Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
5 C 83/2022-15
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Nikol Salákovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 12 060 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 060 Kč spolu s :
-) úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 010 Kč od 1. 10. 2021 do zaplacení,
-) úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 010 Kč od 1. 11. 2021 do zaplacení,
-) úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 010 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení,
-) úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 010 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení,
-) úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 010 Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení,
-) úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 010 Kč od 1. 3. 2022 do zaplacení,
a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 060 Kč spolu s : -) úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 010 Kč od 1. 10. 2021 do zaplacení, -) úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 010 Kč od 1. 11. 2021 do zaplacení, -) úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 010 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení, -) úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 010 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení, -) úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 010 Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení, -) úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 010 Kč od 1. 3. 2022 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 060 Kč spolu s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení uzavřela žalobkyně s žalovaným dne 25. 5. 2021 smlouvu o nájmu garážového stání, na základě které se žalovaný stal nájemcem garážového stání číslo, nacházejícího se v 1. podzemním podlaží domu v ulici ulice a číslo, adresa, k. ú. část obce, obec a číslo, o celkové výměře 11 m2. Za nájem garážového stání se žalovaný zavázal platit žalobkyni měsíčně nájemné ve výši 2 010 Kč, splatné vždy nejpozději posledním dnem příslušného měsíce. Svoji povinnost žalovaný porušil, když žalobkyni nezaplatil nájemné za období od září 2021 do února 2022, tedy v celkové výši 12 060 Kč. Na svém dluhu žalovaný neuhradil ničeho ani k výzvě žalobkyně ze dne 10. 12. 2021 a následné předžalobní upomínce ze dne 14. 2. 2022. Příslušenství tvořené zákonným úrokem z prodlení žalobkyně požadovala vždy od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nebylo nájemné zaplaceno.
2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil.
3. Soud za postupu podle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“ věc projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházeje přitom z listinných důkazů, které žalobkyně soudu předložila. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, soud doručil účastníkům v souladu s § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). Žádný z účastníků o nařízení jednání nepožádal.
4. Z listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění:
5. Ze smlouvy o nájmu garážového stání ze dne 25. 5. 2021, č. spisová značka číslo, 2021 číslo včetně plánku bylo zjištěno, že žalovaný jako nájemce a žalobkyně jako pronajímatel spolu dne 25. 5. 2021 uzavřeli smlouvu o nájmu garážového stání, jejímž předmětem byl nájem garážového stání číslo, nacházejícího se v 1. podzemním podlaží domu v ulici ulice a číslo, adresa, k. ú. část obce, obec a číslo, o celkové výměře 11 m2. Nájem garážového stání byl sjednán na dobu neurčitou a žalovaný se za něj zavázal platit žalobkyni měsíčně nájemné ve výši 2 010 Kč, splatné vždy nejpozději posledním dnem příslušného měsíce. Z protokolu o převzetí nebytového prostoru – garážového stání, garáže bylo zjištěno, že žalovaný předmětné garážové stání převzal dne 20. 5. 2021. Z výzva č. 1 k zaplacení dluhu ze dne 10. 12. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného nájemného za období od září 2021 do listopadu 2021. Z výpisu z konta nájemce ze dne 31. 1. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně ke dni 31. 1. 2022 evidovala dluh žalovaného na nájemném ve výši 10 050 Kč za období od září 2021 do ledna 2022. Z předžalobní upomínky ze dne 14. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného nájemného za období od září 2021 do ledna 2022. Z výpisu z konta nájemce ze dne 28. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně ke dni 28. 2. 2022 evidovala dluh žalovaného na nájemném ve výši 12 060 Kč za období od září 2021 do února 2022.
6. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:
7. Mezi účastníky byla dne 25. 5. 2021 uzavřena smlouva o nájmu garážového stání, na základě které se žalovaný stal nájemcem garážového stání číslo, nacházejícího se v 1. podzemním podlaží domu v ulici ulice a číslo, adresa, k. ú. část obce, obec a číslo, o celkové výměře 11 m2. Předmětné garážové stání žalovaný dne 20. 5. 2021 převzal a za jeho nájem, sjednaný na dobu neurčitou, se zavázal platit žalobkyni měsíčně nájemné ve výši 2 010 Kč, splatné vždy nejpozději posledním dnem příslušného měsíce. Svoji povinnost žalovaný porušil, když žalobkyni nezaplatil nájemné za období od září 2021 do února 2022. Dlužné nájemné v celkové výši 12 060 Kč žalovaný, ač vyzýván, neuhradil. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že pohledávku již, byť z části, zaplatil.
8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
9. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
10. Podle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.
13. Účastníci spolu platně podle § 2201 o. z. uzavřeli dne 25. 5. 2021 nájemní smlouvu o nájmu garážového stání. Žalovaný jako nájemce si předmět nájmu dne 20. 5. 2021 převzal a v souladu s § 2201 o. z. byl povinen za jeho užívání platit žalobkyni nájemné, jehož výše byla smlouvou o nájmu garážového stání sjednána na částku 2 010 Kč měsíčně, splatnou vždy nejpozději posledním dnem příslušného měsíce. Jelikož žalovaný tuto svou povinnost porušil, když žalobkyni neuhradil nájemné za období od září 2021 do února 2022, založil nárok žalobkyně uplatněný v žalobě.
14. Vzhledem k tomu, že žalovaný nájemné nezaplatit řádně a včas dostal se v souladu s § 1968 o. z. do prodlení a žalobkyni tak vedle práva na zaplacení dlužného nájemného, vzniklo i právo požadovat po žalovaném rovněž zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to u každého dlužného měsíčního nájemného od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nebylo nájemné zaplaceno.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, návrh ve věci samé), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Soud podotýká, že náklady na právní zastoupení žalobkyně nelze v daném případě považovat za účelně vynaložené, ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy otázkou náhrady nákladů zastoupení v případě zastoupení některých účastníků advokátem se opakovaně zabýval Ústavní soud ČR i Nejvyšší soud ČR. V nálezu sp. zn. I. ÚS 3916/14 ze dne 12. 4. 2016 Ústavní soud vyšel ze své ustálené judikatury, podle které tam, kde je stát k hájení svých zájmů, vybaven příslušnými organizačními složkami, není důvod, aby výkon svých práv a povinností z této oblasti přenášel na soukromý subjekt (advokáta); pokud tak však stát učiní, není důvodu uznat takto vzniklé náklady řízení jako náklady účelně vynaložené (srovnej nálezy Ústavního soudu ČR ze dne 9. 10. 2018 sp. zn. I. ÚS 2929/07, ze dne 24. 11. 2009, sp. zn. IV. ÚS 1087/09 a ze dne 1. 9. 2015 sp. zn. II. ÚS 3855/14). Obdobné závěry vztáhl Ústavní soud ČR ve své judikatuře i na některé další subjekty mimo stát, které jsou veřejnými institucemi (subjekty), hospodaří s veřejnými prostředky apod., jako jsou statutární města a jejich městské části (nález ze dne 13. 8. 2012 sp. zn. II. ÚS 2396/09, nález ze dne 18. 2. 2015 sp. zn. II. ÚS 1333/14, nález ze dne 16. 12. 2014 sp. zn. IV. ÚS 474/13). Náklad na zastoupení advokátem bude vynaloženým účelně pouze výjimečně, v případech mimořádně složitých, kdy bude například předmětem sporu problematika, která nepředstavuje běžnou agendu účastníka, případně se bude jednat o právní problematiku specializovanou, obtížnou, dosud neřešenou, problematiku s mezinárodním prvkem vyžadující znalosti cizího práva, jazykové znalosti apod.
16. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.