Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3975/2008

U S N E S E N Í

I. Dovolání se zamítá.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením krajský soud změnil usnesení ze dne 1. 10. 2007, č. j. -9 (kterým Okresní soud v Rakovníku nařídil podle rozhodnutí Magistrátu města K. ze dne 24. 3. 2004, č. j. DSA-1155/04-SŘ 160/51, k vymožení pohledávky ve výši 300,- Kč a nákladů exekuce, exekuci a jejím provedením pověřil JUDr. J. S., soudní exekutorku), tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl. Odvolací soud vzal za prokázané, že povinnému nebylo vykonávané rozhodnutí řádně doručeno podle , o správním řízení (), ve znění účinném do 31. 12. 2005 (dále jen ), když se v době doručování rozhodnutí nezdržoval v místě svého trvalého bydliště, neboť s ohledem na zdravotní stav své dcery pobýval společně s ní a manželkou na své chatě ve Ž.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl oprávněný dovoláním, jehož přípustnost vyvozuje z , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), ve spojení s Namítá nesprávné právní posouzení věci, jenž spatřuje v posouzení otázky doručení exekučního titulu odvolacím soudem. Uvádí, že zásilka byla zaslána povinnému na adresu, která je vedena jako adresa trvalého pobytu povinného a jediná jeho adresa známá oprávněnému. Zásilka byla uložena na poště dne 26. 3. 2004 a dne 13. 4. 2004 následně jako nevyzvednutá zaslána zpět. Při opakovaném doručení byla dne 5. 5. 2004 uložena, dne 14. 5. 2004 byl povinný opakovaně vyzván k jejímu převzetí, k čemuž nedošlo, a proto byla dne 20. 5. 2004 vrácena zpět oprávněnému. Dovolatel má za to, že výpověď povinného i svědkyně I. F. byla účelová a toliko vedena snahou vyhnout se exekuci na majetek povinného, jež se dotkla rovněž majetku svědkyně. Povinnému bylo s ohledem na poučení o projednání jeho přestupku v přestupkovém řízení známo, že „může každým dnem očekávat poštovní zásilku s předvoláním k přestupkové komisi nebo již s rozhodnutím Magistrátu města K. a měl všechny důvody se tomuto – pro něj zajisté nepříjemnému – důsledku vyhýbat“. Z tohoto důvodu shledává oprávněný jeho tvrzení u odvolacího soudu, že žádnou zásilku dne 26. 3. 2004 neočekával, za zcela nedůvěryhodné. Odvolací soud pak opomněl, že povinný bydlí se svými rodiči, a tudíž nelze mít pochybnosti o tom, že povinný byl svými rodiči o uložení zásilky informován. Taktéž povinný sám připustil, že se na chatě nezdržuje trvale, ale určitou dobu tráví ve svém bydlišti. Vše tak nasvědčuje tomu, že povinný učinil všechny kroky k tomu, by se doručení zásilky vyhnul, mimo jiné i tím, že nezajistil u místního poštovního úřadu doručování pošty do míst, kde se hodlal zdržovat. Dále namítá, že povinný je zaměstnán a stará se o rodinu, tudíž lze snadno dovodit, že přebírá běžnou poštu, která je mu zasílána, např. vyúčtování dodávek elektřiny, vody, plynu či jiných běžných služeb. Je tedy „krajně nepravděpodobné“, že by povinný pravidelně nedojížděl kontrolovat a přebírat poštu alespoň dvakrát do měsíce. Navíc zásilka byla na poště uložena dvakrát po dobu nejméně patnácti dní, tedy nelze mít pochybnosti, že se o uložení zásilky dozvěděl. Dovolatel má za to, že nelze poskytovat právní ochranu jednání povinného spočívajícího v nečinnosti. Kdyby bylo doručeno veřejnou vyhláškou, k argumentu povinného, že se o doručení nedozvěděl, by se nepřihlíželo, nicméně nelze preferovat doručování rozhodnutí „méně aktivním způsobem“, a proto má oprávněný za to, že v daném případě došlo k naplnění právní fikce doručení dle Navrhuje proto, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení.

