Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
28 C 77/2022-26
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Houdkovou Polákovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 2 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 000 Kč od 4. 9. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 000 Kč od 29. 8. 2019 do 3. 9. 2019 zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 000 Kč od 4. 9. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 000 Kč od 29. 8. 2019 do 3. 9. 2019 zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 14. 9. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí shora uvedenou částku spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě s tvrzením, že žalovaná po dobu čtyř dnů využila služeb žalobkyně nehrazených ze zdravotního pojištění ve formě nadstandardního ubytování v jednolůžkovém pokoji s rozšířeným nadstandardním vybavením se sociálním zařízení, za což jí vznikla povinnost uhradit částku 2 000 Kč (tj. 500 Kč za každou ze čtyř nocí), přičemž se zavázala celkovou částku žalobkyni zaplatit nejpozději do 7 dnů ode dne vystavení vyúčtování, tj. 27. 8. 2019. Svůj dluh k žalobkyni žalované písemně uznala co do důvodu i výše, lhůta k jeho zaplacení však uplynula marně. Ani po předchozí předžalobní výzvě žalovaná dluh nezaplatila.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. ve spojení s ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. soud nenařizoval jednání a rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobkyně, ze kterých vyplývají skutečnosti tvrzené žalobkyně.
4. Z předložených listin, zejména pak z vyúčtování zdravotní péče nebo služby nehrazené ze zdravotního pojištění vystaveného dne 27. 8. 2019, bylo zjištěno, že žalované byla poskytnuta služba zdravotní péče – nadstandardní ubytování po dobu čtyř nocí, tj. od 23. 8. do 27. 8. 2019, v ceně 500 Kč á noc, za což jí byla vyúčtována částka 2 000 Kč, splatná do 7 dnů ode dne vystavení vyúčtování. Dne 27. 8. 2019 žalovaná svůj dluh k žalobkyni písemně uznala co do důvodu i výše. Protože do dne splatnosti žalobkyni ničeho nezaplatila, ta jí dne 3. 8. 2020, jak je zřejmé z předžalobní výzvy, písemně upomenula a poučila ji, že v případě marného uplynutí dodatečné lhůty k plnění se s nárokem obrátí na soud. Dle dodejky se předžalobní výzva dostala do dispozice žalované marným uplynutím odběrní lhůty.
5. Podle ustanovení § 9 odst. 1, 2 zákona č. 372/2011 Sb., zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (dále jen„ ZoZS“) je lůžková péče zdravotní péčí, kterou nelze poskytnout ambulantně a pro její poskytnutí je nezbytná hospitalizace pacienta. Lůžková péče musí být poskytována v rámci nepřetržitého provozu. Lůžkovou péčí je a) akutní lůžková péče intenzivní, která je poskytována pacientovi v případech náhlého selhávání nebo náhlého ohrožení základních životních funkcí nebo v případech, kdy lze tyto stavy důvodně předpokládat, b) akutní lůžková péče standardní, která je poskytována pacientovi 1. s náhlým onemocněním nebo náhlým zhoršením chronické nemoci, které vážně ohrožují jeho zdraví, ale nevedou bezprostředně k selhávání životních funkcí, nebo 2. za účelem provedení zdravotních výkonů, které nelze provést ambulantně; v rámci akutní lůžkové péče je poskytována též včasná léčebná rehabilitace, c) následná lůžková péče, která je poskytována pacientovi, u kterého byla stanovena základní diagnóza a došlo ke stabilizaci jeho zdravotního stavu, zvládnutí náhlé nemoci nebo náhlého zhoršení chronické nemoci, a jehož zdravotní stav vyžaduje doléčení nebo poskytnutí zejména léčebně rehabilitační péče; v rámci této lůžkové péče může být poskytována též následná intenzivní péče pacientům, kteří jsou částečně nebo úplně závislí na podpoře základních životních funkcí, d) dlouhodobá lůžková péče, která je poskytována pacientovi, jehož zdravotní stav nelze léčebnou péčí podstatně zlepšit a bez soustavného poskytování ošetřovatelské péče se zhoršuje; v rámci této lůžkové péče může být poskytována též intenzivní ošetřovatelská péče pacientům s poruchou základních životních funkcí.
6. Podle ust. § 41 písm. c) ZoZS je pacient při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.
7. Podle § 2053 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
8. Soud z listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná využila služeb žalobkyně při hospitalizaci, kdy byla ubytována na nadstandardním pokoji za předem dohodnutou cenu 500 Kč/noc, čímž jí vznikla dle § 41 písm. c) cit. zák. povinnost zaplatit žalobkyni za využití sjednaného nadstandardního pokoje a stravy neuhrazené prostřednictvím veřejného zdravotního pojištění dohodnutou cenu, celkem tedy částku
2 000 Kč. Z tvrzení žalobkyně, proti nimž žalovaná nebrojila, vyplývá, že účastníci sjednali poskytnutí pokoje, který není hrazen z prostředků veřejného zdravotnictví ve smyslu ust. § 9 ZoZS, což žalobkyně prokázala vyúčtováním a uznáním dluhu Částka byla splatná dne 3. 9. 2019. Protože žalovaná svoji povinnost nesplnila, a to ani přes upomínku žalobkyně, přičemž nárok žalobkyně ani jeho výši v průběhu řízení nikterak nerozporovala, soud jí tuto povinnost v celkové výši 2 000 Kč uložil ve výroku I. tohoto rozsudku. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou svého závazku, má žalobkyně v souladu s ustanovením § 1970 o. z., právo vedle plnění i na přiznání úroků z prodlení, jejichž výše je stanovena v souladu s prováděcím předpisem (ustanovení § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.), nikoli však ode dne 29. 8. 2019, jak žalobkyně tvrdila, ale až ode dne 4. 9. 2019, vzhledem k poskytnuté sedmidenní lhůty k plnění. Co do úroku z prodlení ode dne 29. 8. 2019 až do 3. 9. 2019 soudu nezbylo než žalobu zamítnout. Lhůtu k plnění určil dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. jako běžnou třídenní.
9. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 2 část věty první za středníkem o. s. ř. Žalobkyni, která byla v řízení úspěšná v převažující části, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále náhrada hotových výdajů žalobkyně v paušální výši ve smyslu ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. za 2 úkony (výzva k plnění a sepis žaloby) po 100 Kč dle ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu Celkem tedy žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 1 200 Kč, splatná rovněž v zákonné třídenní lhůtě dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.