Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 55/2022-20
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2 449 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2 449 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 449 Kč od 23. 9. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč,
do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2 449 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 449 Kč od 23. 9. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 2 449 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného anonymizováno za období od 15. 5. 2020 do 22. 9. 2020 vyplývajícího z anonymizováno smlouvy číslo.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaný s žalobkyní podepsali dne 15. 2. 2020 Smlouvu o anonymizována dvě slova„ příjmení jméno“ číslo (dále též jen„ smlouva“),
a to s počátkem anonymizováno 15. 2. 2020. Předmětem smlouvy bylo anonymizována dvě slova značka automobilu, typ anonymizováno, registrační značka. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit roční anonymizováno ve výši 6 889 Kč splatné čtvrtletně částkou 1 722 Kč. Žalovaný neuhradil anonymizováno splatné dne 15. 5. 2020 a dne 15. 8. 2020, a to ani přes výzvu žalobkyně ze dne 23. 7. 2020 obsahující poučení, že neuhradí-li žalovaný dlužné anonymizováno nejpozději do 21. 9. 2020, pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty zanikne. Žalobkyně evidovala zánik anonymizováno žalovaného ode dne 22. 9. 2020 pro neplacení anonymizováno. Žalovaný neuhradil dlužné anonymizováno, které žalobkyně vyčíslila jako poměrnou část anonymizováno na anonymizováno období od 15. 5. 2020 do 22. 9. 2020, ve výši 2 449 Kč, ani přes předžalobní upomínku žalobkyně, která se dostala do sféry jeho dispozice.
5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.
6. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“), a § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
7. V projednávané věci uzavřela žalobkyně coby pojistitel s žalovaným coby pojistníkem dne
15. 2. 2020 smlouvu o anonymizována dvě slova za újmu anonymizována dvě slova anonymizováno podle § 3 zákona a § 2758 a násl. o. z. Žalovaný nesplnil svoji povinnost hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se smlouvou zavázal, když nezaplatil pojistné splatné dne 15. 5. 2020 a 15. 8. 2020, přičemž dle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 23. 7. 2020 v souladu s § 12 odst. 1 písm. e) zákona k zaplacení dlužného pojistného do 21. 9. 2020 a poučila jej o zániku pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného. Žalovaný však dlužné pojistné neuhradil, proto pojištění ze zákona zaniklo dne 22. 9. 2020. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani přes předžalobní upomínku žalobkyně ze dne 11. 3. 2021, která se dostala do sféry jeho dispozice.
8. Podle § 13 odst. 2 věty první zákona má žalobkyně právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém anonymizováno zaniklo, tj. do 30. 9. 2020, požadovala však pojistné dlužné jen
do 22. 9. 2020 ve výši 2 449 Kč, jehož splatnost nastala dle smluvních ujednání zčásti dnem
15. 5. 2020 ve výši 1 722 Kč, zčásti dnem 15. 8. 2020 ve výši 727 Kč (poměrná část pojistného za anonymizováno období od 15. 8. 2020 do 22. 9. 2020). Soud je proto žalobkyni výrokem I. přiznal, spolu s jí požadovaným zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ode dne 23. 9. 2020 do zaplacení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 2 449 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, výzva k plnění, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupkyně žalobkyně.
10. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.
11. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách,
může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce).