Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1785/2008

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobce K. Č., zastoupeného advokátem, proti žalovanému M. s. v. h. p. Z. u P., zastoupenému advokátem, o žalobě na určení, že usnesení členské schůze o vyloučení žalobce není v souladu s platnými stanovami sdružení, vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16.1.2008, č. j. -201, takto:

I. Dovolání se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 16.1.2008, č. j. -201, změnil rozsudek Okresního soudu v Prachaticích ze dne 31.8.2007, č.j. -156 tak, že určil, že usnesení členské schůze M. s. v. h. p. Z. u P. ze dne 13.5.2006, kterým byl ze sdružení vyloučen jeho člen K. Č., není v souladu s článkem 6 platných stanov sdružení.

Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobce měl povolení odstřelit srnce, který však byl následně ohodnocen jako chovný. Podle odvolacího soudu byl žalobce za nepovolený odstřel potrestán uložením dočasného omezení lovu zvěře na výborové schůzi dne 18.9.2005. Zaujal názor, že žalobce se tedy nedopustil porušení předpisů o myslivosti. Odvolací soud dále vyslovil, že soud prvního stupně za další porušení předpisů o myslivosti považoval zákaz používání tzv. kazatelny a políčka, která si sám zbudoval, a to ve vztahu k ostatním členům sdružení. Soud prvního stupně porušení předpisů o myslivosti rovněž spatřoval v nevrácení a zničení nalezené plomby, kterou se označuje odstřelená zvěř. Na rozdíl od soudu prvního stupně odvolací soud dospěl k závěru, že žalobce neporušil zvláště hrubým způsobem nebo méně závažným způsobem, ale opakovaně v rozhodném období předpisy o myslivosti. Dovodil, že v projednávané věci nejsou splněny předpoklady pro vyloučení žalobce z mysliveckého sdružení podle článku 6 odst. 3 stanov sdružení. Poznamenal, že za porušení předpisů o myslivosti je možno považovat jen porušení těch povinností, které přímo vyplývají z předpisů o myslivosti.

Proti uvedenému rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný včas dovolání, jehož přípustnost dovozoval z ustanovení Tvrdil existenci dovolacího důvodu podle ustanovení , neboť rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Vytýkal odvolacímu soudu, že překročil své pravomoci a nad rámec zákona o sdružování občanů č. a nad rámec stanov zasáhl do činnosti a rozhodování žalovaného. V dovolání poukazoval na článek 6 odst. 3 stanov, který jasně definuje za jakých podmínek lze člena mysliveckého sdružení vyloučit a za tímto účelem pouze demonstrativně uvádí, jaké právní předpisy mají stanovy na mysli. Podle dovolatele , o myslivosti je tedy nerozlučně spjat s dalšími zákony, a to např. s lesním zákonem, stavebním zákonem, zákonem o pozemních komunikacích, přestupkovým zákonem, zákonem o střelných zbraních a střelivu, trestním zákonem, trestním řádem, zákonem o ochraně přírody

a krajiny, zákonem o veterinární péči, zákonem na ochranu zvířat proti týrání

i s . Namítal, že žalobce svým jednáním porušil ustanovení o.z., neboť věděl kdo je vlastníkem a držitelem předmětné plomby. Podle dovolatele jednání žalobce je třeba posuzovat v rozporu s dobrými mravy podle o.z. Odkazoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. s odůvodněním, že není správný závěr odvolacího soudu, že za porušení předpisů

o myslivosti je možno považovat porušení jen těch povinností, které vyplývají z předpisů o myslivosti. Tvrdil, že žalobce nedodržoval stanovy a neplnil ani rozhodnutí členských schůzí. Ztotožnil se s kvalifikací soudu prvního stupně, že v dané věci se jedná o hrubé a opětovné porušení právních předpisů. Navrhl proto zrušení rozhodnutí odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.

Vyjádření k dovolání nebylo podáno.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací zjistil, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení řádně zastoupeným advokátem ( , ). Přípustnost dovolání v této věci vyplývá z ustanovení , neboť směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé. Přezkoumal proto dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.

Dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle může spočívat buď v tom, že soud posoudí projednávanou věc podle nesprávného právního předpisu nebo si použitý právní předpis nesprávně vyloží

(viz k tomu z rozhodnutí uveřejněného pod č. 3/1998 Sbírky soudních rozhodnutí

a stanovisek, text na str. 13/45).

O takový případ v této věci nejde.

S přihlédnutím k uplatněnému dovolacímu důvodu podle a jeho obsahové konkretizaci půjde v dovolacím řízení především o posouzení, zda v dané věci byly naplněny předpoklady pro vyloučení žalobce z mysliveckého sdružení podle článku 6 odst. 3 stanov sdružení.

Podle ustanovení , o sdružování občanů považuje-li člen sdružení rozhodnutí některého z jeho orgánů, proti němuž již nelze podle stanov podat opravný prostředek, za nezákonné nebo odporující stanovám, může do 30 dnů ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do šesti měsíců od rozhodnutí, požádat okresní soud o určení, zda je takové rozhodnutí v souladu se zákonem nebo stanovami.

K problematice řešené odvolacím soudem se Nejvyšší soud České republiky vyjádřil rozsudkem ze dne 29.8.2002, sp. zn. , v němž zaujal názor, že pro posouzení, zda je možno členovi sdružení uložit nejpřísnější opatření, jímž je vyloučení, je rozhodující intenzita (závažnost) porušení povinnosti člena družstva. To znamená, že musí jít o takové porušení povinnosti, které by bylo možno kvalifikovat jako hrubé. Obdobnou problematikou se Nejvyšší soud ČR zabýval též ve svém rozhodnutí ze dne 28.3.2007, sp.zn. .

Pokud tedy odvolací soud dospěl k závěru, že v projednávané věci nebyly dány důvody pro vyloučení žalobce z řad členů žalovaného sdružení, je nutno jeho rozhodnutí považovat za správné.

Dovolací důvod uplatněný žalovaným tak není v projednávané věci dán. V mezích dovolacího přezkumu je proto rozhodnutí odvolacího soudu správné. Dovolací soud proto podle věta před středníkem dovolání zamítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle za použití , a Žalovaný, jehož dovolání bylo zamítnuto, nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalobci v dovolacím řízení zřejmě žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. ledna 2009

JUDr. Josef Rakovský, v. r.

předseda senátu