Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3441/2008

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 746.254,80 Kč s příslušenstvím představující slevu z kupní ceny zaplacené za převod vlastnického práva k bytové jednotce na základě účastníky uzavřené kupní smlouvy s tvrzením, že plocha bytu měla výměru 114,6 m² místo uváděných 130 m².

Okresní soud v Jičíně rozsudkem ze dne 5. prosince 2007, č. j. -104, zamítl žalobu o zaplacení částky 746.254,80 Kč s 9 % p. a. úrokem od 16. 8. 2006 do 31.12.2006 a dále od 1. 1. 2007 do úplného zaplacení ve výši, která odpovídá v každém kalendářním pololetí trvání prodlení v procentech součtu čísla 7 a repo sazby (limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace) vyhlášené ČNB ve výši platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, a rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 16. dubna 2008, č. j. -128, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Soudy obou stupňů vyšly ze zjištění, že účastníci uzavřeli dne 30. 11. 2005 smlouvu o převodu vlastnického práva k bytové jednotce č. 493/3 o velikosti 4+1 v třetím nadzemním podlaží domu čp. 493 v P-S. M., o celkové výměře 130 m², s blíže specifikovanými spoluvlastnickými podíly na společných částech domu a pozemku, na němž dům stojí, za kupní cenu 6,300.000,- Kč. Celková výměra prostor v bytě činila ve skutečnosti 119,89 m². Žalobkyně předmětný byt před uzavřením smlouvy navštívila, prohlédla si jej, shlédla rozlohu jednotlivých místnosti a věděla, jak velký byt může koupit. Pro žalobkyni nebyla v době koupě rozhodující přesná výměra bytu, ale počet jeho pokojů, atraktivita lokality, v níž se nachází, a že jej lze přizpůsobit k bydlení rodiny žalobkyně. Žalovaný ji při prodeji informoval, že výměra bytu byla pokaždé naměřena jinak vzhledem k jeho atypickému uspořádání (konické rohy apod.) a že výměra 130 m2 je pouze přibližná; žalobkyni neujišťoval, že byt má výměru právě 130 m2. Kupní cena se neodvíjela od výměry bytu, ale od požadavku žalovaného na rychlost prodeje, od toho, že byt nebyl inzerován, nýbrž byl nabídnut konkrétním osobám, a od kupní ceny náhradního bytu pro bývalou manželku žalovaného, která v bytě bydlela. Zatímco soud prvního stupně z takto zjištěného skutkového stavu věci dovodil, že převáděná bytová jednotka sice trpěla vadou zjevnou, avšak žalovaný žalobkyni neujistil, že byt má výměru 130 m2, takže odpovědnost žalovaného za vady není dána ( , v platném znění - dále jen „obč. zák.“), odvolací soud uzavřel, že nesprávné označení celkové výměry bytu v kupní smlouvě není vadou ve smyslu a násl. obč. zák., která by zakládala žalobkyni právo z odpovědnosti za vady. I pokud by o vadu šlo, jednalo by se o vadu zjevnou, kterou by bylo možno při prohlídce bytu zjistit ( obč. zák.). Konstatoval, že žalobkyně měla možnost si byt při prohlídce přeměřit, což je běžný a obvyklý postup, k němuž není zapotřebí odborných znalostí a zkušeností.

Žalobkyně napadla rozsudek odvolacího soudu dovoláním, jehož přípustnost opřela o S poukazem na dovolací důvod podle

