Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
38 C 278/2021
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Chaloupkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí údaje o zástupci
pro zaplacení částky ve výši 83 391,05 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 83 391,05 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 83 391,05 Kč od 27. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 5 370 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 83 391,05 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 83 391,05 Kč od 27. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 5 370 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu dne 27. 9. 2021 žalobu, kterou se domáhala uložení povinnosti žalovanému k zaplacení částky celkem 83 391,05 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný je státním občanem země, jako občan EU byl v České republice zaměstnán u právnická osoba anonymizováno právnická osoba, a zaměstnavatel jej proto přihlásil pro období od datum do datum ke zdravotnímu pojištění, a to prostřednictvím hromadných oznámení ze dne datum (přihlášení) a ze dne datum (odhlášení). Okamžikem zániku pracovního poměru zanikla též účast žalovaného na zdravotním pojištění. Žalovaný nesplnil své povinnosti plynoucí ze zákona č. 48/1999 7 Sb. po zániku účasti na zdravotním pojištění, a to povinnost oznámit žalobkyni změnu svého postavení, povinnost vrátit evropský průkaz zdravotního pojištění a povinnost tento průkaz nepoužívat a neprokazovat se jím. Žalovaný nejenže tyto své povinnosti nesplnil, ale průkaz zdravotního pojištění použil v době poskytnutí zdravotní péče v období od 6. 8. 2016 do 11. 8. 2016 v Německu, když současně v období od 8. 8. 2016 do 11. 8. 2016 již jeho účast na zdravotním pojištění v ČR netrvala. Žalobkyně s ohledem na poskytnutou zdravotní péči žalovanému v Německu zaplatila prostřednictvím Kanceláře zdravotního pojištění z.s., IČ 70938393, která spravuje společný informační systém se zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče v rámci EU, za poskytnutou zdravotní péči žalovanému částku ve výši 131 792,52 Kč a za období, v němž již netrvala účast žalovaného na zdravotním pojištění zaplacená částka činí 83 391,05 Kč (3 103,50 EUR). K zaplacení této částky žalobkyní došlo dne 1. 10. 2018. Tuto částku žádá žalobkyně po žalovaném k zaplacení jako újmu z titulu zaviněného protiprávního jednání dle § 2910 Občanského zákoníku . Žalovaný byl žalobkyní vyzván upomínkami ze dne 23. 4. 2019, 13. 6. 2019, 1. 6. 2021.
2. S ohledem na skutečnost, že žalovaný je v České republice nekontaktní a nepodařilo se mu doručit dokumenty ani prostřednictvím dožádaného soudu v místě jeho původu, ustanovil soud usnesením ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací žalovanému procesního opatrovníka dle § 29/3 o.s.ř
3. Soud se nejdříve zabýval tím, zda je ve věci dána jeho pravomoc (mezinárodní příslušnost) předmětný spor rozhodovat a pokud ano, jaký procesní předpis aplikovat a dle jakého hmotného práva věc rozhodnout.
4. Dle článku 7 odstavec 2 Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události.
5. Jak je uvedeno např. v článku zveřejněném v časopisu pro právní vědu a praxi, XXVI, 4/2018: 589–610 s názvem„ Kritická analýza judikatury Soudního dvora EU ve věci určení mezinárodní příslušnosti soudů v případě pomluvy a porušení osobnostních práva na internetu“ autorky JUDr. Terezy Kyselovské, Ph.D.:„ …………. Soudní dvůr se intepretací kritéria„ místo škodné události“ zabýval v roce 1976 v rozhodnutí ve věci Bier. Pojem„ místo škodné události“ vyložil tak, že zahrnuje jak příčinu, tedy místo protiprávního jednání (forum delicti commissi), tak následek (přímý účinek), tedy místo, kde došlo ke vzniku škody (forum damni infecti). Je na žalobci, u soudů kterého místa podá žalobu……… Tato intepretace byla potvrzena a upřesněna v roce 1995 v rozhodnutí ve věci Shevill………..“
6. Dle § 87 písmeno b) o.s.ř. vedle obecného soudu žalovaného, popřípadě vedle soudu uvedeného v § 85a , je k řízení příslušný také soud, v jehož obvodu došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu újmy.
7. Dle článku 2 odstavec 1 Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) pro účely tohoto nařízení zahrnuje škoda jakékoli následky civilního deliktu, bezdůvodného obohacení, jednatelství bez příkazu nebo předsmluvního jednání.
8. Dle článku 2 odstavec 1 Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) nestanoví-li toto nařízení jinak, je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti.
9. Ze shora citovaných ustanovení je patrné, že škodná událost, která vedla ke vzniku škody eventuálně způsobené žalobkyni, sice nastala na území Německa, kde byla poskytnuta zdravotní péče, ale současně porušení povinnosti vrátit průkaz evropského pojištění nastalo též na území ČR a stejně tak plnění bylo zaplaceno, resp. odesláno žalobkyní jako zdravotní pojišťovnou působící na území ČR z jejího účtu vedeného v ČR. Místo vzniku škodné události ve smyslu shora citovaných ustanovení a v kontextu judikatury Soudního dvora EU, je tedy možné uchopit nejen jako místo, kde došlo k poskytnutí zdravotní péče, ale též jako to místo, kde bylo žalobkyní plněno a případně místo, kde nebyla splněna žalovaným povinnost průkazku vrátit, tedy území ČR. Mezinárodní příslušnost českých soudů je tedy dána. Místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci pak může být dle místa sídla pobočky žalobkyně též zdejší soud, místní nepříslušnost ani nedostatek mezinárodní příslušnosti nebyly žalovaným ani namítány. Hmotné právo, které soud aplikoval, bylo určeno dle Nařízení Řím II opět podle místa vzniku škody. Soud tedy aplikoval právo české.
10. Na základě předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti. Žalovaný byl s ohledem na existující pracovní poměr svým zaměstnavatelem přihlášen ke zdravotnímu pojištění ke dni datum (viz hromadné oznámení č.l. 7) a účasten zdravotního pojištění byl do datum (viz č.l. 9). Žalovanému byla ve dnech 6 až 11. 8. 2016 poskytována zdravotní péče v Německu (viz č.l. 26) a žalovaný při jejím poskytování předložil průkaz evropského zdravotního pojištění vystavený žalobkyní, byť jeho zdravotní pojištění již ke dni 7. 8. 2016 zaniklo, průkaz žalobkyni však nevrátil. S ohledem na poskytnutou zdravotní péči vznikla žalobkyni povinnost zaplatit za žalovaného 4 904,82 EUR, za období od 8. do 11. 8. 2016 odpovídala částka 3 103,50 EUR (viz č.l. 26 a 28), částku ve výši 131 792,52 Kč, odpovídající vyúčtované péči, zaplatila žalobkyně dne 1. 10. 2018 (viz č.l. 27 a 29). Žalobkyně pátrala prostřednictvím Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení po žalovaném a na zjištěnou adresu následně žalovanému zaslala dvě upomínky a předžalobní upomínku (viz č.l. 14-23). Žalovaný dle tvrzení žalobkyně dluh nezaplatil.
11. Dle čl. 11 a) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 884/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení ve znění pozdějších změn, se na zaměstnance nebo osobu samostatně výdělečně činnou v členském státě vztahují právní předpisy tohoto členského státu;
12. Dle § 3 odstavec 2 písmeno c) bod 1) zákona číslo o veřejném zdravotním pojištění zdravotní pojištění zaniká dnem ukončení zaměstnání a dle § 12 písmeno j) je pojištěnec povinen vrátit průkaz zdravotního pojištění a dle písmene h) stejného ustanovení pak se pojištěnec nesmí prokazovat při poskytování zdravotních služeb, s výjimkou poskytování léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků, platným průkazem pojištěnce nebo náhradním dokladem vydaným příslušnou zdravotní pojišťovnou
13. Dle § 2910 Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.
14. V posuzované věci je patrné, že žalovaný nesplnil své povinnosti stanovené pro něj zákonem o veřejném zdravotním pojištění, a to povinnost vrátit průkaz zdravotního pojištění po zániku své účasti na systému zdravotního pojištění v ČR a povinnost neprokazovat se tímto průkazem. V důsledku tohoto protiprávního jednání žalovaného vznikla žalobkyni škoda ve výši zaplacené náhrady za poskytnutou zdravotní péči poskytnutou žalovanému v Německu, která za dobu po zániku zdravotního pojištění odpovídá částce ve výši 83 856 Kč (kurz EU dle středního devizového kurzu ČNB ke dni 11. 8. 2016 činil 27,02 Kč za 1 EUR, a při 3 103,50 EUR se pak jedná o částku 83 856 Kč). Tato škoda je v příčinné souvislosti se zaviněným protiprávním jednáním žalovaného. Zavinění žalovaného je sudem hodnoceno minimálně v rovině vědomé nedbalosti. Soud proto žalobě vyhověl, a jelikož se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením škody, uložil soud žalovanému vedle povinnosti k zaplacení jistiny dluhu, též povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku , jehož výše požadovaná žalobcem neodporuje ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o počátek prodlení žalovaného, žalobkyně odvozuje tento okamžik od podání žaloby.
15. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 370 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 170 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 200 Kč představující 300 Kč za každý ze čtyř úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.