Dovolání – přípustné podle a odst. 2 ve spojení s a – není důvodné.

Jelikož vady podle ustanovení , odst. 2 písm. a) a b), odst. 3 (tzv. zmatečnosti), k nimž je dovolací soud – je-li dovolání přípustné – povinen přihlédnout z úřední povinnosti (, věta druhá, ), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (, věta první, ), je předmětem dovolacího přezkumu právní názor odvolacího soudu o nedostatku formální vykonatelnosti podkladového rozhodnutí, odůvodněný závěrem, že povinnému nebyla doporučená zásilka obsahující exekuční titul doručena v souladu , neboť povinný se v době doručování rozhodnutí nezdržoval v místě svého trvalého bydliště, kam mu bylo doručováno.

Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Závěr o vykonatelnosti podkladového rozhodnutí je závěrem právním. Aby však mohl soud k takovému závěru dospět, musí učinit potřebná skutková zjištění. V projednávané věci odvolací soud po provedeném šetření zjistil, že exekučním titulem je rozhodnutí Magistrátu města K. ze dne 24. 3. 2004, č. j. DSA-1155/04-SŘ 160/51, který byl doručován povinnému na adresu. Jelikož povinný nebyl v místě doručování zastižen, byla zásilka dne 26. 3. 2004 uložena a adresát vyzván k jejímu vyzvednutí. Protože adresát si zásilku v úložní lhůtě nevyzvedl, byla dne 13. 4. 2004 vrácena. Z výpovědi povinného bylo zjištěno, že z důvodu zdravotního postižení dcery, která je astmatička po mozkové obrně, se společně s ní a manželkou nepřetržitě zdržuje na chatě v Ž., odkud jezdí do práce a dceru cestou zaváží do školy ve S. Na poště v N. S. se nezastavil, jelikož žádnou zásilku nečekal. Rodiče ho o došlé poště informují pouze tehdy, když se u nich zastaví, což není pravidelně. Soud vyslechl taktéž svědkyni I. F., která k danému uvedla, že rodiče navštěvují dle potřeby a ti jim vždy oznamují, zda nějaká pošta došla. Na základě provedených šetření a jejich zhodnocení (v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů, zakotvenou v ustanovení ) dospěl odvolací soud k závěru, že povinný provedenými důkazy prokázal své tvrzení o tom, že se v místě doručování v době doručování vykonávaného rozhodnutí nezdržoval a rozhodnutí mu tak nebylo řádně doručeno podle

Nesprávnost, případně neúplnost skutkového zjištění soudu lze namítat prostřednictvím dovolacích důvodů podle , případně Dovolatel však tyto dovolací důvodu neohlašuje, toliko (posuzováno podle obsahu) polemizuje se závěrem odvolacího soudu, že bylo prokázáno, že poštovní zásilka nebyla řádně doručena. Tato argumentace je ovšem kritikou samotného hodnocení důkazů, jež však se zřetelem k zásadě volného hodnocení důkazů ( ) nelze napadnout žádným dovolacím důvodem. Na nesprávnost hodnocení důkazů lze totiž usuzovat jen ze způsobů, jak soud hodnocení důkazů provedl. Nelze-li soudu v tomto směru vytknout žádné pochybení, pak není možné ani polemizovat s jeho skutkovými závěry, např. namítat, že soud měl uvěřit jinému svědkovi či účastníku, nebo že některý důkaz není pro skutkové zjištění důležitý nebo – jako v daném případě - že z provedených důkazů vyplývá skutkové zjištění jiné.

S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že se oprávněnému prostřednictvím uplatněných dovolacích důvodů správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud tedy, aniž nařídil jednání ( věta první ), dovolání jako nedůvodné podle věty před středníkem zamítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , věty první, a ; povinnému, jež by měl na náhradu právo, náklady tohoto řízení podle obsahu spisu nevznikly

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. prosince 2008

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu