Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
7 C 72/2022-22
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Jankem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 31 492,04 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 017,83 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 017,83 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 785,27 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 7 600,66 Kč a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a smluvní pokutou ve výši 3 474,21 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 17 585,27 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 343,23 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 017,83 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 017,83 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 785,27 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 7 600,66 Kč a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a smluvní pokutou ve výši 3 474,21 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 17 585,27 Kč, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 343,23 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 28 017,83 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí a smluvní pokutu ve výši 3 474,21 Kč. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba) a žalovaný smlouvu o úvěru, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč oproti závazku žalovaného poskytnutou částku vrátit spolu s poplatky (a to s kapitalizovaným smluvním úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatkem) ve výši 25 776 Kč, a to v 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč do 6. 2. 2021. Žalovaný sjednané splátky neuhradil řádně a včas, a zůstal dle žalobkyně právní předchůdkyni žalobkyně dlužen na jistině částku 28 017,83 Kč a na poplatku za úvěr částku 23 758,17 Kč. Následně postoupila právní předchůdkyně žalobkyně uvedené pohledávky za žalovaným na žalobkyni, která spolu se zaplacením výše uvedených dlužných částek nárokovala též zaplacení zákonného úroku z prodlení, smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků za období po splatnosti závazku, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání a smluvní pokutu ve výši 3 474,21 Kč. Před podáním návrhu žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě žalovaných částek předžalobní upomínkou.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba) a žalovaný dne 6. 12. 2019 uzavřeli smlouvu, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 25 776 Kč vrátit v 14 pravidelných měsíčních splátkách nejpozději do 6. 2. 2021. Poplatek se skládal z úroku ve výši 2 888 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 14 700 Kč, poplatku za inkaso plateb v hotovosti ve výši 5 400 Kč a nákladů na vyhodnocení úvěrového případu. Účastníci smlouvy se dála dohodli, že v případě nezaplacení jakékoliv splátky, je žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% z příslušné částky v prodlení (prokázáno smlouvou o úvěru č. 0299639 ze dne 6. 12. 2019). Žalovaný uhradil celkem částku 4 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení byly pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupeny na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 včetně seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 17. 8. 2021 a 5. 8. 2021 s podacím archem). Před podáním žaloby byla ze strany žalobkyně zaslána předžalobní upomínka ve smyslu ustanovení § 142a občanského soudního řádu (prokázáno výzvou k plnění ze dne 6. 9. 2021 včetně podacího archu).
5. Ostatní důkazy předložené žalobkyní neobsahují skutečnosti nové či pro tuto věc relevantní.
6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), když k uzavření smlouvy došlo za jeho účinnosti.
7. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným smlouvou o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“).
8. Podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle ustanovení § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
10. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle ustanovení § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
12. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
13. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Podle ustanovení § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
15. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.
16. Dle judikatury je v rozporu s dobrými mravy zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).
17. Na základě shora citovaných zákonných ustanovení a uvedené judikatury dospěl soud k závěru, že úrok, který je představován poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 14 700 Kč, jež je svou povahou úrokem (když za úrok se považují jakékoli poplatky, které svou povahou plní funkci úroku), spolu s dohodnutým úrokem ve výši 2 888 Kč, je nepřiměřeně vysoký (činí více než 58,6 % z půjčené částky za 14 měsíců), když ve srovnatelném období banky poskytovaly spotřebitelské úvěry zpravidla za roční úrok okolo 8,38 % ročně, jak vyplývá z veřejně dostupných informací ČNB (https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_period=1&p_sort=2&p_des=50&p_sestuid=58842&p_uka=4&p_strid=AAABAA&p_od=201912&p_do=201912&p_lang=CS&p_format=0&p_decsep). Takto stanovený úrok se příčí dobrým mravům (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. 22 Co 215/2015, popř. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. 27 Co 219/2015), a je tedy neplatně sjednaný. Z tohoto důvodu soud uzavřel, že uzavřená smlouvá je v části týkající se sjednané výše úroku (včetně úroku kapitalizovaného za období od 7. 2. 2021 do 11. 6. 2021) a poplatku za poskytnutí úvěru neplatná. Soud proto žalobu v uvedené části zamítl (výrok II.). Soud tak žalobu zamítl co do nároku na zaplacení částky 17 585,27 Kč (2 511,74 Kč + 13 645,77 Kč + 1 427,76 Kč)
18. Na základě předložených listinných důkazů dospěl dále soud k závěru, že žaloba byla podána z části důvodně. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky, čímž splnila svůj závazek ze smlouvy o úvěru, žalovaný však svou povinnost poskytnutou částku spolu s dohodnutým úrokem vrátit nesplnil. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu žalobou nárokovaných částek, a to zesplatněné jistiny ve výši 28 017,83 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 2 587,91 Kč, nákladů na upomínání ve výši 256 Kč, inkasní poplatek ve výši 5 012,74 Kč včetně smluvní pokuty ve výši 3 474,21 Kč.
19. Jelikož je žalovaný v prodlení se zaplacením dlužné částky přiznal soud žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z přiznané částky od 20. 7. 2021 (podle § 1970 o. z., a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud žalobkyni dále přiznal zákonný úrok z prodlení kapitalizovaného za období od 7. 2. 2021 do 11. 6. 2021 ve výši 785,27 Kč.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 343,23 Kč. Tato částka představuje 39,07 % z jejich celkové výše 3 438 Kč, přičemž soud k této výši dospěl vypočtením rozdílu úspěchu žalobkyně a neúspěchu žalobkyně, když žalobkyni, která se domáhala celkem částky 57 719,24 Kč (součet jistiny, kapitalizovaného úroku, nákladů s uplatněním pohledávky, kapitalizovaného úroku a kapitalizovaného zákonného úroku,) bylo přiznáno celkem 40 133,97 Kč (po odečtení částky uvedené ve výroku II.), kdy úspěch ve věci je třeba posuzovat i s přihlédnutím k příslušenství pohledávky a nikoliv pouze k jistině. Celkové náklady ve výši 3 438 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 260 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28 013,83 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 378 Kč.
21. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.