Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
18 C 42/2022-33
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 3.270,46 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba na zaplacení částky 3.270,46 Kč s příslušenstvím se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba na zaplacení částky 3.270,46 Kč s příslušenstvím se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 25. 11. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1.705,14 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.825,14 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 385,97 Kč, s běžícím zákonným úrokem z prodlení z jistiny od 20. 7. 2021 do zaplacení, s náklady na uplatnění ve výši 761 Kč a se smluvní pokutou ve výši 1.565,32 Kč s tím, že právní předchůdce žalobkyně – právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které žalovaný čerpal částku 10.000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Ve smlouvě se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, a inkasní poplatek v celkové výši 8.186 Kč. Úvěr měl být uhrazen v 14 měsíčních splátkách po 1.299 Kč. Žalovaný však smlouvu porušil, kdy řádně a včas splátky nehradil, celkem zaplatil toliko 15.299 Kč odpovídajícím 11 splátkám, přičemž splatnost poslední splátky dle smlouvy měla nastat dne 5. 12. 2018. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 5. 8. 2021. Pohledávka k tomuto datu činila 11.246,80 Kč. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 18. 10. 2021, na kterou však nereagoval.
2. Okresní soud v Bruntále vydal dne datum rozhodnutí pod číslo jednací elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, byl usnesením téhož soudu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, zrušen.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.
4. Soud nařídil jednání na den 13. 6. 2022, přičemž žalobkyně se z něj prostřednictvím svého právního zástupce řádně omluvila, žalovaný se k jednání nedostavil, a jednáno tak bylo v nepřítomnosti účastníků postupem dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu.
5. Z žádosti o úvěr, ze smlouvy o úvěru včetně smluvních podmínek, ze smlouvy o postoupení pohledávek, včetně přílohy, z oznámení o postoupení pohledávky, včetně dokladu o odeslání, z oznámení o předání advokátní kanceláři, výpisu úkonů mimosoudního vymáhání, z předžalobní upomínky, včetně dokladu o odeslání, z pověření soudního exekutora k provedené exekuce včetně exekučního titulu, z dokladů ke smlouvě o zápůjčce se společností právnická osoba ze dne datum, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:
Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši 10.000 Kč, přičemž ke své osobě uvedl, že pracuje na základě smlouvy o dílo s příjmem 5.832 Kč měsíčně a dále pobírá sociální dávky ve výši 3.292 Kč. Za bydlení platí 2.000 Kč a náklady na jídlo, dopravu a osobní potřeby žalovaného v té době činily 3.000 Kč. Žalovaný bydlel v nájmu, neměl žádnou vyživovanou osobu, neměl osobní účet. K žádosti doložil smlouvu o dílo a poukázky z úřadu práce.
právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 10.000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal zaplatit věřiteli spolu s jistinou úvěru i úrok ve výši 963 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4.000 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 723 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.500 Kč, celkem tedy 18.186 Kč, a to v pravidelných 14 měsíčních splátkách ve výši 1.299 Kč. Úrok dle smlouvy činil 15 %, RPSN pak 252,65 % právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které došlo k postoupení pohledávek z postupitele na postupníka, a sice pohledávek ze smluv o zápůjčce a úvěrových smluv specifikovaných v příloze č. 1 této smlouvy. Dle této přílohy zde byla uvedena i pohledávka za žalovaným, která byla specifikována číslem smlouvy, datem uzavření, jménem a příjmením a bydlištěm i výší pohledávky. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem věřitele ze dne 5. 8. 2021, odeslaným dne 9. 8. 2021 a zároveň byl vyzván k uhrazení částky 11.246,80 Kč do 10 dnů od doručení oznámení. Dopisem ze dne 17. 8. 2021 byl žalovaný znovu informován žalobkyní o postoupení pohledávky. Dopisem ze dne 6. 9 2021 byl žalovaný informován o předání jeho věci advokátní kanceláři. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 18. 10. 2021, která byla dne 20. 10. 2021 odeslána na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě.
Soudu je z jeho činnosti známo, že žalovaný dlužil anonymizována tři slova na pojistném za období od 2. 1. 2016 do 6. 11. 2017 částku 18.618 Kč a na penále 2.278 Kč. Výkaz nedoplatků pojišťovna vystavila dne datum, exekuce pak byla nařízena dne datum. Žalovaný dne 10. 8. 2017 požádal o poskytnutí půjčky ve výši 15.000 Kč společnost právnická osoba, přičemž k uzavření smlouvy o zápůjčce na částku 15.000 Kč došlo dne datum a žalovaný se zavázal dlužnou částku splatit v 60 týdenních splátkách po 469 Kč, tj. 1.876 Kč měsíčně. Již s druhou splátkou se žalovaný ocitl v prodlení a úhrady byly prováděny nepravidelně.
6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.
10. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Soud se musel nejprve zabývat otázkou aktivní legitimace žalobkyně. Z předložených listin vyplynulo, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy uzavřené v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, byla řádně identifikována a postoupení bylo oznámeno žalovanému. Soud má proto tedy aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou.
12. Na základě předložených listin má soud dále za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který byl účinný v okamžiku uzavření smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkem 18.186 Kč, zahrnující úrok a další poplatky. Smlouva je současně smlouvou spotřebitelskou, podléhající zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který ukládá poskytovatelům úvěru povinnost zkoumat, zda je úvěrovaný schopný úvěr řádně splácet, zda se nepředlužuje, čímž dochází k ochraně obou stran smlouvy. Nesplnění této povinnosti je pak stíháno sankcí absolutní neplatnosti.
13. V projednávaném případě sice právní předchůdce žalobkyně měl snahu dostát této povinnosti, když žalovaného nechal vyplnit žádost o úvěr, která obsahovala i údaje o jeho finančních poměrech, tyto údaje však blíže neověřil, a nezjistil tak, že v době žádání o úvěr měl žalovaný dluh na pojistném a stejně tak měl sjednán další finanční produkt, s jehož splácením již byl v prodlení. V žádosti se tak vůbec neobjevuje údaj o splátkách v měsíční výši téměř 2.000 Kč, což z pohledu rozpočtu žalovaného nebyla zanedbatelná položka, a už vůbec ne dluh u pojišťovny, který sice nebyl splatný, ale nepochybně žalovaný musel mít povědomí o tom, že se na něj váže povinnost platit si zdravotní pojištění, když pracoval na základě smlouvy o dílo a nikoliv standartní pracovní smlouvy.
14. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nesplnil své povinnosti dané výše citovaným zákonem a smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 tohoto zákona. Za této situace by pak žalobkyni náležel nárok na vrácení jistiny. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že žalovanému byla poskytnuta částka 10.000 Kč, na kterou zaplatil 15.299 Kč, a nejsou tak splněny podmínky pro přiznání nároku ve smyslu § 87 odst. 1 téhož zákona. Z tohoto důvodu proto byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.
15. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když ve věci úspěšnému žalovanému žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu).