Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 4466/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Moniky Vackové v právní věci žalobce F. T. B.V., zapsaného v obchodním rejstříku Obchodní a průmyslové komory, zastoupeného JUDr. M. B., CSc., advokátem proti žalovaným 1) V., spol. s r.o. v likvidaci, 2) L. z. a.s. K. zastoupené JUDr. J. M., advokátem, 3) M. V., , o zaplacení částky 450.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. , o dovolání druhého žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. května 2007, č.j. -148, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě označenému v záhlaví, jímž byl ve vztahu k druhé žalované potvrzen rozsudek Okresního soudu v Přerově ze dne 30. srpna 2006,č.j. -109, kterým byla mimo jiné též druhé žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 450.000,- Kč, není dovolání přípustné. Podmínky dané nejsou splněny, neboť soud prvého stupně v této věci rozhodl pouze jedenkrát, dovolání není přípustné ani podle ; dovolací soud totiž neshledal, že by napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé mohl mít po právní stránce zásadní význam ( ).

Dovolatelka ostatně žádnou otázku zásadního právního významu neklade:

Právní úprava ručení obsažená v obchodním zákoníku je judikaturou Nejvyššího soudu považována za úpravu komplexní, z čehož plyne, že ustanovení § 546 až § 550 obč. zák. pro obchodní závazkové vztahy nelze použít (srovnej důvody rozhodnutí , uveřejněného pod číslem 61/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Obecně formulovaná otázka „liknavého přístupu věřitele vůči dlužníkovi“ je v souvislostech konkrétního sporu otázkou skutkovou, nikoli právní. Odvolací soud na základě zjištění učiněných z provedených důkazů dospěl k závěru o standardním, nikoli liknavém postupu žalobce při uplatňování nároků, které jsou předmětem tohoto sporu, a dovolací soud z tohoto skutkového stavu vychází ( 241a odst. 4 ). Dovolatelčinou výhradou týkající se nedostatku skutkových zjištění v tomto směru se vzhledem k posuzované přípustnosti dovolání nelze zabývat ( ).

Přechod práv a závazků souvisejících s prodávaným podnikem ( § 476 a násl. obch. zák. ) a s ním související zajištění takových závazků řešil Nejvyšší soud v rozhodnutí , které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 84/2006. (Shodný názor zaujal Nejvyšší soud též v rozhodnutí .) Na argumenty týkající se zajištění závazků tam uvedené odkazují ve svých rozhodnutích oba soudy, sdílí je nadále i soud dovolací a jen dodává, že jakákoli forma zajištění závazků, které přešly na třetí osobu na základě smlouvy o prodeji podniku, trvá bez ohledu na souhlas dlužníka.

Ani otázku změny v osobách účastníků řízení na straně žalované nepovažuje dovolací oud za zásadně právně významnou. Dovolatel nadále zajišťuje závazek, který prodejem odniku přešel na prvého žalovaného. Z dovolatelova hlediska je proto podstatné pouze to, zda nárok je promlčen vůči prvému žalovanému ( obch. zák. ). Dovolatel se však mýlí, tvrdí-li, že žalobce vzal vůči prvému žalovanému žalobu zpět. Žalobce pouze, jak se z obsahu spisu podává, uplatnil postup předpokládaný vzhledem k tomu, že v průběhu řízení nastala skutečnost, s níž zákon spojuje přechod práva na jiný subjekt. Právní účinky podané žaloby zůstaly, jak přímo ze zákona vyplývá, zachovány i vůči právnímu nástupci původního dlužníka ( poslední věta ).

Dovolací soud, jak z uvedeného plyne, neshledal existenci podmínek daných ustanovením , ani jiných okolností, z nichž by, s přihlédnutím k obsahu dovolacích námitek, bylo možno zásadní právní význam rozhodnutí dovodit ( ); dovolání proto dle věta první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a V dovolacím řízení vznikly náklady žalobkyni za zastoupení advokátem. Zástupce žalobkyně učinil v dovolacím řízení pouze jediný úkon ( vyjádřil se k podanému dovolání ), výše odměny činí tedy vzhledem k v platném znění 50% toutéž vyhláškou v bodu 5 stanoveného paušálu ( 46.300,- Kč ), tj. částku 23.150,- Kč + režijní paušál 300,- Kč + 19% DPH celkem 27.905,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li druhá žalovaná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.

V Brně dne 22. ledna 2009

JUDr. Miroslav G a l l u s

předseda senátu