Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1343/2007

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

V záhlaví uvedeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení ze dne 3. 5. 2004, č.j. -4, jímž obvodní soud nařídil podle pokutového bloku Městské policie h. m. P. ze dne 12. 8. 2003, k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 1.000,- Kč a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny, na majetek povinného exekuci, jejímž provedením pověřil JUDr. M. H., soudního exekutora. Odvolací soud měl předpoklady pro nařízení exekuce ( , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „“) za splněny. Uzavřel, že podkladový blok na pokutu na místě nezaplacenou má všechny obsahové i formální náležitosti vyplývající z ustanovení , odst. 3 a odst. 4, věty druhé, , o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Z nečitelnosti podpisu, jímž pachatel přestupku potvrdil převzetí bloku, nelze dovozovat neexistenci exekučního titulu. Námitka povinného, že se dne 12. 8. 2003 dopravního přestupku nedopustil, zůstala podle odvolacího soudu vzhledem k časovým nesrovnalostem v údajích povinného (strážníkem městské policie měl být kontrolován v srpnu 2004, vymáhaná pokuta byla uložena za přestupek ze dne 12. 8. 2003) pouze v rovině tvrzení.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním ohlašuje existenci všech tří zákonných dovolacích důvodů uvedených v a 3 , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „“). Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí přikládá dovolatel otázce, zda je možné jen na základě tvrzení oprávněného a jím předložených listin, jejichž pravost povinný důkazně v odvolání zpochybňuje, jako správné potvrdit usnesení, jímž soud prvního stupně nařídil exekuci vůči subjektu, který tvrdí a prokazuje, že ve věci není pasivně legitimován, neboť mu žádná bloková pokuta nebyla uložena. Namítá, že v řízení byla porušena jeho procesní práva, napadené rozhodnutí porušuje i článek 36 odst. 1d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Odvolací soud v rozporu s ustanovením nezjišťoval okolnosti rozhodné pro posouzení věci, přestože povinný v odvolání tvrdil, že exekuční titul ve skutečnosti neexistuje, protože se přestupku nedopustil a blokovou pokutu jako nedůvodnou odmítl, podpisy na oprávněným předložených listinách nejsou jeho. Odvolací soud však tato skutková tvrzení zcela pominul, opomněl logický rozpor mezi tvrzeními oprávněného a povinného, navrhované důkazy neprovedl a bez výhrad akceptoval návrh a tvrzení oprávněného. Protože se zabýval výhradně „formálně právní stránkou věci,“ dospěl k nesprávným skutkovým závěrům, na nichž založil své rozhodnutí. Vycházel přitom pouze z oprávněným předloženého bloku na pokutu, jenž je navíc místo čitelného podpisu pracovníka orgánu, který pokutu uložil, opatřen jen číslem 0125 a nerozluštitelnou parafou, a dále chybnou doložkou vykonatelnosti (datum 27. 8. 2003 je uvedeno jako den splatnosti i vykonatelnosti). Povinný má za to, že podkladový pokutový blok postrádá hmotně právní základ a existuje v rozporu se skutečným stavem věci, který je pro nařízení exekuce rozhodujícím. Podle dovolatele odvolací soud zredukoval předpoklady pro nařízení exekuce na náležitosti návrhu na nařízení exekuce podle a 2 Vedle toho ještě dovolatel vyjadřuje přesvědčení, že datum 28. 2. 2005 uvedené na napadeném rozhodnutí jako den jeho vydání, není správné, neboť ještě 20. dubna 2005 jeho právní zástupkyně telefonickým dotazem u městského soudu zjistila, že ve věci dosud nebylo rozhodnuto. Z uvedených důvodů navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil.

Oprávněné ve vyjádření k dovolání uvedlo, že k exekuci předložilo originál pokutového bloku, který je vykonatelný po stránce formální i materiální. Podpis přestupce může být zkreslený s ohledem na to, že jednání probíhá v terénu, pachatel je pod vlivem emocí a nelze vyloučit ani záměrnou změnu podpisu. Exekuční titul neznehodnocuje to, že při vyznačování doložky vykonatelnosti, s níž tiskopis ministerstva financí ani nepočítá, došlo k písařské chybě. Bloková pokuta je vykonatelná již od okamžiku jejího uložení, tj. od 12. 8. 2003. Navrhlo, aby „odvolání“ bylo zamítnuto.

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. ).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení, jímž soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce, ), je dovolání ve smyslu přípustné za podmínek vymezených v nebo c) (srov. ). Protože užití ustanovení je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí téhož soudu, kterým by rozhodl jinak, protože byl vázán právním názorem odvolacího soudu), lze o přípustnosti dovolání uvažovat již jen z pohledu ustanovení , jež ji spojuje se závěrem dovolacího soudu o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Dovolací přezkum předjímaný ustanovením je předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního právního významu; dovolání lze tudíž odůvodnit jedině ustanovením , tj. tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Tímto důvodem je pak dovolací soud vázán (včetně jeho obsahového vymezení) a pouze v jeho intencích posuzuje, zda rozhodnutí odvolacího soudu má skutečně zásadní právní význam (, věta první, ). Z uvedeného současně vyplývá, že námitky podřaditelné dovolacímu důvodu podle (řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci) nebo podle (rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování) jsou pro hodnocení, zda je rozhodnutí zásadního právního významu, bezcenné.

Výtkou, že se odvolací soud nezabýval odvolací námitkou povinného, že podpis přestupce na pokutovém bloku není jeho podpisem, a důkazy k prokázání tohoto tvrzení nabídnuté neprovedl, jakož i výtkou stran uvedení nesprávného data vydání napadeného rozhodnutí, uplatňuje povinný dovolací důvod podle Jak však bylo již výše vyloženo, námitky podřaditelné tomuto dovolacímu důvodu (vyjma případu – o který zde nejde – kdy by samotná vada podle splňovala podmínku zásadního právního významu) jsou k založení přípustnosti dovolání podle ustanovení nezpůsobilé.

Opodstatněná není námitka, že odvolací soud omezil podmínky pro nařízení exekuce na pouhé náležitosti návrhu na nařízení exekuce, neboť není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování otázek, jež jsou ve stadiu nařízení exekuce významné, uplatnil právní názory nestandardní. Podle ustálené soudní praxe totiž věcné posouzení návrhu na nařízení exekuce zahrnuje pouze to, zda exekuční titul byl vydán orgánem, který k tomu měl pravomoc, zda je vykonatelný po stránce formální a materiální, zda oprávněný a povinný jsou věcně legitimováni, zda – jde-li o vymožení peněžitého plnění – je exekuce navrhována v takovém rozsahu, který stačí k uspokojení oprávněného, zda k vydobytí peněžité pohledávky nepostačuje výkon rozhodnutí nařízený nebo exekuce prováděná jiným způsobem a zda právo není prekludováno.

Námitkou, že přestupek, za který je pokuta ukládána, nespáchal, napadá dovolatel věcnou správnost k exekuci navrženého pokutového bloku. Nejvyšší soud však již v mnoha svých rozhodnutích uvedl, že v exekučním řízení soud není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost podkladového rozhodnutí, jeho obsahem je vázán a je povinen z něj při nařízení exekuce vycházet (srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. , uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1/2000 pod č. 4). Bezvýznamné jsou proto výhrady neexistence exekučního titulu a nedostatku pasivní věcné legitimace povinného v exekučním řízení, které dovolatel dovozuje právě z namítané věcné nesprávnosti podkladového správního rozhodnutí (bloku na pokutu na místě nezaplacenou).

K výtce, že exekuční titul je opatřen „vadnou a nikdy neopravenou doložkou vykonatelnosti,“ je třeba připomenout, že Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. , uvedl, že „v exekučním řízení nejsou soud prvního stupně a odvolací soud vázány potvrzením o vykonatelnosti; naopak jsou oprávněny posoudit, zda exekuční titul je po formální stránce vykonatelný ( , )“. Dovolatel ostatně formální vykonatelnost pokutového bloku nezpochybňuje, vytýká toliko vadu ve vyznačeném potvrzení.

Lze uzavřít, že dovolání není přípustné ani podle ustanovení , Nejvyšší soud je proto bez jednání (, věta první, ) odmítl (, věta první, ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. ledna 2009

JUDr. Pavel Krbek, v. r.

předseda senátu