Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
4 C 112/2022-36
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní celé jméno řešitele ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši anonymizováno ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka a zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek v částce částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.
V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek v částce částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum]. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek v částce [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku. V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek v částce [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Návrhem ze dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba dne datum smlouvu o půjčce číslo na jejímž podkladě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku částka se současným závazkem žalované vrátit částku částka (navýšeno o poplatky v celkové částce částka), a to v anonymizováno týdenních splátkách po částka. Dne datum byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaná uhradila žalobkyni doposud částku částka, žalobkyně požaduje pouze částku částka z titulu bezdůvodného obohacení žalované.
K ústnímu jednání dne datum se žalobkyně omluvila, žalovaná se nedostavila, předvolání se žalobou měla doručeny fikcí dne datum. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované dle § 101 odst. 3 o.s.ř..
Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi ní a společností právnická osoba dne datum. Z listiny označené jako smlouva o půjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované částku částka, žalovaná se zavázala tuto částku splatit společně s poplatkem ve výši částka, celkem tedy částka, a to v anonymizováno týdenních splátkách po částka. Z tvrzení žalobkyně je zřejmé, že žalovaná uhradila na pohledávku z této smlouvy částku částka. Žalovaná byla upomínána žalobkyní o úhradu dluhu dopisem ze dne datum.
Soud se předně zabýval posouzením listiny označené jako„ Smlouva o půjčce“ a dospěl k závěru, že tento právní úkon je nutné hodnotit jako absolutně neplatný pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. platného a účinného do 31.12.2013 za užití § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb.. Dle uzavřené smlouvy žalovaná obdržela od právního předchůdce žalobkyně (dále jen„ věřitel“) částku částka a zavázala se zaplatit věřiteli tzv. souhrnný poplatek v částce částka, v součtu tedy zaplatit částku částka. Soud pokládá za zcela neadekvátní, aby věřitel nad rámec přiměřené odměny za zapůjčení finančních prostředků, jíž má být úrok, svou odměnu nadále navyšoval o poplatek, který činí téměř anonymizováno půjčené jistiny. Jakékoli případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytování finančních prostředků mají mít pouze vedlejší charakter a v bankovní praxi je obvyklé, že takové poplatky tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. V projednávané věci není vůbec zřejmé, jak byl poplatek určen, proč byl určen právě v této výši, co má pokrývat a jaký je skutečný zisk věřitele z předmětné transakce. Má-li tzv. souhrnný poplatek představovat odměnu za půjčené peněžní prostředky, pak je evidentně v rozporu s dobrými mravy, neboť je nepřiměřeně vysoká a zároveň je zřejmé z okolností věci, že bez sjednání takto vysokého souhrnného poplatku by věřitel peněžní prostředky žalované nepůjčil. Z uvedeného nelze než uzavřít, že neplatná je celá smlouva o půjčce, neboť požadovaný souhrnný poplatek ve výši částka nelze posuzovat samostatně a odděleně od dalších smluvních ujednání. Soud při svém rozhodování měl na zřeteli jednak rozhodnutí Krajského soudu v Plzni č. j. 25 Co 169/2017 – 64 ze dne 26. 7. 2017, které se zabývá problematikou neúměrného navyšování odměn za půjčování finančních prostředků a tím i navyšování počtu osob, které se dostávají do dluhových pastí, a dále také např. rozhodnutí Krajského soudu v Plzni čj. 25 Co 335/2018-80 ze dne 30. 1. 2019, které dopadá na zcela shodnou problematiku poplatků u žalobcem odkupovaných pohledávek od společnosti právnická osoba (typově shodné smlouvy). Názor krajského soudu na problematiku souhrnných poplatků a neplatnost smluv byl v těchto rozhodnutích zřetelně prezentován a soud nemá důvod se od tohoto názoru odchylovat ani v předmětné věci.
S ohledem na závěr o neplatnosti smlouvy uzavřel, že částka věřitelem poskytnutá žalované ve výši částka představuje bezdůvodné obohacení žalované na úkor právního předchůdce žalobkyně (dnes žalobkyně) ve smyslu § 451 a násl. občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. V daném případě žalovaná žalobkyni uhradila celkem částku částka, zbývá jí tedy doplatit částku částka, jak žalobkyně správně požaduje. Soud proto výrokem I. uložil žalované povinnost zaplatit uvedenou částku společně se zákonným úrokem z prodlení, a to od okamžiku, kdy žalobkyně učinila vůči žalované výzvu k plnění. V dané věci je nutno za výzvu k plnění považovat dopis právního předchůdce žalobkyně ze dne datum, za užití § 573 o.z. je zásilka pokládána za doručenou dne datum a s ohledem na desetidenní lhůtu se žalovaná ocitla v prodlení dnem datum, od tohoto data je proto povinna platit úrok z prodlení, a to na podkladě § 517 odst. 2 zákona číslo. Žalovaná je povinna zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).
Ve zbytku zákonného úroku z prodlení za předešlá období soud nárok žalobkyně zamítl, neboť s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy a tím i absenci ujednání o době plnění se mohla žalovaná ocitnout v prodlení až poté, co byla věřitelem o plnění požádána (§ 563 z.č. 40/1964 Sb.). Za výzvu k úhradě soud pokládá dopis ze dne datum, žádná dřívější výzva soudu doložena nebyla. Věřitel v tomto dopise poskytl žalované lhůtu anonymizováno dnů k úhradě dluhu, až po jejím uplynutí, tj. datum, mohlo tedy nastat prodlení žalované.
Na náklady řízení se vztahuje ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., procesní úspěch účastníků byl s ohledem na nedůvodně žalované příslušenství přibližně rovnocenný, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
Výrokem IV. a V. soud uložil žalobkyni i žalované zaplatit na účet Okresního soudu v Klatovech nedoplatek soudního poplatku v částce částka dle položky číslo bod 2 ve spojení s položkou číslo bod 1a) sazebníku poplatků, jež je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., a to každému jednou polovinou.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné dle § 202 odst. 2 o. s. ř.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uloženou jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.