Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
38 C 84/2022
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Chaloupkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 2 886,13 Kč
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 886,13 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 886,13 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 21. 1. 2022 domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 886,13 Kč a nahradit jí náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum žalovaný uzavřel se společností právnická osoba IČO smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo jejíž nedílnou součástí byly všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti právnická osoba a současně zajistit přístup ke službám třetích stran a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby zaplatit sjednané ceny. právnická osoba zanikla v důsledku fúze sloučením se žalobcem. Žalovaný porušil svoji povinnost vyplývající ze smlouvy tím, že v rozporu s čl. 5 a čl. 2 .7.3.2 všeobecných obchodních podmínek neplatil řádně cenu za pronajaté zařízení uvedené níže. Vzhledem k uvedenému v souladu s ust. § 65 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích v rozhodném znění a ustanovení čl. 2 číslo všeobecných obchodních podmínek předchůdce žalobkyně jednostranně ukončila smluvní vztah založený smlouvou, a to odstoupením ze dne 7. 2. 2019 a vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu za poskytnuté služby a k vrácení zařízení. Dle čl. 7 6. všeobecných obchodních podmínek je uživatel povinen vrátit dočasně poskytnuté zařízení žalobce nejpozději do 7 dnů od data ukončení smlouvy. Jestliže žalovaný nevrátí zařízení ve lhůtě uvedené v odstavci 7. 6. nebo je vrátí ve stavu nefunkčním nebo ve stavu, který zjevně neodpovídá běžnému opotřebení, byl předchůdce žalobkyně oprávněn vyúčtovat účastníkovi jednorázovou smluvní pokutu dle ceníku za každé nevrácené zařízení. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nevrátil předchůdci žalobkyně zařízení, které mu bylo zapůjčeno za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a jehož převzetí žalovaný potvrdil na zakázkovém listu, a to MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA (341CC457EBD2), vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 2 000 Kč. Žalovaný byl vyzván k zaplacení smluvní pokuty naposledy předžalobní výzvou ze dne 14. 7. 2021. Žalovanému byly dále vystaveny tyto faktury: číslo splatná dne 20. 8. 2019, kterou byl mimo jiné žalovaný vyzván k zaplacení částky 70 Kč za pronájem shora uvedeného zařízení, číslo splatná dne 20. 9. 2019, kterou byl mimo jiné žalovaný vyzván k zaplacení částky 70 Kč za pronájem shora uvedeného zařízení, číslo splatná dne 20. 10. 2019, kterou byla mimo jiné žalovaný vyzván k zaplacení částky 70 Kč za pronájem shora uvedeného zařízení, číslo splatná dne 20. 11. 2019, kterou byl mimo jiné žalovaný vyzván k zaplacení částky 70 Kč za pronájem shora uvedeného zařízení, číslo splatná dne 20. 12. 2019, kterou byl mimo jiné žalovaný vyzván k zaplacení částky 70 Kč za pronájem shora uvedeného zařízení, číslo splatná dne 20. 1. 2020, kterou byl mimo jiné žalovaný vyzván k zaplacení částky 70 Kč za pronájem shora uvedeného zařízení a číslo splatná dne 5. 2. 2020, kterou byl mimo jiné žalovaný vyzván k zaplacení částky 70 Kč za pronájem shora uvedeného zařízení a 500 Kč za odpojení zařízení z důvodu nedoplatku na nájemném za zařízení, žalobkyně však žádá z tohoto důvodu jen 466,13 Kč. Hodnota pohledávky plynoucí z faktur tedy činí 886,13 Kč. Uvedenou částku žalovaný neuhradil ani přes upomínku právního zástupce žalobkyně ze dne 14. 7. 202.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal pasivní.
3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu , kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V daném případě žalobce i žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřili, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.
4. Soud se nejdříve zabýval tím, zda má pravomoc ve věci rozhodovat. Předmětem tohoto sporu je nedoplatek na nájemném a smluvní pokuta spojená s nevrácením zařízení. Nejedná se tak o cenu za poskytované služby elektronických komunikací ve smyslu zákona č. 127/2005 Sb. a soud má ve věci pravomoc k rozhodování.
5. Soud zjistil tento skutkový stav na základě předložených listinných důkazů, a to smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo ze dne datum, ceníku služeb právnická osoba, zakázkového listu ze dne datum, odstoupení od smlouvy a výzvy k vrácení zařízení a zaplacení dluhu ze dne 7. 2. 2019 (správně s největší pravděpodobností 2020) a předžalobní upomínky ze dne 14. 7. 2021 a daňových dokladů dokladu číslo číslo číslo číslo číslo soud v daném případě považuje za prokázané, že mezi společností právnická osoba IČO a žalovaným byla dne 28. 5. 2019 platně uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, kdy v rámci daného závazkového vztahu vystupoval žalovaný jako spotřebitel a společností právnická osoba IČO jako podnikatel, jednalo se tedy ve smyslu ust. § 1810 a násl. občanského zákoníku , v rozhodném znění, o smlouvu spotřebitelskou v režimu dle zákona číslo o elektronických komunikacích. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky předchůdce žalobkyně. Na základě citované smlouvy předchůdce žalobkyně pronajal ve smyslu § 2201 a násl. občanského zákoníku žalovanému 1 zařízení za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dodávaných na základě smlouvy, a to zařízení MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA (341CC457EBD2). Převzetí zařízení žalovaný potvrdil podpisem zakázkového listu ze dne datum. Žalovaný řádně neplatil cenu za poskytované služby včetně ceny za pronajaté zařízení (nájemného). Z tohoto důvodu společnost právnická osoba jednostranně odstoupila od předmětné smlouvy dopisem ze dne 7. 2. 2019 (správně však v kontextu ostatních okolností i textu dopisu 2020). Ve lhůtě 7 dnů od data ukončení smlouvy byl žalovaný povinen v souladu s čl. 7 6. všeobecných obchodních podmínek, které byly nedílnou součástí smlouvy vrátit předchůdci žalobkyně dočasně poskytnuté zařízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto svoji povinnost nesplnil, vznikl společnosti právnická osoba nárok na zaplacení jednorázové smluvní pokuty ve výši dle sazebníku žalobkyně, v daném případě v částce 2 000 Kč za nevrácení zařízení žalovaným a nárok na zaplacení poplatku za odpojení ve výši 500 Kč Smluvní pokuta byla přitom v rámci všeobecných obchodních podmínek mezi účastníky sjednána v souladu s ust. § 2048 a násl. občanského zákoníku v rozhodném znění. Žalovaný dále nezaplatil nájemné za pronajatá zařízení, které mu bylo vyúčtováno těmito fakturami (daňovými doklady), kterými byla k zaplacení vyzván: číslo číslo číslo číslo číslo vždy ve výši 70 Kč (70 krát 6 tedy 420 Kč a za leden 2020 pak jen 33,87 Kč). Ke změně v osobě věřitele došlo ke dni datum tím, že společnost právnická osoba zanikla fúzí sloučením se žalobcem (viz výpis z obchodního rejstříku).
6. Podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb. , o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“) komunikačními činnostmi jsou poskytování služeb elektronických komunikací.
7. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále též jen „občanský zákoník “) platí že, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
8. Podle § 2048 občanského zákoníku platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
9. Soud dospěl k závěru, že mezi žalovaným a předchůdcem žalobkyně byla platně uzavřena smlouva, jejíž část lze hodnotit mimo jiné též jako platné ujednání o nájmu zařízení ve smyslu ustanovení § 2201 občanského zákoníku , na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně zavázala umožnit za úplatu žalovanému užívání koncového zařízení specifikovaného shora a žalovaný se zavázal hradit za toto užívání nájemné. Žalovaný svoji povinnost vyplývající ze smlouvy porušil, když dohodnuté nájemné nehradil. Mezi stranami byla dále utvrzena povinnost žalovaného v případě porušení jeho smluvních povinností zaplatit předchůdci žalobkyně smluvní pokutu ve smyslu § 2048 občanského zákoníku ve výši 2 000 Kč za každé nevrácené zařízení. Dle žalobních tvrzení žalovaný dosud předchůdci žalobkyně ani žalobkyni nevrátil předmětné zařízení v rozporu s čl. 7 6. všeobecných obchodních podmínek, v důsledku čehož vznikl předchůdci žalobkyně nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč za nevrácené zařízení. Žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní a na svou obranu ničeho neuvedl. V tomto kontextu dále soud uvádí, že ujednání o smluvní pokutě soud shledal ještě přiměřeným, neboť tím, že žalovaný dosud nevrátila předmětné zařízení, které předchůdce žalobkyně poskytuje svým zákazníkům jako předmět nájmu, fakticky připravila předchůdce žalobkyně o možný další příjem z nájmu za nevrácená zařízení jiným osobám. Dále soud pro úplnost odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1192/2019 dle kterého platí, že„ ujednání stran, které vznik práva na smluvní pokutu váže kromě porušení právní povinnosti na další právní skutečnosti, není dle § 1 odst. 2 o. z. zakázáno, a je tedy přípustné………….“; „………..zákon nezakazuje, aby strany vznik práva na zaplacení smluvní pokuty kromě porušení povinnosti dlužníkem vázaly i na odstoupení od smlouvy věřitelem…..“ Současně je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni též paušalizované náklady spojené se zasílanými upomínkami a odpojením zařízení a službami servisního technika dle Ceníku předchůdce žalobkyně ve výši 500 Kč (žalobkyně požaduje méně). Soud tedy s ohledem na shora řečené žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal povinnostmi uvedenými ve výroku I. tohoto rozsudku.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 886,13 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
11. O lhůtách ke splnění veškerých povinností žalované z tohoto rozsudku, soud rozhodoval podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. a stanovil jí jako zákonnou třídenní, když neshledal důvod pro stanovení lhůty delší. obec plnění nákladů řízení pak bylo určeno v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.