Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
12 C 9/2022-23
název soudu rozhodl samosoudcem celé jméno řešitele ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do datum, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku částka, k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka].</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka], k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky částka, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 10 %, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka, částku částka. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO Smlouvu o úvěru číslo, platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne datum. Na základě Smlouvy poskytla právnická osoba žalovanému úvěr ve výši částka, přičemž žalovaný se zavázal právnická osoba vrátit částku částka spolu s příslušenstvím do datum Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, žalovaný převedl verifikační platbu ze svého účtu na účet anonymizováno. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách webová adresa, kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři. Žádost o půjčku byla žalovanému následně schválena a byla mu poskytnuta částka jistiny ve částka na účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Tímto žalovaný čerpal úvěr. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, a zároveň dle téhož odstavce Smlouvy povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne datum. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částka a skládala se z nesplacené jistiny ve výši částka, nesplacené smluvní pokuty ve výši částka neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši částka. Žalobkyně požaduje nad rámec postoupeného příslušenství pohledávky i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od datum z jistiny ve výši částka. Nad rámec všech shora uvedených nároků požaduje žalobkyně i náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalovanému dne datum.
2. Před zahájením jednání vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky ve výši částka představující kapitalizovaný úrok ve výši částka a smluvní pokutu ve výši částka. Soud řízení v tomto rozsahu dle ust. § 96 odst. 2 občanského soudního řádu usnesením zastavil. Předmětem řízení tak zůstalo zaplacení jistiny částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně od datum do zaplacení, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání nařízenému na den datum se účastníci nedostavili, když právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, žalovaný se nedostavil bez omluvy. Soud proto věc projednal v nepřítomnosti účastníků, když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 občanského soudního řádu dále jen "o.s.ř. ).
4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne datum Smlouvu o úvěru číslo v níž se právnická osoba (jako úvěrující) zavázala poskytnout žalovanému (úvěrovanému) částku částka a žalovaný se zavázal vrátit do datum celkem částku částka Částku částka (částka + částka) poskytla právnická osoba žalovanému na jeho účet dne datum (resp. datum). Písemnou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum a žalovaný byl vyzván, aby dluh zaplatil do datum. Dopis byl žalovanému odeslán dne datum. K úhradě dluhu byl žalovaný opakovaně vyzýván (dne datum, datum, datum), naposledy pak písemnou předžalobní výzvou ze dne datum. Žalobkyně vyčíslila náklady na mimosoudní vymáhání v podobě ceny za cestu pověřeného pracovníka žalobkyně u dlužníka ve výši částka.
5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující (věřitel), že poskytne na požádání úvěrovanému (dlužníkovi) v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje, poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
8. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle ustanovení § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 , 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně (poskytovatelem úvěru, věřitelem) a žalovaným dne datum, soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi poskytovatelem úvěru a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ , která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. V souladu s cit. ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , proto bylo povinností poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 spisové značky 33 Cdo 2178/2018 ).
13. Z výše uvedeného ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C – číslo (anonymizováno), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.
14. V projednávané věci žalobkyně pouze v obecné rovině tvrdila, že poskytovatel úvěru prověřoval schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, jak mu ukládalo cit. ve smyslu ust. § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. K uvedeným (naprosto nedostatečným) tvrzením žalobkyně nedoložila ničeho, přestože byla soudem vyzvána usnesením ze dne datum. K nařízenému jednání se žalobkyně nedostavila, a tedy nemohla být ani poučena o následcích neunesení břemene tvrzení, resp. důkazního břemene. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že by poskytovatel úvěru (právní předchůdce žalobkyně) zkoumal podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. úvěruschopnost spotřebitele na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a tedy že poskytovatel úvěru poskytl spotřebiteli spotřebitelský úvěr v souladu s § 86 odst. 1 větou druhou, považuje soud předmětnou úvěrovou smlouvu s odkazem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu a Soudního dvora Evropské unie podle cit. ust. § 87 odst. 1 zákona č.257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, za neplatnou, a proto žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovaným dle ust. § 1879 o.z. postoupena, nelze plnění z titulu smlouvy přiznat. Žalobkyně tak mohla po žalovaném uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 a násl. OZ .
15. příjmení soud zjistil výši bezdůvodného obohacení dle shora uvedeného právního závěru, bylo třeba odečíst částku již zaplacených finančních prostředků od poskytnutých prostředků. V daném případě žalovaný neuhradil ani část poskytnuté částky a bezdůvodným obohacením na straně žalovaného je tedy částka ve výši částka, kterou soud uložil žalovanému k zaplacení spolu s úrokem z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku , ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , a to od datum (žalobkyně prokázala odeslání výzvy v rámci oznámení o postoupení pohledávky dne datum, přičemž podle fikce doručení dle ust. §573 občanského zákoníku byla zásilka s výzvou žalovanému doručena dne datum; lhůta k plnění byla dle výzvy 10-ti denní, proto dnem kdy mohl žalovaný nejpozději plnit byl datum; ode dne následujícího je pak žalovaný v prodlení s plněním předmětné částky). Ve zbývající části úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
16. Pokud se týká nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle ust. § 513 o.z., které žalobkyně nárokovala v celkové výši částka, když náklady spojené s konkrétní cestou zaměstnance žalobkyně k žalovanému v celkové výši částka nebyly v požadované výši žalobkyní ani prokázány (pouhé prohlášení žalobkyně, že její pracovník navštívil žalovaného v souvislosti s vymáháním dluhu, je zcela nedostačující k prokázání výše uplatněných nákladů), a ani je soud nepovažuje za náklady, které by byly účelně vynaložené k vymáhání předmětné pohledávky, a proto jejich úhradu žalobkyni nepřiznal.
17. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky částka a neúspěšná co do částky částka (do neúspěchu žalobkyně je třeba zahrnout i částečné zpětvzetí žaloby o původně požadovanou smluvní pokutu ve smyslu ust. § 146 odst. 2 o.s.ř. ). Soud přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 40 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 30 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis návrhu) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, je možno rozhodnutí vykonat.