Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
223 C 58/2022
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Adrianou Hasmanovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 5 198 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 19. 3. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 698 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 4 500 Kč od 27. 5. 2021 do 18. 3. 2022, co do nákladů za upomínání ve výši 150 Kč a nákladů mimosoudního vymáhání ve výši 617 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 528 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 19. 3. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 698 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 4 500 Kč od 27. 5. 2021 do 18. 3. 2022, co do nákladů za upomínání ve výši 150 Kč a nákladů mimosoudního vymáhání ve výši 617 Kč, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 528 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 4 500 Kč, smluvní pokuty 698 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 617 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 163,76 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč (paušální náklady upomínání) a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba, IČO, a žalovaným byla dne 27. 4. 2021 elektronicky prostřednictvím webových stránek předchůdkyně webová adresa po registraci žalovaného a uhrazení verifikační platby uzavřena smlouva o úvěru číslo součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr 4 500 Kč a to na jeho bankovní účet, splatnost úvěru byla sjednána ke dni 27. 5. 2021. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustrace v příslušných registrech (IR, BRKI, NRKI, SOLUS). Žalovaný však poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel, pro případ prodlení strany sjednaly povinnost žalovaného platit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a náklady upomínání. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Zákonný úrok z prodlení žalobkyně požaduje z dlužné jistiny v kapitalizované výši za období od 28. 5. 2021 do 5. 11. 2021, a dále od 9. 11. 2021 Smluvní pokutu požaduje za období od 28. 5. 2021 do 30. 10. 2021. Žalovaný nezaplatil ničeho ani k předžalobní upomínce.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se, ač řádně předvolán, bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila, odročení nežádala. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).
3. Soud provedl dokazování listinou označenou jako "smlouva o úvěru číslo datovanou ke dni 27. 4. 2021 včetně obchodních podmínek právní předchůdkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalovanému neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 4 500 Kč, žalovaný se měl zavázat úvěr uhradit do 30 dnů, tj. do 27. 5. 2021, úrok nebyl sjednán. Zároveň podle těchto listin měly být ujednány sankce související s prodlením žalovaného se zaplacením (smluvní pokuta a poplatky za písemnou upomínku). Listina však nebyla podepsána žalovaným, a to žádným způsobem. Pro zachování písemné formy by musela být opatřena elektronicky uznávaným podpisem, tak tomu v tomto případě nebylo, o písemnou smlouvu se tedy nejednalo. Ani jinak uzavření úvěrové smlouvy tvrzeného obsahu právě s žalovaným žalobkyně neprokázala, pouhé tvrzení o elektronicky uzavřené smlouvě po registraci žalovaného v systému právní předchůdkyně žalobkyně na webových stránkách webová adresa není dostatečným důkazem, projevem vůle žalovaného není ani uvedení jeho osobních údajů na předložených listinách, když k takovým údajům se může dostat kromě žalovaného prakticky kdokoli.
4. Odlišné závěry ohledně uzavření smlouvy soud neučinil ani z dalších předložených listin.
5. Z listiny označené jako "smlouva o úvěru" ani z ostatních předložených důkazů navíc nevyplynulo, že by právní předchůdkyně žalobkyně jakýmkoli způsobem zkoumala schopnost žalovaného jakožto spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, nebyly předloženy žádné důkazy k prokázání splnění takové povinnosti stanovené zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ani žalobní tvrzení v tomto směru nebyla dostatečná.
6. Výpisem z účtu číslo žalobkyně prokazovala, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na bankovní účet č. bankovní účet prostředky 4 500 Kč dne 27. 4. 2021 s označením„ pujcka od webová adresa c. číslo). Dalším výpisem prokazovala odeslání verifikační platby. Sdělením mBank S.A. bylo prokázáno vlastnictví předmětného účtu žalovaným a převedení prostředků 4 500 Kč na tento účet.
7. Právní předchůdkyně žalobkyně podle předložených výzev opakovaně upomínala žalovaného o zaplacení. Stejně tak žalobkyně provedla několik úkonů k vymožení pohledávky, jak vyplynulo z jejího výpisu.
8. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně společného prohlášení a oznámení o postoupení.
9. Žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení předžalobní výzvou odeslanou dle dokladu dne 11. 3. 2022 s určením dodatečné splatnosti dne 18. 3. 2022.
10. Žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by uhradil více, než připouštěla žalobkyně.
11. Po právní stránce postupoval soud následovně.
12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne
5. 3. 2020 ve věci C679/18)
15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
16. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. jednak v tom směru, aby prokázala, že byla smlouva tvrzeného obsahu uzavřena právě s žalovaným, a dále aby prokázala, že před tvrzeným uzavřením smlouvy byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně se jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a zejména důkazní ve vztahu k těmto skutečnostem tak neunesla. Zmíněné poučení se účastníku poskytuje zásadně při jednání, přičemž je na účastníkovi, zda se jednání zúčastní, v opačném případě je pak povinen nést procesní následky své neúčasti.
17. Po právní stránce dospěl soud po provedeném dokazování k následujícímu závěru. Soud má za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně vyhodnotit za uzavření dohody mezi účastníky, respektive mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně. Pokud žalobkyně tvrdila, že došlo k uzavření smlouvy prostřednictvím elektronických prostředků, chybí podstatná náležitost právního jednání – řádný elektronický podpis jednající osoby, přičemž dostatečné záruky o tom, že jednala právě daná osoba a právě daným způsobem, poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis. V tomto případě však listiny neobsahovaly ani prostý elektronický podpis. V řízení tudíž nebylo prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena s žalovaným v daném znění, když z dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám.
18. Na tomto místě soud dodává, že i pokud by uzavření smlouvy prokázáno bylo, soud by ji posoudil jako absolutně neplatnou, jelikož právní předchůdkyně nezkoumala u žalovaného schopnost úvěr splácet, respektive provedení takového procesu soudu žádnými listinami neprokázala, a tudíž neodstála své povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru, přičemž následkem je právě absolutní neplatnost právního jednání, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti (§ 588 o. z.).
19. Bankovním výpisem a sdělením banky však bylo prokázáno, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně převzala částku 4 500 Kč, přičemž jí ani žalobkyni, na kterou byla pohledávka podle § 1879 o. z. postoupena, dosud nevrátil ničeho, to ostatně ani v průběhu řízení netvrdil. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do této částky bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni vydat, o čemž soud rozhodl výrokem I. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni podle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí dodatečné lhůty k plnění stanovené v předžalobní upomínce. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Takovou výzvu učinila žalobkyně dne 11. 3. 2022 (upomínka ze dne 9. 3. 2022) s uvedením lhůty k plnění do 18. 3. 2022, od následujícího dne je žalovaný v prodlení.
20. S ohledem na neprokázání uzavření smlouvy tvrzeného rozsahu právě s žalovaným soud výrokem II žalobu co do zbývající části, tj. smluvní pokuty, nákladů spojených s uplatněním pohledávky, kapitalizovaného úroku a zákonného úroku z prodlení nad rámec přiznaného (viz bod 19 odůvodnění) zamítl.
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení ve větším rozsahu úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 528 Kč, přičemž tato částka představuje 73,14 % z jejich celkové výše 2 089 Kč (rozdíl úspěchu v řízení žalobkyně v rozsahu 86,57 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 13,43 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 198 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Lhůta k plnění byla určena ve smyslu § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).