Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cul 1/2009

U S N E S E N Í

Odůvodnění:

Návrhem ze dne 17.1.2009, který byl Nejvyššímu soudu doručen dne 20.1.2009, se navrhovatel domáhá, aby Nejvyšší soud „sám sobě určil lhůtu k rozhodnutí o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti Vrchnímu soudu v Olomouci a Krajskému soudu v Brně“. Návrh odůvodnil tím, že podáním ze dne 6.1.2008 (ve věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. ) žalobci navrhli vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, „zejména však podali návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti Vrchnímu soudu v Olomouci, jako soudu odvolacímu a Krajskému soudu v Brně, jako soudu nalézacímu“. Protože stížnost na průtahy ze dne 7.1.2009 podaná předsedkyni Nejvyššího soudu byla přípisem „subalterní pracovnice“ ze dne 13.1.2009 sp. zn. vyhodnocena jako nedůvodná, „stěžovatelé učinili vše, co jim ukládá zákon a přesto nedosáhli zjednání nápravy ohledně průtahů“.

Nejvyšší soud České republiky (jeho senát příslušný podle rozvrhu práce - část druhé věty za středníkem , o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „zákon o soudech a soudcích“) dospěl k závěru, že návrh navrhovatele Ing. V. S. není důvodný.

Podle ustanovení upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k zachovávání zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob. Podle ustanovení v řízení postupuje soud v součinnosti se všemi účastníky tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly spolehlivě zjištěny.

Nepostupuje-li soud (v rozporu se zákonem) tak, aby ochrana práv byla rychlá, a dochází-li tedy v řízení k průtahům, mohou se fyzické a právnické osoby obrátit na příslušný orgán státní správy soudů se stížností na postup soudu (srov. § 164 odst. 1 zákona o soudech a soudcích).

Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že jeho stížnost na průtahy v řízení, kterou podal u příslušného orgánu státní správy soudů, jím nebyla řádně vyřízena, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (§ 174a odst. 1 zákona o soudech a soudcích). Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (kdo je navrhovatelem), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován (§ 174a odst. 2 věta druhá zákona o soudech a soudcích).

Při rozhodování o návrhu na určení lhůty k procesnímu úkonu může příslušný soud stanovit lhůtu jen k provedení takového procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány (tvrzeny) průtahy. Uvedený závěr vyplývá nejen z ustanovení § 174a odst. 2, věty druhé, zákona o soudech a soudcích (označení procesního úkonu, u něhož jsou namítány průtahy, je náležitostí návrhu, bez jejíhož splnění nelze v řízení pokračovat) a z ustanovení § 174a odst. 7, věty první, zákona o soudech a soudcích (příslušný soud může určit lhůtu k provedení úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy), ale zejména ze zásady nezávislosti soudů a soudců při projednávání a rozhodování sporů a jiných právních věcí, která nesmí být dotčena tím, že by příslušný soud posuzoval - v rozporu se smyslem (účelem) řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu - nejen otázku určení lhůty k provedení procesního úkonu, ale rovněž to, ve vztahu k jakému procesnímu úkonu nastaly v řízení průtahy.

V posuzovaném případě ve vztahu k navrhovanému úkonu - návrhu na rozhodnutí o „přikázání věci z důvodu vhodnosti Vrchnímu soudu v Olomouci, jako soudu odvolacímu a Krajskému soudu v Brně, jako soudu nalézacímu“ – k průtahům v řízení nedošlo, neboť spis Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , ve kterém navrhovatel podáním ze dne 6.1.2008 (jak uvádí) přikázání věci jinému soudu navrhuje, dosud nebyl Nejvyššímu soudu předložen. Nejvyšší soud, který je návrhem - jak uvedeno již výše - vázán a který není podle zákona oprávněn určit lhůtu k provedení jiného procesního úkonu, než který byl v návrhu označen (v daném případě například soudu prvního stupně k vyžádání vyjádření účastníků k navrhované delegaci ve smyslu ustanovení druhé věty a k neprodlenému předložení spisu Nejvyššímu soudu), návrh tohoto navrhovatele podle ustanovení zákona o soudech a soudcích zamítl.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty druhé zákona o soudech a soudcích a části věty před středníkem , neboť navrhovatel nemá ve smyslu ustanovení věty druhé zákona o soudech a soudcích právo, aby mu stát nahradil náklady, které mu v tomto řízení vznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. ledna 2009

JUDr. Zdeněk Novotný, v. r.

předseda senátu