Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 4557/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobkyně A. E. L., zastoupené JUDr. P. V., advokátem, proti žalovaným 1) N., s. r. o., zastoupené Mgr. P. R., advokátem, 2) E. M., zastoupené JUDr. K. H., advokátem, 3) JUDr. V. Z., a 4) R. P., narozenému, zastoupenému Mgr. L. H., advokátkou, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovoláních druhé, třetího a čtvrtého žalovaných proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. června 2007, č.j. -264, takto:

I. Dovolání se odmítají.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze k odvolání druhé, třetího a čtvrtého žalovaných v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil ve vztahu k těmto žalovaným rozsudek ze dne 18. ledna 2006, č.j. -164, jímž Městský soud v Praze ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 13. dubna 2004, č.j. -9, kterým uložil všem žalovaným zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 17,440.021,55 Kč s 6% úrokem z prodlení od 5. ledna 2001 do zaplacení, odměnu 58.133,- Kč a náklady řízení.

Odvolací soud - odkazuje (mimo jiné) na ustanovení čl. I , , a - shledal shodně se soudem prvního stupně všechny námitky žalovaných proti směnečnému platebnímu rozkazu nedůvodnými.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali druhá, třetí a čtvrtý žalovaní dovolání.

Dovolatelé E. M. a R. P. považují rozhodnutí odvolacího soudu za zásadně právně významné v řešení otázky platnosti převodu směnky z původní žalobkyně (A. P. a. s. v likvidaci - dále jen „banka“) na současnou žalobkyni, zdůrazňujíce, že „u rubopisu je připojen podpis osoby, která nebyla k tomuto úkonu pověřena“, pročež jde o neplatný právní úkon a současná žalobkyně tak není nositelkou aktivní věcné legitimace. Namítají existenci dovolacích důvodů podle ustanovení a b) (dále jen „ “) a odvolacímu soudu vytýkají, že se jimi vznesenou námitkou nedostatku aktivní věcné legitimace nezabýval a věc tak nesprávně právně posoudil.

Dovolatel JUDr. V. Z. upozorňuje na „neodůvodnitelné okolnosti týkající se vzniku blankosměnky a další manipulace s ní“ a zdůrazňuje, že „vznik i uplatnění směnky lze hodnotit jako odporující běžným bankovním podmínkám vyžadovaným ke schválení požadovaného úvěru a jeho případnému následnému vymáhání, a to zejména ve vztahu k avalistům, kteří prokazatelně před podpisem směnky informovali banku o svých finančních a majetkových poměrech neumožňujících případné splácení dlužného úvěru“. Poukazuje dále na možnost banky uspokojit svou pohledávku „prodejem zástavní nemovitosti“ a dovozuje, že avalisté  blankosměnku podepsali pod nátlakem banky, která by jinak úvěr společnosti I. P.-R. s. r. o. neposkytla.

Dovolatelé požadují, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání druhé, třetího a čtvrtého žalovaných, která nejsou přípustná podle ustanovení a b) , Nejvyšší soud neshledal přípustnými ani podle ustanovení ; proto je podle ustanovení a odmítl.

Jde-li o dovolání druhé a čtvrtého žalovaných, učinil tak proto, že již v rozhodnutí ze dne 25. října 2005, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 2001, pod číslem 1, jehož závěry obstály i v rovině ústavní, když ústavní stížnost podanou proti tomuto rozhodnutí Ústavní soud usnesením ze dne 10. října 2006, sp. zn. , odmítl, dovodil, že důsledkem překročení zmocnění k jednání za právnickou osobu podle není neplatnost právního úkonu, ale jen to, že jím právnická osoba není (při splnění zákonem stanovených podmínek) vázána, přičemž této skutečnosti se může dovolávat pouze ten, k jehož ochraně je možnost zprostit se povinnosti vyplývající z dotčeného právního úkonu stanovena, tj. právnická osoba, za kterou bylo jednáno (shodně srov. též důvody rozhodnutí uveřejněného pod číslem 49/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. října 2008, sp. zn. ).

Třetím žalovaným uplatněné dovolací důvody, pro které shledává rozhodnutí odvolacího soudu nesprávným a jimiž je dovolací soud vázán ( ), nebyly ani zčásti obsaženy ve včasných námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu (č.l. 18-19);  vzhledem k zásadě koncentrace směnečného řízení ( a 4 ) tak nemohou mít pro přijetí závěru o (ne)důvodnosti těchto námitek a rozhodnutí o tom, zda směnečný platební rozkaz ponechat v platnosti, žádný význam.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání druhé, třetího a čtvrtého žalovaných byla odmítnuta a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. ledna 2009

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu