Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 225/2018
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Vránovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení
sídlem adresa žalovaného
o zaplacení 29 780 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 15 589,60 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8. 05% ročně z částky 14 301,60 Kč od datum do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8. 05% ročně z částky 1 288 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobce na žalovaném domáhá uhrazení částky ve výši 14 190,40 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8. 05% ročně z částky 14 190,40 Kč od datum do zaplacení, se zamítá
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení 47,6 % z částky, jejíž konkrétní výše bude uvedena samostatným usnesením, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
V. Žalobce je povinen zaplatit České republice doplatek soudního poplatku z návrhu ve výši 297 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 15 589,60 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8. 05% ročně z částky 14 301,60 Kč od [datum] do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8. 05% ročně z částky 1 288 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, kterou se žalobce na žalovaném domáhá uhrazení částky ve výši 14 190,40 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8. 05% ročně z částky 14 190,40 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení 47,6 % z částky, jejíž konkrétní výše bude uvedena samostatným usnesením, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. V. Žalobce je povinen zaplatit České republice doplatek soudního poplatku z návrhu ve výši 297 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne datum se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky 29 780 Kč s příslušenstvím s tím, že s žalovaným uzavřel dne datum smlouvu o dodávce elektřiny pro odběrné místo adresa. Adresa bydliště žalovaného je zde uvedeno adresa žalovaného, země. Na zálohách pak žalovaný uhradil žalobci celkem částku 9 905 Kč. Na základě této smlouvy byla žalovanému za odběr elektřiny v období datum – datum, dne datum vystavena faktura číslo znějící na částku 28 492 Kč se splatností ke dni datum a v období datum – datum, dne datum vystavena faktura číslo znějící na částku 1 288 Kč se splatností ke dni datum. Datum splatnosti bylo stanoveno v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami žalobce. Žalovaný předmětnou částku neuhradil, a to ani z části. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dluhu požaduje žalobce v soudním řízení rovněž zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to za období od datum, resp. od datum, tj. ode dne následujícího po uplynutí data splatnosti faktur.
2. Žalovaný se k podané žalobě prostřednictvím mu ustanoveného opatrovníka vyjádřil tak, že není dostatečně určitě zjištěno, že je osobou, která uzavřela předmětnou smlouvu o dodávce elektřiny, kdy ani platby záloh toto neprokazují, neboť není zřejmé, kdo je hradil. Opatrovník dále poukázal na adresu žalovaného uvedenou jednak na faktuře a jednak v návrhu ve věci samé, anonymizována dvě slova, obec a číslo, kdy se jedná o neexistující adresu. Žalovaný tak zejména namítl nedostatek pasivní věcné legitimace a navrhl žalobu v plném rozsahu zamítnout.
3. Žalobce k námitce opatrovníka žalovaného uvedl, že při sepisu smlouvy došlo při uvedení místa bydliště žalovaného k pochybení, kdy místo pobytu žalovaného se nachází na země na adrese adresa žalovaného. Tato skutečnost vyplývá i z žalobcem dohledané smlouvy ze dne datum, pro jiné odběrné místo.
4. Mezinárodní příslušnost zdejší soud dovodil na základě čl. 7 odst. 1 písm. b) Nařízení evropského parlamentu a rady č. 1215/2012, tedy na základě skutečnosti, že služby byly žalovanému poskytnuty na území ČR.
5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: Mezi účastníky byla dne datum uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny (dále též„ smlouva“), na základě které se žalobce zavázal dodávat žalovanému, do odběrného místa na adrese adresa, elektřinu a žalovaný se zavázal elektřinu odebírat a platit za její spotřebu a distribuci, žalobci smluvní cenu. Adresa trvalého pobytu žalovaného byla uvedena anonymizována dvě slova, obec a doručovací adresa adresa. Tato smlouva byla sjednána na dobu určitou 6 měsíců od zahájení dodávek elektřiny s automatickou prolongací vždy o dalších 12 měsíců. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny. Totožná adresa trvalého pobytu žalovaného pak byla uvedena smlouvě z datum pro jiné odběrné místo (Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny číslo: anonymizována dvě slova číslo ze dne datum, Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne datum). Na základě faktury ze dne datum byl žalovanému účtován odběr elektřiny za období od datum do datum ve výši 31 472,77 Kč, kdy období od datum – datum odpovídala částka 17 171,17 Kč a období od datum do datum pak částka 14 301,60 Kč. Na základě mimořádné faktury za období od datum – datum ze dne datum byl žalovanému vyúčtován nedoplatek za odběr za elektřiny ve výši 1 288 Kč se splatností ke dni datum. Součástí faktur je podrobný rozpis cen za žalobcem poskytnuté služby, a to jednak spotřeba za dané fakturační období dle stavu elektroměru, dále platba za silovou elektřinu, odběrné místo, daň z elektřiny, platba za distribuci (tj. systémové služby, náklady spojené s podporou elektřiny a činnosti OTE) (faktura ze dne datum, mimořádná faktura za elektřinu ze dne datum). K zaplacení dlužné částky pak byl žalovaný vyzván dopisem ze dne datum, který byl téhož dne odeslán na doručovací adresu adresa (před žalobní upomínka ze dne datum včetně poštovního podacího archu).
6. Svá skutková zjištění soud opřel o shodná tvrzení účastníků, jakož i o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Ostatně ani samými účastníky pravost či věcná správnost těchto listinných důkazů nebyla zpochybňována. Další dokazování soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.
7. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.
8. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem: Dle ustanovení § 50 odst. 1 zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.
9. V dané věci soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se žalovaný zavázal hradit cenu za dodávku elektřiny a služby s tím spojené a žalobce se zavázal tyto dodávat. Vzhledem k tomu, že žalobci se podařilo dohledat písemnou smlouvu, která byla podepsána oběma účastníky a žalobce následně i vysvětlil, proč byla na návrhu ve věci samé u žalovaného uvedena neexistující adresa. Soud tak má za prokázané, že smlouva byla uzavřena právě žalovaným a nemá o této skutečnosti pochybnosti. Žalobce pak vyúčtoval poskytnuté služby celkově za období od datum – datum, nicméně v řízení bylo prokázáno, že smlouva mezi účastníky byla uzavřena až dne datum. Soud tedy nevyhověl části nároku žalobce, a sice žalovanému neuložil uhradit odebranou elektřinu za období od datum do datum, neboť dle provedeného dokazování, byla za toto celé období účtována částka za dodávku elektřiny a žalobce nebyl schopen, přes výzvu soudu, tuto částku specifikovat pro období od datum do datum a datum až datum. Způsob výpočtu dlužné částky nebyl žalovaným rozporován. Soud proto rozhodl tak jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku, kdy část nároku z faktury ze dne datum a celou částku z faktury ze dne datum žalobci přiznal a zbylou část pak zamítl. Soud přiznal žalobci i požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky, přičemž výše úroků vychází z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 S., občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
10. Výrok soudu o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen“o.s.ř.“), kde je uvedeno, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem k tomu, že poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků je velmi vyrovnaný (úspěch žalobce 52,4 % a úspěch žalovaného 47,6%) rozhodl soud, že ani jeden z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
11. Výroky IV tohoto rozsudku pak má oporu v ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy účastník (vzhledem k výsledku sporu) hradí státu vzniklé náklady daného řízení (v daném případě nákladů opatrovníka). Soud pak tuto částku uložil uhradit pouze částečně, a to v poměrné části jeho neúspěchu. Žalovanému nelze tuto povinnost uložit, kdy je osobou cizí státní příslušnosti a zároveň mu nelze doručit na známou adresu v zahraničí, kdy právě za tímto účelem mu byl opatrovník ustanoven.
12. Dále soud uložil žalobci povinnost doplatit soudní poplatek, když tento činí s ohledem na skutečnost, že EPR nebyl ve věci vydán, dle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., částku ve výši 1 489 Kč, přičemž žalobce uhradil pouze částku ve výši 1 192 Kč (výrok V. rozsudku).
13. Lhůta k plnění uvedená ve výrocích soudu vychází z ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu obec, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.