Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
63 C 6/2020
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Štamberkem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovnicí údaje o zástupci
pro zaplacení 2 555 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 555 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 555 Kč od 19. 10. 2019 do 4. 5. 2020 kapitalizovaným částkou 139,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 555 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 555 Kč od 19. 10. 2019 do 4. 5. 2020 kapitalizovaným částkou 139,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 555 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně (jako pojistitel) uzavřela s žalovanou (jako pojistníkem) dne 9. 7. 2014 pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem bylo pojištění majetku podnikatele, s počátkem pojištění k témuž dni.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 9. 7. 2014 uzavřena pojistná smlouva číslo jejímž předmětem bylo pojištění majetku podnikatele, s počátkem pojištění k témuž dni. (Pojistná smlouva ze dne 9. 7. 2014). Obsahem závazku byla povinnost žalobkyně zajistit pojištění a tomu odpovídající povinnost žalované platit žalobkyni sjednané pojistné ve výši 7 084 Kč ročně. Žalovaná však svou povinnost platit v pravidelných splátkách toto pojistné počínaje pojistným splatným ke dni 9. 7. 2019 neplnila, a to ani přes opakované urgence ze strany žalobkyně. Z důvodu neplacení pojistného tak došlo ke dni 17. 10. 2019 k zániku pojistné smlouvy. Dlužná částka byla žalobkyní vyčíslena za obddobí od 9. 7. 2019 do 17. 10. 2019 částkou 2 555 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná pak svůj dluh neuhradila ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne 14. 2. 2020, je tedy povinna uhradit žalobkyni částku, která je předmětem tohoto řízení, tedy částku ve výši 2 555 Kč s příslušenstvím, jako poměrnou část sjednaného pojistného za shora zmíněné období.
Soud věc posoudil po právní stránce jako nárok žalobkyně na dlužné pojistné z pojistné smlouvy uzavřené dle ustanovení § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , dle kterého se žalobkyně zavázala pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalované ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaná se pak zavázala platit žalobkyni pojistné. Z důvodu porušení smluvní povinnosti ze strany žalované žalobkyně postupovala v souladu s ustanovením § 2804 občanského zákoníku , v důsledku čehož došlo k zániku pojistné smlouvy a vzniku nároku žalobkyně na dlužné pojistné za období do tohoto zániku.
Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
Protože žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 555 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.