Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 5047/2008

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 1. 2008, č. j. -91, byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ze dne 21. 8. 2007, č. j. -73, kterým byla zamítnuta žaloba na určení povinnosti žalovaného uzavřít smlouvu o převodu pozemků podle , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen ,ě“). Odvolací soud převzal skutková zjištění soudu prvního stupně, podle nichž žalobce jako postupník uzavřel dne 15. 7. 2005 smlouvy o postoupení pohledávek na bezúplatný převod jiných pozemků z vlastnictví státu na základě ustanovení zákona o půdě za nevydané pozemky. Odvolací soud se ztotožnil i s právními závěry soudu prvního stupně, neboť tyto závěry podle něj odpovídají judikatuře Nejvyššího soudu ČR, ale též i Ústavního soudu. V této souvislosti odkazoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. a . Věc posoudil v souladu s nálezem Ústavního soudu ČR sp. zn. s odůvodněním, že lhůta pro převod pozemku pro žalobce skončila dnem 31. 12. 2005. Podle odvolacího soudu posouzením charakteru lhůty stanovené v , 7 zákona o půdě ve znění se rovněž zabýval Ústavní soud v rozhodnutí se závěrem, že se jedná o lhůtu propadnou (prekluzivní). Konstatoval, že propadná lhůta způsobuje zánik práva sama o sobě již svým uplynutím, kterému nelze zabránit. Odvolací soud se rovněž ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že oprávněná osoba se nemůže domáhat vydání konkrétního pozemku, který si sama vybrala. Zde odkazoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. a .

Proti uvedenému rozsudku odvolacího soudu (výroku I.) podal žalobce včas dovolání, jehož přípustnost dovozoval z ustanovení Podle dovolatele rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé zásadní význam s tím, že došlo k porušení jejich práva na spravedlivý proces a rozhodnutí dovolacího soudu má pro judikaturu po právní stránce zásadní význam. Nesouhlasil s právními závěry soudů obou stupňů. Tvrdil, že žalovaný vykonává vůli státu v právním vztahu, v němž je stát dlužníkem a je tedy v prodlení s plněním povinností řádně a včas splnit svůj závazek. Konstatoval, že žádný právní předpis nepřipouští jakýkoliv rozdíl mezi oprávněnými osobami a osobami oprávněnými na základě smlouvy o postoupení pohledávky. Namítal, že podáním žaloby muselo dojít ke stavení běhu lhůt, proto právo na vydání náhradních pozemků nemohlo zaniknout. Navrhl proto zrušení rozhodnutí odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.

Vyjádření k dovolání nebylo podáno.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací při posuzování tohoto dovolání zjistil, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou - účastníkem řízení řádně zastoupeným advokátem ( , ), že však jde o dovolání v této věci nepřípustné.

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jimž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Shora uvedenou problematikou se dovolací soud zabýval již ve svém rozhodnutí ze dne 8. 11. 2006, sp. zn. , jak správně uvedl odvolací soud, v němž vyslovil závěr, že zánik nároku na náhradní pozemek podle zákona o půdě, osob, jež jej získaly postoupením od jiných subjektů, vyplývá ze zákona, kterým byl změněn . Jednalo se o zásah do práva dříve se vztahujícího i na postupníky, a týká se případů, kdy nárok nebyl ve stanovené lhůtě P. f. uspokojen, a to i za situace, že byly uplatněny u soudu před 31. 12. 2005. Z výše uvedených závěrů vycházel dovolací soud též ve svém rozhodnutí ze dne 22. 2. 2007, sp. zn. , ze dne 22. 2. 2007, sp. zn. , ze dne 19. 4. 2007, sp. zn. , ze dne 7. 6. 2007, sp. zn. a ze dne 10. 8. 2007, sp. zn. .

Odvolací soud ve svém rozhodnutí správně odkazoval na nález Ústavního soudu sp. zn. , publikovaným pod č. 531/2005 Sb., kterým byla zrušena ustanovení , 7 zákona o půdě a článek IV. , avšak pouze ve vztahu k oprávněným osobám a jejich dědicům a nikoli ve vztahu k postupníkům.

Dovolací soud se rovněž v dané věci ztotožnil se závěrem odvolacího soudu ohledně posouzení charakteru lhůty stanovené v , 7 ve znění

Na základě výše uvedeného odvolací soud neřešil právní otázku v rozporu s hmotným právem, popřípadě právní otázku, která by dosud nebyla vyřešena v rozhodování dovolacího soudu (s přihlížením i k právním závěrům Ústavního soudu ČR, jimiž jsou obecné soudy vázány). Rozhodnutí odvolacího soudu je tedy v souladu s ustálenou judikaturou.

V projednávané věci je tak patrno, že schází podmínka úspěšnosti dovolání zakládajícího se na tvrzení o tom, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na otázce zásadního právního významu. Námitky dovolatele obsažené v dovolání je tedy třeba považovat za nepřípadné.

Dovolací soud proto podle za použití ustanovení dovolání odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první za použití , a Dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalovanému v souvislosti s podaným dovoláním zřejmě žádné náklady řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. ledna 2009

JUDr. Josef R a k o v s k ý

předseda senátu