Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 23/2022-22
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivou Winklerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 6 711 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 6 711 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 638,63, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 500 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, náhradou nákladů za upomínání ve výši 150 Kč a náhradou nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta titul jméno příjmení, sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 6 711 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 638,63, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 500 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, náhradou nákladů za upomínání ve výši 150 Kč a náhradou nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [titul] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa].
Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení 6 711 Kč s příslušenstvím jakožto dluhu vyplývajícího ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 20. 12. 2019 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným. Na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 4 500 Kč, které byly žalovanému zaslány na účet. Žalovaný se zavázal vrátit částku 4 500 Kč spolu s příslušenstvím do 30. 12. 2019, žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Pohledávka byla smlouvou ze dne 11. 6. 2021 postoupena na žalobce. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 4 500 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 638,63, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 500 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, náhrady nákladů za upomínání ve výši 150 Kč (v žalobě vyjádřeno jako kapitalizovaný úrok), náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 211 Kč.
Žalovaný, ač mu byla žaloba řádně doručena, se k ní nevyjádřil.
V souladu s § 115a o.s.ř. soud věc projednal bez nařízení jednání.
Ohledně skutkového stavu má soud za zjištěno, že společnost právnická osoba uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru číslo ze dne 20. 12. 2019, na základě které se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 4 500 Kč s úrokovou sazbou ve výši 0 % ročně. Tato částka byla tentýž den zaslána na účet žalovaného uvedený ve smlouvě. Žalovaný se zavázal splatit částku 4 500 Kč do 10 dnů od poskytnutí úvěru, tj. do 30. 12. 2019. Pro případ prodlení s plněním závazku se žalovaný zavázal žalobci zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 s účinností ke dni 14. 6. 2021. Postoupení bylo písemně oznámeno žalovanému právním předchůdcem žalobce dopisem ze dne 25. 6. 2021. Právní zástupce žalobce následně vyzýval žalovaného k úhradě dlužné částky s upozorněním na případné náklady soudního řízení.
Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
V posuzovaném případě mezi stranami byla uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru, kterou žalobce (resp. právní předchůdce žalobce) uzavřel v postavení podnikatele, žalovaný v postavení spotřebitele, a proto je na místě aplikovat i příslušná ustanovení o.z. o spotřebitelských smlouvách, jakož i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
Poskytovatel úvěru byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného
(§ 86 odst. 1 z. s. ú.), přičemž porušení této smlouvy má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.) – k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, a zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, ve věci C -679/18, neboť zákon o spotřebitelském úvěru provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, což s sebou nese i povinnost eurokonformního výkladu vnitrostátní úpravy.
Žalobce v žalobě uvedl, že právní předchůdce žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného především výstupy z veřejných a neveřejných databází, zejm. insolvenčního rejstříku, Bankovního registru klientských informací a Nebankovního registru klientských informací. V rámci žádosti o půjčku (probíhající on-line formou) si dále právní předchůdce žalobce jako poskytovatel úvěru od žalovaného vyžádal mj. informace o jeho zdroji a výši příjmu, o jeho výdajích a příjmech a výdajích domácnosti. Na základě uvedeného má soud za to, že povinnost zkoumat úvěruschopnost byla splněna, obzvláště s přihlédnutím k úrokové sazbě úvěru ve výši 0 %, čímž se předmětný závazek materiálně blíží spíše zápůjčce než úvěru. Za těchto okolností se soud domnívá, že není namístě klást na poskytovatele úvěru ta přísné nároky ohledně posouzení úvěruschopnosti, jako by tomu bylo v případě úvěru, u nějž by se částka k vrácení navyšovala i před jeho splatností. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.
O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a plně úspěšnému žalobci na náhradě nákladů řízení přiznal celkem částku 1 489 Kč, a to za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu za zastupování advokátem ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč, za tři režijní paušály po 100 Kč, 21 % DPH ve výši 189 Kč dle §§ 11, 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., dle § 137 odst. 3 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.