Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 73/2022-24

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 26.969 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se v části o zaplacení 11.008 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 19.600 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,5% od 31. 7. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části o zaplacení 2.291,18 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 10% jdoucími z částky 19.600 Kč od 15. 6. 2021 do 30. 7. 2021 a co do úroků z prodlení ve výši 1,5% jdoucími z částky 19.600 Kč od 31. 7. 2021 do zaplacení, zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.548,90 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.

Odůvodnění:

<b>I. Řízení se v části o zaplacení 11.008 Kč zastavuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 19.600 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,5% od 31. 7. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žaloba se v části o zaplacení 2.291,18 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 10% jdoucími z částky 19.600 Kč od 15. 6. 2021 do 30. 7. 2021 a co do úroků z prodlení ve výši 1,5% jdoucími z částky 19.600 Kč od 31. 7. 2021 do zaplacení, zamítá.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.548,90 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].</b>

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení finančního plnění zahrnujícího částku jistiny ve výši 19.600 Kč, smluvních úroků ve výši 3.639 Kč (zahrnující i částku paušalizovaných nákladů na upomínání ve výši 150 Kč), částku smluvní pokuty ve výši 7.369 Kč a příslušenství sestávajícího z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z jistiny ve výši 2.035,18 Kč a dále zákonného úroku z jistiny od datum do zaplacení. Žalobu pak odůvodnila zejména tím, že nárok na shora uvedená finanční plnění nabyla z titulu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, kterou uzavřela se společností právnická osoba, (dále jen„ původní věřitel“). Původní věřitel na základě smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, platné a účinné ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne datum, poskytl žalovanému formou bezhotovostního převodu na bankovní účet úvěr ve výši 19.600 Kč. Žalovaný nejprve na internetových stránkách webová adresa vyplnil do zde uloženého formuláře registrační údaje, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a kopie občanského průkazu a následně provedl tzv. verifikační platbu. Žalovaný se zavázal vrátit částku ve výši 23.089 Kč ve lhůtě do datum. Žalovaný však této své povinnosti nedostál a nesplatil ničeho. Z tohoto důvodu původnímu věřiteli v souladu s ujednáním uvedeným ve čtvrtém odstavci třetí strany smlouvy vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny, která byla vyčíslena na 7.369 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni, s účinností ode dne datum. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 30.608 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 19.600 Kč, nesplaceného úroku ve výši 3.489 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 7.369 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč (nárokovaná v souladu s ujednáním ve čtvrtém odstavci třetí strany úvěrové smlouvy). Nad rámec postoupeného žalobkyně požaduje i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.035,18 Kč z částky 19.600 Kč za období od 18. 5. 2020 do 1. 6. 2021 a náhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojeného s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč. Žalovaný byl o zaplacení opakovaně upomínán.

2. K výzvě soudu žalobkyně výslovně sdělila, že stran procesu zkoumání tzv. úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje žádnými důkazními prostředky. V souvislosti s tímto konstatováním proto žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, a to co do shora popsané částky kapitalizovaného smluvního úroku a částky smluvní pokuty, tj. vše v celkové výši 11.008 Kč (3.639 7.369). Vzhledem k tomu, že žalobkyně akt částečného zpětvzetí provedla ještě před zahájením prvého jednání ve věci samé, soud tomuto návrhu vyhověl bez zjišťování stanoviska žalovaného a s odkazem na řízení v této části zastavil (výrok I. tohoto rozsudku).

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání se pak žalovaný bez řádné a včasné omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalovaného ve smyslu a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Soud provedl dokazování na základě předložených listinných důkazních prostředků - smlouvou o úvěru číslo ze dne datum, smlouvou o úvěru číslo ze dne datum, všeobecnými obchodními podmínkami, výpisem z účtu za období 4. - 6. 4. 2020, výpisem z účtu za období 18. - 20. 4. 2020, výpisem z účtu z 23. 4. 2020, výpisem z účtu za období 25. - 27. 4. 2020, výpisem z účtu z 28. 4. 2020, výpisem z účtu z 30. 4. 2020, výpisem z účtu za období 8. - 11. 5. 2020, výpisem z účtu za období 16. - 18. 5. 2020, smlouvou o postoupení pohledávek, dohodou o postoupení pohledávek ze dne datum, potvrzením o přijetí platby ze dne datum, oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, upomínkou ze dne 31. 5. 2020, upomínkou ze dne 17. 6. 2020, předžalobní upomínkou ze dne 28. 6. 2020, výzvou žalobkyně k zaplacení ze dne datum, předžalobní upomínkou ze dne 7. 7. 2021, předžalobní upomínkou ze dne 9. 11. 2021, a má za prokázaný tento skutkový stav věci:

Mezi společností právnická osoba a žalovaným byla prostředky na dálku (přes internet) uzavřena smlouva o úvěru číslo ze dne datum, platná a účinná ve znění smlouvy stejného čísla ze dne datum. Jejímu uzavření předcházelo zřízení uživatelského účtu pro žalovaného registrací na stránkách společnosti na internetové adrese webová adresa. Registrací tak žalovaný sdělil společnosti právnická osoba své jméno a příjmení, rodné číslo, číslo OP, skutečně užívané telefonní číslo, skutečně užívanou emailovou adresu, číslo svého účtu a kód banky (bankovní účet). Žalovaný pak provedl dne datum tzv. verifikační platbu ze svého bankovního účtu č. bankovní účet na účet společnosti právnická osoba, číslo ve výši 0,01 Kč. Úvěr byl žalovanému poskytnut postupně vždy převodem na jeho bankovní účet číslo. Konkrétně dne datum byla ve prospěch účtu žalovaného poukázána částka 3.000 Kč; dne datum částka 4.000 Kč; dne datum částka 1.500 Kč; dne datum částka 2.500 Kč; dne datum částka 2.400 Kč; dne datum částka 1.200 Kč a konečně dne datum částka 5.000 Kč, tj. celkem 19.600 Kč. Poskytnutý úvěr spolu s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 3.489 Kč se žalovaný zavázal vrátit ve lhůtě do datum. Žalovaný však úvěr ve lhůtě splatnosti neuhradil. Původní věřitel pak pohledávku z výše specifikované smlouvy o úvěru postoupil na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno dopisem ze dne datum. Žalovaný na svůj dluh ani přes opakované upomínky ničeho nezaplatil.

5. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datum (dále jen z. s. ú.), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 3 odst. 1 písm. d) z. s. ú. poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

8. Podle § 86 odst. 1 a 2 z. s. ú. (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

15. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Podle § 1880 odst. 1 a 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. (2) Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

17. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Výše zákonného úroku z prodlení je upravena ve znění účinném k datům počátku prodlení.

20. Při právním hodnocení projednávaného nároku soud předně vyšel z povahy práv a povinností, které si mezi sebou původní věřitel a žalovaný ujednali prostřednictvím smluv o úvěru. Předmětný úvěr pak postupitel jako poskytovatel nebankovních půjček/úvěrů sjednal v rámci své podnikatelské činnosti, tedy jako poskytovatel ve smyslu § 3 písm. d) z. s. ú. Žalovaný naopak předmětný úvěr sjednala mimo rámec jakékoli podnikatelské či samostatně výdělečné činnosti, tedy jako spotřebitel ve smyslu § 419 o. z., a proto je třeba sjednaný úvěr právně kvalifikovat též jako spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 z. s. ú.

21. S ohledem na právní povahu sjednaného úvěru tak postupiteli ve smyslu § 86 odst. 1 z. s. ú. vznikla povinnost posoudit tzv. úvěruschopnost žalovaného. Splnění uvedené, svojí povahou předsmluvní, povinnosti představovalo nezbytnou podmínku poskytnutí spotřebitelského úvěru, přičemž její nesplnění příslušná právní úprava ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú. sankcionuje neplatností. Charakter takto stanovené povinnosti pak svým významem přesahuje rovinu dvoustranného soukromoprávního poměru úvěrujícího a úvěrovaného a jako takový odráží i veřejný zájem na zajištění společensky akceptovatelné výměny majetkových hodnot tak, aby tato ve svém důsledku nezatěžovala veřejné sociální systémy. Přeneseně řečeno tak povinnost zkoumat tzv. úvěruschopnost přispívá k udržování veřejné pořádku, neboť:„ předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (citace viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 25. 7. 2018).

22. Ve vztahu k provedenému skutkovému posouzení však lze konstatovat, že žalobkyně na předložení důkazních prostředků vztahujících se k posuzování tzv. úvěruschopnosti žalovaného ze strany postupitele zcela rezignovala. Toto ostatně sama žalobkyně potvrdila, když k výzvě soudu sdělila, že žádnými takovými důkazními prostředky nedisponuje. Za daného stavu věci proto soud musel vycházet ze závěru, že původní věřitel při posuzování tzv. úvěruschopnosti žalovaného v rozporu s § 86 odst. 1 z. s. ú. nepostupoval s náležitou pečlivostí. Proto závazek ze smlouvy o úvěru soud po právní stránce vyhodnotil jako absolutně neplatný ve smyslu § 580 odst. 1 o. z., a to pro rozpor se zákonem.

23. Plnění poskytnutá na základě smlouvy o úvěru je tudíž na místě právně kvalifikovat jako závazek z bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. Právě a pouze pohledávku z tohoto závazku také žalobkyně ve smyslu § 1879 o. z. včetně jeho příslušenství mohla z titulu postoupení pohledávky nabýt. Z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného tak soud uplatněný a dodatečně postoupený nárok (po částečném zpětvzetí žaloby) výrokem II. tohoto rozsudku uznal jako oprávněný co do částky jistiny 19.600 Kč.

24. Bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, a doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o.z. Teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. V daném případě je třeba za kvalifikovanou výzvu k zaplacení považovat předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky ve lhůtě nejpozději do 30. 7. 2021. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit z přiznané částky zákonný úrok z prodlení od 31. 7. 2021, neboť od této doby byl žalovaný prokazatelně v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle , v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 8,5% p.a. Lhůta k plnění byla určena s odkazem na (výrok II. tohoto rozsudku).

25. V návaznosti na shora uvedené ohledně okamžiku, kdy se žalovaný dostal do prodlení, je žaloba nedůvodná jednak v části o zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení za dobu od 18. 5. 2020 do 1. 6. 2021 ve výši 2.035,18 Kč, jednak za dobu od 15. 6. 2021 do 30. 7. 2021 a stejně tak co do rozdílu mezi úroky z prodlení původně požadovanými ve výši 10 % a úroky z prodlení v zákonné výši (8,5%).

26. Konečně jako nedůvodnou shledal soud žalobu v části o zaplacení„ účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání ve výši 256 Kč“. Lze totiž přiznat jen skutečně a průkazně vynaložené náklady. Skutečnost, že žalovaný byl informován o„ nacenění“ jednotlivých úkonů neznamená, že žalobkyně je oprávněna takové náklady účtovat, aniž by prokázala, že je skutečně a účelně vynaložila. Především poštovné spojené s odesláním upomínky spadá do režijního paušálu, který advokátu náleží a byl mu přiznán za odeslání předžalobní výzvy. Opakované upomínky a náklady s tím spojené nelze automaticky pokládat za účelné. Naopak vedle vyúčtovaného režijního paušálu za zaslanou předžalobní upomínku se další požadované náklady spojené s odesláním„ jiné“ upomínky jeví jako snaha žalobkyně dále„ uměle“ navýšit nárok uplatněný žalobou. V rozsahu, v jakém tedy soud neshledal žalobu důvodnou, tj. co do částky 2.291,18 Kč (2.035,18 Kč + 256 Kč), proto rozhodl o jejím zamítnutí včetně příslušenství (výrok III.).

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.548,90 Kč, přičemž tato částka představuje 28 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 64 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 36 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.079 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30.680 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 2.180 Kč za jeden úkon uvedený v  a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3.680 Kč ve výši 772,80 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.