odst. 2 písm. b/ vytkla odvolacímu soudu nesprávnost závěru, že převáděný byt netrpěl vadou, která by jí zakládala právo na slevu z kupní ceny. I nadále tvrdí, že cena bytu se odvíjela od jeho výměry a že plnění poskytnuté jí žalovaným trpělo vadou nikoli zjevnou, spočívající v podstatně menší podlahové ploše bytu, než která byla v kupní smlouvě deklarovaná. Protože výměra bytu 130 m2 byla v kupní smlouvě uvedena, jednalo se o vlastnost bytu vymíněnou. Skutečnou výměru bytu 114,6 m2 nebylo možno při prohlídce rozpoznat vzhledem k jeho dispozičnímu řešení. Dům, v němž se byt nalézá, je vystavěn konicky; jeho přeměření je komplikované doprovázené matematickými výpočty, které pro ni coby laika nejsou běžným úkonem. Je proto přesvědčena, že byt měl v době převodu skrytou vadu. Z uvedených důvodů navrhla rozsudek odvolacího soudu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( , v platném znění - dále jen „ “) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněným subjektem (účastnicí řízení) při splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatelky ( , a 4 ), se dále zabýval otázkou jeho přípustnosti.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen v pořadí první rozsudek soudu prvního stupně, je upravena v

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b/ a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Tak tomu je ve smyslu zejména tehdy, je-li v rozhodnutí řešena právní otázka, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li napadené rozhodnutí právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Z toho, že přípustnost dovolání je podle spjata

se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá pouze pro posouzení otázek právních, navíc takových, které se vyznačují zásadním významem. Způsobilým dovolacím důvodem, kterým lze dovolání odůvodnit, je tudíž výlučně důvod podle , jímž je možno vytýkat, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uplatnění dovolacího důvodu podle , které míří proti skutkovým zjištěním, z nichž odvolací soud při svém rozhodování vycházel, je zcela vyloučeno (srovnej výslovné znění ). Při úvahách o přípustnosti dovolání podle (tak jako v posuzované věci) proto musí dovolací soud převzít skutkový stav, na němž spočívá právní posouzení věci odvolacím soudem.

Každé podání účastníka řízení - tudíž i dovolání - je nutné posuzovat podle jeho obsahu ( ). I když žalobkyně avizuje uplatnění dovolacího důvodu podle , z obsahového vylíčení dovolacích námitek vyplývá, že nesouhlasí se skutkovými zjištěními, z nichž odvolací soud při rozhodování vycházel. Netvrdí, že odvolací soud jím správně zjištěný skutkový stav subsumoval pod nesprávnou právní normu; podstatou jejích námitek jsou výlučně výtky týkající se nesprávně zjištěného skutkového stavu věci, případně vadného hodnocení provedených důkazů, při němž soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění. Námitky žalobkyně, že výměra bytu 130 m2 byla vlastností vymíněnou, že ji žalovaný o správnosti tohoto údaje ujistil, že se od výměry bytu odvíjela jeho cena a že menší výměra bytu je jeho skrytou vadou, nejsou námitkami právními, nýbrž skutkovými, jež polemizují se správností skutkových závěrů odvolacího soudu, že žalovaný upozornil na přibližnost uváděné výměry bytu, že pro žalobkyni nebyla v době koupě rozhodující přesná výměra bytu, ale jiné okolnosti, že kupní cena se neodvíjela od výměry bytu, že výměra bytu byla zjistitelná běžným postupem a že menší výměra bytu není jeho vadou, resp. skrytou vadou. Žalobkyně tak ve skutečnosti uplatnila dovolací důvod podle , jenž nemá v úvahách o přípustnosti dovolání podle místo. Je-li v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že pokud by odvolací soud nepochybil ve svých skutkových závěrech a vzal v úvahu skutečnosti, které žalobkyně tvrdila, musel by návazně dospět k odlišnému (správnému) právnímu posouzení věci, a sice, že žalobkyně má právo z odpovědnosti za vady, a to právo na slevu z kupní ceny ( obč. zák.)

Z výše uvedeného je zřejmé, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; dovolací soud je proto odmítl ( věta první a ).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodováno za situace, kdy žalovanému v této fázi řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl právo

( věta první, , a ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. února 2009

JUDr. Blanka Moudrá, v. r.

předsedkyně senátu