Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 4683/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze, v záhlaví označenému, jímž byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. června 2006, č. j. -39, ve věci samé, tj. ve výrocích I. až III., kterými byla zamítnuta žaloba na uložení povinnosti žalované do 15 dnů od právní moci rozsudku sdělit žalobkyni čísla jednotlivých výtisků žalovanou vydávaného periodika D., b. a z., ve kterých bude žalobkyni umožněno uveřejnit jí zadané inzertní či reklamní sdělení vždy na čtvrtou stranu obálky v takovém rozsahu, aby takto zadaný objem inzertních sdělení činil dle sazebníku žalované platného ke dni právní moci rozsudku částku ve výši 1,195.600,- Kč, dále zamítnuta žaloba na uložení povinnosti žalované do 15 dnů od právní moci rozsudku sdělit lhůtu, ve které žalobkyně musí objednat zveřejnění inzertního či reklamního sdělení, přičemž tato lhůta nesmí být kratší než 14 dnů ode dne, kdy bude žalobkyni ze strany žalované sděleno, v jakých číslech periodika D. b. a z. lze inzertní či reklamní sdělení uveřejnit a konečně zamítnuta žaloba na uložení povinnosti žalované v jednotlivých výtiscích periodika D., b. a z. tak, jak bude zveřejnění inzertního či reklamního sdělení ze strany žalobkyně zadáno, uveřejnit žalobkyní zadané inzertní či reklamní sdělení vždy na čtvrtou stranu obálky žalovanou vydávaného periodika D., b. a z., a to v takovém rozsahu, aby takto uveřejněný objem inzertních či reklamních sdělení zadaných žalobkyní činil dle ceníku žalované, platného ke dni právní moci rozsudku částku ve výši 1,195.600,- Kč, není přípustné podle dovolatelkou uváděné přípustnosti dovolání ve smyslu , neboť napadený rozsudek rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Jelikož ve smyslu ustanovení věty první je dovolací soud vázán dovolacím důvodem, jsou pro úsudek, zda rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam či nikoli, relevantní jen otázky (z těch, na kterých napadené rozhodnutí spočívá), jejichž posouzení odvolacím soudem dovolatelka v rámci dovolacího důvodu dle napadla, resp. jejichž nesprávné řešení v dovolání zpochybnila (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2004, pod č. 132).

Za právní otázku, kterou soudy obou stupňů řešily v rozporu s hmotným právem, dovolatelka pokládá otázku smluvních vztahů mezi účastníky, které soudy posoudily jako jednu smlouvu sjednanou na dobu určitou. Dovolatelka má za to, že strany uzavřely nejméně dvě smlouvy, a to smlouvu o vstupu do systému B. I., kterou se žalobkyně zavázala vést pro žalovanou clearingový účet, umožňující nakupovat zboží a služby v bezpeněžním styku za kredity připsané na clearingový účet. Vedle toho strany uzavřely další smlouvu na poskytnutí reklamního a inzertního prostoru v časopise D., b. a z. v rozsahu ceníkových cen žalované ve výši 500.000,- Kč + DPH se způsobem placení prostřednictvím B. I., což zákon ve smyslu nezakazuje. Proto podle názoru dovolatelky jsou irelevantní úvahy obou soudů o skončení smlouvy o vstupu do B. I. uplynutím doby a o vlivu této skutečnosti na smlouvu o poskytnutí reklamního a inzertního prostoru v předmětném časopise, jakož i otázka nároků na vyrovnání aktiv a pasiv zůstatků při ukončení smlouvy o vstupu do B. I. Dovolatelka má za to, že žalobkyně se v tomto řízení nedomáhá vyrovnání takového zůstatku, nýbrž věcného plnění, ke kterému se žalovaná zavázala a za něž žalobkyně řádně a včas zaplatila, aniž je obdržela. Z toho důvodu se dovolatelka domáhá zrušení napadeného rozsudku odvolacího osudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.

Dovolatelka však přehlíží, že otázka jedné, dvou či více uzavřených smluv mezi účastníky není tu právně relevantní pro posouzení vymáhaného nároku, neboť na řešení této otázky napadené rozhodnutí nespočívá. Rozhodnou je okolnost, že výše uvedené smlouvy a z nich plynoucí závazky nelze od sebe oddělit, poněvadž byl sjednán pouze barterový způsob placení za provedené výkony či služby. Smlouva o poskytnutí reklamy a inzerce tak nemohla sama, bez smlouvy o barterovém placení, obstát. Jestliže tudíž závazkový vztah k barterovému placení skončil, stala se závislá smlouva o reklamě a inzerci obsoletní. Pokud proto odvolací soud dospěl k závěru, že došlo-li po ukončení závazku z barterové smlouvy k přijetí objednávky inzerce, nešlo o konkrétní smluvní závazek, ale pouze o příslib či předběžnou dohodu o budoucích vztazích, nelze mu vytknout pochybení. Správná je i úvaha odvolacího soudu, že nebylo-li v řízení požadováno vyrovnání aktiv a pasiv zůstatků z barterové smlouvy, nelze dovodit závazek k placení či věcnému plnění ze smlouvy o poskytování inzerce a reklamy. Závěry odvolacího soudu nejsou tudíž v rozporu s hmotným právem.

Nelze přisvědčit ani námitce dovolatelky ohledně náležitostí žalobního petitu (odvolací soud v této souvislosti konstatoval, že soud prvního stupně splnil svou poučovací povinnost podle a ), když taková procesní námitka by mohla mít relevanci jako tzv. jiná vada řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( o. s. ř), avšak v takovém případě by muselo být dovolání přípustné (srov. věta druhá ), a tak tomu v daném případě není (nejde přitom o vadu, jež by představovala zásadní střet koncepcí procesněprávní povahy).

Nejvyšší soud ze všech shora uvedených důvodů zásadní právní význam napadeného rozhodnutí podle a neshledal.

Za situace, kdy dovolací soud z hlediska uplatněných dovolacích námitek nedovodil ani existenci jiných okolností, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, a kdy dovolání ani ve zbývajícím rozsahu, pokud směřovalo proti výrokům o nákladech řízení není přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nutno uzavřít, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Nejvyšší soud proto dovolání, aniž nařizoval jednání ( věta první ), pro nepřípustnost odmítl ( věta první a

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a , když žalobkyně, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu nákladů právo a žalované v souvislosti s tímto řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady v řízení o dovolání nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 4. února 2009

JUDr. František Faldyna, CSc.

předseda senátu