle ustanovení o bezdůvodném obohacení a žalobce bude ve věci částečně neúspěšný.
4. Na výzvu soudu žalobce reagoval podáním ze dne 30. 3. 2022, ve kterém vzal žalobu zpět co do smluvní pokuty 4.505 Kč a co do kapitalizovaného úroku ve výši 11.725 50 Kč s tím, že důkazy o posuzování úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje.
5. Usnesením čj. 14 C 33/2022-32 ze dne 16. 3. 2022, které nabylo právní moci 20. 4. 2022, soud dle § 96 odst. 2, 4 o. s. ř. zastavil řízení v rozsahu, ve kterém byla žaloba před jednáním ve věci samé vzata zpět.
6. Podáním ze dne 30. 3. 2022 žalobce sdělil, že nedisponuje platební historií žalovaného, má informaci o celkové úhradě žalovaného ve výši 2.980 Kč.
7. K jednání dne 6. 6. 2022 se žalobce omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil bez omluvy, ač mu předvolání se žalobou bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. dne 9. 5. 2022. Dle § 101 odst. 3 o. s. ř. soudu ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Žalovaný se tak k věci nevyjádřil.
8. Ve věci byly provedeny listinné důkazy výpisem z účtu o verifikační platbě, smlouvou o úvěru č. 937522001 ze dne 9. 10. 2020 a ze dne 9. 12. 2020, včetně obchodních podmínek, výpisem z účtu o převodu částky 50.000 Kč, upomínkami ze dne 9. 2. 2021, 11., 3. 2021 a 11. 4. 2021, rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 včetně příloh, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 11. 8. 2021, včetně podacího archu, výzvou žalobce ze dne 11. 8. 2021 a předžalobní výzvou právního zástupce ze dne 25. 10. 2021, včetně podacího archu ze dne 29. 10. 2021.
9. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že dne 9. 10. 2020 byla uzavřena smlouva o úvěru č. 937522001 mezi věřitelem - právnická osoba a dlužníkem - žalovaným. Žalovaný je ve smlouvě označen jménem, příjmením, adresou, číslem OP, telefonu, e-mailovou adresou a rodným číslem. Ve smlouvě je odkaz na zákon o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému převodem na účet téhož dne částku ve výši 50.000 Kč. Žalovaný se zavázal celkem vrátit právnímu předchůdce žalobce částku 104.292,65 Kč ve 35 měsíčních splátkách po 2.979,79 Kč. Pro případ prodlení se zaplacením dlužné jistiny byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení. Dále byl sjednán paušální poplatek za každou upomínku 50 Kč (maximálně za 3 upomínky). Dle žalobce žalovaný nesplácel dluh řádně a včas, zaplatil částku celkem 2.980 Kč. Žalovaný je v řízení nečinný, netvrdí a neprokazuje, že by platbu provedl ve větším rozsahu, než je tvrzeno žalobcem.
10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 včetně příloh bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy byla postoupena žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 11. 8. 2021 odeslaným na adresu trvalého pobytu žalovaného.
11. Dle § 86 odst. 1, 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě spotřebitelské smlouvy o úvěru částku ve výši 50.000 Kč, kterou převedl bezhotovostně na účet žalovaného. Žalovaný je ve smlouvě označen jménem, příjmením, adresou, číslem OP, telefonu, e-mailovou adresou a rodným číslem a nepochybně se jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobce tvrdil, že před poskytnutím úvěru jeho právní předchůdce řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. K prokázání tohoto tvrzení nepředložil důkazy, ač byl soudem vyzván k jejich předložení a byl poučen o následcích, pokud se tak nestane. Soud dokonce výslovně s ohledem na § 13 o. z. odkázal na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové čj. 47 Co 216/2021-80 ze dne 4. 1. 2022, v němž se odvolací soud podrobně k otázce prokázání ověřování úvěruschopnosti vyjadřuje. Žalobce soudu sdělil, že důkazy k prokázání tohoto tvrzení nedisponuje a vzal žalobu zpět co do smluvní pokuty 4.505 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 11.725 Kč.
15. Soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 ve věci sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 věřitel nedostojí povinnosti stanovené ZSÚ (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech. Nelze mít za to, že úvěr byl žalovanému poskytnut v rozsahu přiměřeném skutečným majetkovým poměrům žalovaného.
16. Dle konstantní judikatury je soud povinen zkoumat prověřování úvěruschopnosti a jeho vlivu na platnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti. Ustanovení § 87 ZSÚ, které zkoumání úvěruschopnosti a posuzování platnosti smlouvy váže jen na námitku spotřebitele, je v rozporu s právem Evropské unie a nelze jej použít (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C -679/18). Protože právní předchůdce žalobce neprověřil řádně úvěruschopnost žalovaného, je smlouva ze dne 9. 10. 2020 ve znění smlouvy ze dne 9. 12. 2020 dle § 87 ZSÚ neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobce se proto nemůže domáhat plnění sjednaných v této smlouvě.
17. Protože právní předchůdce žalobce vyplatil žalovanému částku 50.000 Kč na základě neplatné smlouvy, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vydat. Žalobce se stal ve věci aktivně legitimován na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn.
18. Co do výše bezdůvodného obohacení soud dospěl k závěru, že z vyplacené částky 50.000 Kč bylo dle tvrzení žalobce vráceno 2.980 Kč, když žalovaný neprokázal, že zaplatil více, než uvádí žalobce. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Právní předchůdce žalobce vyplatil žalovanému částku 50.000 Kč, ze které žalovaný do podání žaloby nezaplatil 47.020 Kč (50.000 – 2.980 Kč). Zbývá tak vrátit jistinu v této výši. Žalobce prokazatelně vyzval žalovaného prostřednictvím svého zástupce předžalobní výzvou k plnění do 12. 11. 2021. Tuto lhůtu soud považuje ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ za přiměřenou, neboť neplatná smlouva byla mezi účastníky uzavřena již v říjnu 2020. Za této situace shora uvedená lhůta k vrácení nesplacené jistiny není nepřiměřená. Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 47.020 Kč.
19. Žalobce se domáhal po částečném zpětvzetí žaloby jistiny ve výši 49.423 Kč, žaloba je důvodná co do částky 47.020 Kč, proto co do částky 2.403 Kč za jistinu byla zamítnuta. Dále se žalobce domáhal částky 473 Kč za náklady spojené s uplatněním pohledávky. Žalobce se nemůže domáhat nad nevrácenou jistinu plnění sjednaných v neplatné smlouvě, kde navíc byla sjednána částka v souvislosti s uplatněním pohledávky jen ve výši 50 Kč za písemnou upomínku za nejvýše 3 zpoplatněné upomínky. Co do nákladů s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč proto byla žaloba rovněž zamítnuta.
20. Z nesplacené jistiny žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení, který byl kapitalizován do 5. 8. 2021 částkou 1.284,66 Kč a od 7. 8. 2021 do zaplacení požadován ve výši 8,25 % ročně. Co do úroku z prodlení je žaloba dle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. důvodná pouze částečně. S ohledem na neplatnost smlouvy není možno vycházet se splatnosti ve smlouvě sjednané a prodlení žalovaného tak nenastalo uplynutím sjednaných lhůt. Žalovaný je povinen vrátit dosud nevrácenou jistinu v přiměřené lhůtě. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu, kterou žalobce učinil podáním právního zástupce ze dne 25. 10. 2021 odeslaným žalovanému dne 29. 10. 2021. V této výzvě žalobce stanovil lhůtu pro plnění do 12. 11. 2021, kterou soud, jak je uvedeno shora, považuje za přiměřenou. Žalovaný v této lhůtě neplnil a dostal se do prodlení, proto je povinen žalobci platit zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 47.020 Kč od 13. 11. 2021 do zaplacení. Co do kapitalizovaného úroku z prodlení byla žaloba zamítnuta, neboť v této době ještě žalovaný v prodlení nebyl. Rovněž byla žaloba zamítnuta co do úroku z prodlení nad rámec přiznaný ve výroku ad I., neboť byl úrok z prodlení požadován i za dobu, kdy prodlení ještě nenastalo, a z částky, která byla zamítnuta.
21. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 2 o. s. ř. Z původně žalované částky 54.401 Kč byl žalobce úspěšný co do částky 47.020 Kč, tj. v rozsahu 86,4 %. Ve zbytku, tj. v rozsahu 13,6 % neměl žalobce ve věci úspěch. Tzv. čistý úspěch žalobce činí 72,8 % (86,4 – 13,6 %) a v tomto rozsahu má žalobce právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, když splnil povinnost předžalobní výzvy ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. Za účelně vynaložené náklady řízení soud považuje částku 2.177 Kč za zaplacený soudní poplatek a částku 11.071,80 Kč za právní zastoupení. Dle § 7 vyhlášky č. 177/96 Sb. (dále jen a. t.) činí odměna za 1 úkon právní služby částku 3.300 Kč, za jednoduchou předžalobní výzvu 1.650 Kč, paušální náhrada výdajů za každý úkon právní služby činí dle § 13 odst. 4 a. t. částku 300 Kč Vedle předžalobní výzvy byly učiněny 2 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) a odměna včetně paušálu tak představuje částku 9.150 Kč. Zástupce žalobce doložil registraci plátce DPH, proto je nutno do nákladů řízení dle § 137 odst. 3 o. s. ř. zahrnout také 21% DPH z částky 9.150 Kč, tj. 1.921,50 Kč. Celkově tak žalobce na nákladech řízení účelně vynaložil částku 13.248,50 Kč (2.177 + 9.150 + 1.921,50 Kč). Z této částky je žalovaný povinen nahradit žalobci 72,8 % Kč. S ohledem na výsledek řízení je žalovaný povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 9.645 Kč, které jsou dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám zástupce žalobce. Soud nepřiznal žalobci náhradu za úkon, kterým žalobce reagoval na výzvu soudu k označení důkazů k prokázání prověřování úvěruschopnosti žalovaného, neboť nejde o účelně vynaložené náklady, když tyto důkazy měly být označeny již v samotné žalobě.
22. Lhůta k zaplacení přisouzené částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soudu nebyly s ohledem na nečinnost žalovaného v řízení tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání se podává ke zdejšímu soudu a rozhoduje o něm Krajský soud v Hradci Králové.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může se oprávněný domáhat splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.