Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 4091/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Moniky Vackové v právní věci žalobců a) J. G., , b) Z. G., a obou zastoupených Mgr. T. Č., advokátem, , proti žalované H. b., a.s., , zastoupené JUDr. J.H., CSc., advokátem, , o uložení povinnosti strpět převzetí dluhu žalobců jinou osobou, o uložení povinnosti zdržet se úročení úvěru úrokem z prodlení, o určení, že notářský zápis nelze vykonat, a o uložení povinnosti zdržet se uplatňování sankcí spočívajících v požadavku jednorázového splacení hypotečního úvěru a účtování smluvní pokuty, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. března 2007, č.j. -108, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobců podané proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. března 2007, č.j. -108, jímž byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 3. října 2006, č.j. -82, jak v zamítavém výroku ve věci samé ve znění, že se zamítá žaloba o uložení povinnosti žalované strpět převzetí dluhu žalobců ze smlouvy o hypotečním úvěru ze dne 30. června 2003 jinou osobou, zdržet se úročení úvěru sankčním úrokem z prodlení počínaje dnem 26. května 2005, o určení, že notářský zápis NZ 43/2004 ze dne 22. ledna 2004 nelze vykonat, a uložení povinnosti žalované zdržet se uplatňování sankcí ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru spočívajících v požadavku okamžitého jednorázového splacení hypotečního úvěru a účtování smluvní pokuty, tak i (s opravou písařské chyby) ve výroku o nákladech řízení, a kterým bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení, není přípustné podle (dále též jen „“), jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil), a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Je-li dovolací soud při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. , větu první, ), pak při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může soud posuzovat jen takové právní otázky (z těch, na kterých napadené rozhodnutí spočívá), jejichž nesprávné řešení dovolatelé zpochybnili (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2004, pod číslem 132).

Nejvyšší soud k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí nedospěl, neboť dovolatelé žádnou otázku zásadního právního významu nevymezili a dovolací soud neshledal, že by odvolací soud řešil v rozporu s hmotným právem otázky, k nimž lze vztáhnout dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci dle uplatněný dovolateli. Sociální situace dovolatelů není takovou právní skutečností, s níž by právní předpisy nebo smlouva spojovaly zánik jejich povinností založených smlouvou o poskytnutí hypotečního úvěru uzavřenou se žalovanou, resp. vznik povinností žalované, jejichž uložení se dovolatelé domáhali podanou žalobou.

I když zásadní právní význam napadeného rozhodnutí může spočívat též v řešení procesní otázky, vymezené dovolatelem prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu dle , i v tomto případě platí, že musí jít o otázku, na jejímž řešení odvolací soud své rozhodnutí založil a jejíž řešení bylo pro rozhodnutí ve věci určující. Tak tomu však v posuzované věci nebylo, neboť dovolatelé námitkou o tom, že soudy obou stupňů zatížily řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, když nepřikročily k účastnické výpovědi žalobců, žádnou takovou otázku nevymezují, přičemž ve smyslu , věty druhé, lze přihlížet k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [stejně jako k vadám uvedeným v , a b) a ], jen je-li dovolání přípustné.

Za situace, kdy dovolací soud z hlediska uplatněných dovolacích námitek neshledal ani existenci jiných okolností, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, lze uzavřít, že dovolání žalobců směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (, věta první, ), dovolání žalobců pro nepřípustnost odmítl [ věta první a ].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními věty první, a Jelikož dovolání žalobců bylo odmítnuto, vzniklo žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Náklady žalované sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 2 250 Kč podle , , , a v platném znění a z paušální částky 300 Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle v platném znění.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinní, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 21. ledna 2009

JUDr. Miroslav Gallus

předseda senátu