Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2109/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobce P. s. a v. s. a. s., zastoupeného advokátem, za účasti 1) L. K., 2) Ing. V. K., zastoupených advokátem, a 3) P. f. Č. r., o nahrazení rozhodnutí správního orgánu o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. , k dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 8. 1. 2008, čj. -109, takto:

I.      Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud Praha-západ rozsudkem ze dne 4. 6. 2007, čj. -84, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal soudního rozhodnutí, že žalovaní ad 1) a 2) se nestávají spoluvlastníky částí pozemků specifikovaných geometrickým plánem z 2. 2. 1999. Tím mělo být nahrazeno rozhodnutí  Pozemkového úřadu  P.-z. ze dne 21. 7. 2004, čj.  PÚ – R – 169/91 /IV – 36 /2004/BE, jímž bylo určeno, že jmenovaní jsou spoluvlastníky předmětných nemovitostí v katastrálním území S., každý jednou polovinou. Okresní soud shledal, že rozhodnutí pozemkového úřadu, vycházející z toho, že uvedené nemovitosti byly převedeny na stát na základě kupní smlouvy uzavřené v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek ve smyslu , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), je správné.

Na základě odvolání žalobce přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně Krajský soud v Praze, který rozsudkem  z 8. 1. 2008, čj. -109, jej ve věci samé potvrdil. Na základě  důkazů, provedených pozemkovým úřadem, vyšel i odvolací  soud ze zjištění, že právní předchůdci žalobců ad 1) a 2), kteří byli původními vlastníky obou pozemků, neměli zájem je prodat, byli však informováni o tom, že na těchto pozemcích se uskuteční výstavba, a pokud by je neprodali, byly by pozemky vyvlastněny. Kupní smlouvu uzavřeli v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek proto, že museli prodat pozemky, na nichž měli ovocný sad, který řádně obhospodařovali a který jim sloužil k doplnění příjmu rodiny za sklizeň ovoce.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež odůvodnil  tím, že  rozhodnutí odvolacího soud je postiženo vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, přičemž odkázali na ustanovení , a dále  tím, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ve smyslu Zásadní právní význam rozsudku odvolacího soudu spatřovali v tom, že je v rozporu s hmotným právem. Soudil, že „postup nalézacích soudů a jejich rozhodnutí nejsou založené na navazujících a právně souladných závěrech, představujících v každém ohledu správnou aplikaci a interpretaci hmotného a procesního práva“. Navrhl, aby napadený rozsudek odvolacího soudu byl zrušen. V následném odůvodnění dovolání rozšířil o dovolací důvod podle , neboť má zato, že skutková zjištění odvolacího soudu a z nich vyplývající závěry jsou vadné a nesprávné, protože vycházejí z nesprávných skutkových zjištění, které nemají oporu v provedeném dokazování, což se promítlo i do posouzení věci po právní stránce. Odvolací soud, stejně jako soud prvního stupně, převzal skutková zjištění pozemkového úřadu, ač soud není podle vázán skutkovým stavem, jak byl zjištěn správním orgánem. Dovolatel se domnívá, že žalovaní neunesli břemeno tvrzení ohledně rozhodných okolností, ani břemeno důkazní. Neztotožňuje se se závěry na základě zjištění provedeného pozemkovým úřadem a  provedené důkazy hodnotí jinak než soud, takže má zato, že podmínky pro vydání nemovitostí podle zákona o půdě nebyly dány. Nepovažuje se ani za povinnou osobu, takže s ním neměl pozemkový úřad jednat jako s účastníkem řízení.

Účastníci ad 1) a 2) se vyjádřili k dovolání tak, že neobsahuje žádné odůvodnění formálně tvrzených dovolacích důvodů. Konkrétní námitky se týkají dovolacího důvodu podle , tj. skutkových zjištění soudu, což dovolací soud nemůže přezkoumávat, jestliže přichází v úvahu přípustnost dovolání jen podle Dovolání proto považují za zmatečné. Upozorňují rovněž, že dovolatel nesdělil, v čem spatřuje zásadní právní význam rozsudku odvolacího soudu, protože nevyznačil žádné judikatorně zobecnitelné otázky, na nichž rozhodnutí odvolacího soudu spočívalo, a jež by měly být předmětem přezkumu dovolacím soudem. Domnívají se proto, že dovolání je nepřípustné a navrhují, aby je dovolací soud zamítl.

Účastník ad 3) vyjádřil názor, že rozsudek odvolacího soudu je správný a ztotožňuje se s jeho právním hodnocením. Navrhl rovněž, aby dovolání bylo zamítnuto.

Dovolací soud souhlasí s hodnocením přípustnosti dovolání, jak je vyjádřili ostatní účastníci. V úvahu přichází přípustnost dovolání pouze podle , , protože rozsudkem odvolacího soudu byl potvrzen první rozsudek soudu prvního stupně v této věci. Dovolání by bylo přípustné jen v případě, že by dovolací soud dospěl k závěru, že rozsudek odvolacího soudu, proti němuž směřuje, má po právní stránce zásadní význam. Dovolatel se domnívá, že tento význam je dán tím, že odvolací soud rozhodl v rozporu s hmotným právem, aniž toto tvrzení blíže odůvodnil. Odvolací soud přitom vyšel ve svých právních závěrech ze znění ustanovení zákona o půdě, jimiž se dané právní vztahy řídily, včetně ustanovení zákona o půdě, upravujícího restituční důvod, spočívající v převodu věci na stát nebo právnickou osobu kupní smlouvou, uzavřenou v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek.

Pokud dovolatel argumentuje tím, že odvolací soud rozhodl bez náležitých skutkových zjištění, jedná se o dovolací důvod upravený v , který však nemůže být s úspěchem uplatněn, pokud není dovolání přípustné podle odst. l písm. a) nebo b) , a dovolací soud by se jím nemohl v dané věci zabývat.

Právní závěry odvolacího soudu, učiněné na základě zjištění skutkových, pak odpovídají jak hmotnému právu, tj. zákonu o půdě, tak i výkladu  jeho ustanovení , který zastává judikatura obecných soudů  i soudu  ústavního. Správný je i závěr, že účastníkem řízení podle části páté je i žalobce, s nímž pozemkový úřad jednal jako s účastníkem řízení. Otázkou platnosti převodu předmětných pozemků na žalobce v době, kdy k nim byl uplatněn restituční nárok na vydání, je mimo přezkum dovolacím soudem s ohledem na ustanovení

Dovolací soud proto dospěl k závěru, že dovolání není přípustné ani podle a jako nepřípustné je odmítl (, ).

O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle , a Náklady tvoří odměna právního zástupce účastníků ad 1) a 2) za podání vyjádření k dovolání, a byla vypočtena ze základní sazby        5.000,- Kč, dvakrát snížené o polovinu (, a , , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování ….), a z částky 300,- Kč jako náhrady hotových výdajů za každého zastupovaného ( , o odměnách advokátů a náhradách advokátů …).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. února 2009

JUDr. Josef  R a k o v s k ý

předseda senátu