Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
7 C 40/2022-18
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Millerovou v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit částku 2 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 2 000 Kč od 14. 12. 2020 do zaplacení ve výši 8,5 %, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do:
-) úroku z prodlení z částky 2 000 Kč od 10. 11. 2020 do 13. 12. 2020 ve výši 8,5 %
-) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 456,44 Kč
-) kapitalizovaného úroku ve výši 2 628 Kč
-) částky 1 000 Kč
III. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň – sever soudní poplatek ve výši 600 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit částku 2 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 2 000 Kč od 14. 12. 2020 do zaplacení ve výši 8,5 %, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do:</b> <b>-) úroku z prodlení z částky 2 000 Kč od 10. 11. 2020 do 13. 12. 2020 ve výši 8,5 %</b> <b>-) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 456,44 Kč</b> <b>-) kapitalizovaného úroku ve výši 2 628 Kč</b> <b>-) částky 1 000 Kč</b> <b>III. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň – sever soudní poplatek ve výši 600 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou podanou Okresnímu soudu Plzeň – sever dne 28. 1. 2022 se žalobce domáhal zaplacení částky 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 000 Kč od 10. 11. 2020 do zaplacení ve výši 8,5 %, dále zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 456,44 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 628 Kč a částky 1 000 Kč.
2. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že dne 16. 1. 2018 uzavřel žalovaný se spolčeností právnická osoba, IČO smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo. Na základě uzavřené smlouvy byly žalovanému na jím uvedený bankovní účet č. bankovní účet poukázány finanční prostředky ve výši 2 000 Kč, představující jistinu úvěru. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal zaplatit kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 18 Kč napočítaný za období od poskytnutí finančních prostředků do sjednané splatnosti úvěru, tj. za období od 16. 1. 2018 do 15. 2. 2018 a dále administrativní poplatek ve výši 660 Kč. Celková splatná částka ve výši 2 678 Kč byla splatná 15. 2. 2018. Žalovaný celkovou splatnou částku úvěru nesplatil řádně a včas, ničeho neuhradil. Žalovaný se tak dne 16. 2. 2018 dostal do prodlení s úhradou částky 2 678 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 2 000 Kč, zůstatku smluvního úroku ve výši 18 Kč a zůstatku administrativního poplatku ve výši 660 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo právnická osoba právo na úhradu nákladů spojených s opožděnou platbou. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 11. 2020 s účinností k témuž dni převedena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 9. 12. 2020. Celková hodnota postoupené pohledávky činila 6 570 Kč, skládala se z nesplacené jistiny ve výši 2 000 Kč, nesplaceného smluvního úroku ve výši 18 Kč, nesplaceného administrativního poplatku ve výši 660 Kč, postoupeného poplatku za odeslání upomínek ve výši 1 950 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 942,06 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo právnická osoba v souladu s článkem 5 odst. 5.1 písmena b smlouvy právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. V rámci revizního přepočtu smluvní pokuty žalobce požaduje smluvní pokutu z částky 2 678 Kč, kterou představuje součet zůstatku jistiny ve výši 2 000 Kč, smluvního úroku ve výši 18 Kč a zůstatku administrativního poplatku ve výši 660 Kč za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku, tj. od 16. 2. 2018 do 24. 2. 2019.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Podle § 2 odst. 1 . Občanského zákoníku , každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobo d a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.
5. Podle § 2 odst. 3 . Občanského zákoníku , výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.
6. Podle § 580 Občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakože právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
7. Dle nálezu Ústavního soudu IV. US číslo výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením Občanského zákoníku , ale především článku 36 Listin y.
8. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spis. značka 33 jméno 234 se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústav y výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“.
9. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115 a o.s.ř. bez nařízení jednání pouze na základě předložených listinných důkazů, když zástupce žalobce i žalovaný se práva účasti na projednání věci vzdali.
10. Žalobce prokázal, že je aktivně legitimován k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 11. 2020 bylo zjištěno, že postupitel právnická osoba, IČO pohledávku vymáhanou touto žalobou postoupil žalobce v souladu s ustanovením § 1879 a násl. Občanského zákoníku . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.
11. Z důkazu smlouva o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 16. 1. 2018 soud zjistil, že právnická osoba s.r.o. má číslo, číslo, obec a číslo jako úvěrující, žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli smlouvu ve smyslu ustanovení § 2 395 Občanského zákoníku právnická osoba se zavázala žalovanému poskytnout částku 2 000 Kč, žalovaný se zavázal poskytnutou částku uhradit do 30 dnů, tedy do 15. 2. 2018 s navýšeným 678 Kč, z čeho výpůjční úrok činí 18 Kč a poplatek 660 Kč RPSN smlouvy o úvěru činí 3 387,36 %.
12. Uzavřenou smlouvu o úvěru ze dne 16. 1. 2018 číslo soud považoval za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Úvěrová smlouva se příčí dobrým mravům, jako celek je tak absolutně neplatná dle ustanovení § 588 věta 1. Občanského zákoníku . K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle ustanovení § 577 Občanského zákoníku je vyloučena. Z obsahu smlouvy vyplývá, že právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl relativně nízkou částku. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaný musel být v tíživé situaci. Právní předchůdce žalobce zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček, či úvěrů, a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, právní předchůdce žalobce do smluvních ujednání zahrnul povinnost dlužníka platit absurdně velké navýšení 3 387,36 % ročně, a to za stavu, kdy obvyklý úrok při nezajištěném úvěru činil v době uzavření smlouvy 10,98 % ročně (dle statistiky ČNB průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústav y v případě se splatností do 1 roku). Dle výše citovaného usnesení Nejvyššího soudu, sp. zn. 33 Odo 234/2005 by tak bylo možné tolerovat maximální navýšení 32,94 % ročně. Již s ohledem na uvedené navýšení je nutno považovat uzavřenou smlouvu o úvěru ze dne 16. 1. 2018 číslo za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Uzavře-li úvěrovou smlouvu věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva o úvěru. Tento závěr podporuje potřeba prevence naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz. např. rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci c. číslo). Pokud soud shledal absolutně samotnou smlouvu, shledal soud absolutně neplatnou smlouvu i v části, kde si účastníci sjednali povinnost hradit smluvní pokutu a další sankce. Soud tak provedl vypořádání z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2 991 Občanského zákoníku .
13. Právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl částku 2 000 Kč, žalovaný ničeho neuhradil, soud tak žalovanému uložil vydat žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 2 000 Kč, žalobě bylo dále vyhověno v části, pokud žalobce požadoval úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně, přičemž počátek prodlení byl stanoven v návaznosti na upomínku k zaplacení dlužné částky, která byla součástí oznámení o postoupení pohledávky ze dne 9. 12. 2020. Upomínka byla předána poštovnímu úřadu k přepravě dne 11. 12. 2020, následujícího dne, tj. 12. 12. 2020 se upomínka již mohla dostat do sféry dispozice žalovaného, žalovaný byl povinen plnit okamžitě, tj. do 13. 12. 2020, v prodlení se ocitl 14. 12. 2020. Ve zbývající výši byla jako nedůvodná zamítnuta.
14. O povinnosti žalobce doplatit soudní poplatek soud rozhodl podle zákona o soudních poplatcích zák. č. 549/1991 Sb. , sazebník poplatků, poplatky za řízení. Podle položky 1. a) za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky 20 000 Kč, činí soudní poplatek 1 000 Kč. Dle položky 2.1 a) za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je peněžité plnění do částky 10 000 Kč včetně, činí soudní poplatek 400 Kč. Dle položky 2.2 pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, vyměří navrhovateli poplatek do výše 1.
15. Soud elektronický platební rozkaz nevydal, doměřil tak žalobci soudní poplatek do výše dle položky 1. Částku 600 Kč je žalobce povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň – sever ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.
16. O nákladech řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 . o.s.ř. , měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.