Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 72/2022-13
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Novotnou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 350 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 316,97 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 143,03 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 33,03 Kč spolu s úrokem ve výši 3,78 Kč zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 316,97 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 143,03 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 33,03 Kč spolu s úrokem ve výši 3,78 Kč zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu dne 27. 10. 2020 domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku, kterou splnil dne 1.7.1999, a také povinnost platit televizní poplatek v souladu se zák.č. 348/2005 Sb. ve stanovené výši. Žalovaný nezaplatil televizní poplatky za měsíce březen až prosinec 2020, jejichž výše činí 135 Kč měsíčně a splatné jsou vždy k 15. dni daného měsíce. Zákonný úrok z prodlení žalobkyně žádala v kapitalizované výši 146,81 Kč, s tím, že tento je vyčíslen vždy ode dne následujícího po splatnosti dlužného měsíčního poplatku do 27. 10. 2020 (tj. ke dni podání žaloby). Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, nicméně ten dluh neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci rozhodl, dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.), aniž by nařizoval jednání, neboť věc je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili (resp. žalovaný se ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. v určené lhůtě k výzvě soudu k otázce rozhodnutí bez nařízení jednání nevyjádřil).
4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalovaný se v červenci roku 1999 přihlásil do příslušné evidence držitelů televizního přijímače jakožto poplatník televizního poplatku. Tento poplatek však včas a řádně nehradil, neboť žalobkyni nezaplatil platby za měsíce březen až prosinec 2020, jejichž výše činí 135 Kč měsíčně, přičemž dle předpisu žalobkyně nebyl poplatek za březen uhrazen pouze ve výši 101,97 Kč. Takto mu vznikl dluh celkem v částce 1 316,97 Kč. Žalobkyně žalovaného ke splnění této povinnosti písemně vyzvala, žalovaný však ani poté ničeho neuhradil.
5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce dle následujících právních ustanovení.
6. Podle ust. § 3 odst. 2) zákona č. 348/2005 Sb. je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.
7. Podle ust. § 6 zákona č. 348/2005 Sb. činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč.
8. Podle ust. § 7 odst. 2) zákona č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem.
9. Podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.
10. Podle ustanovení § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako o. z.) jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění vlastního také úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení.
11. Žalovanému jakožto držiteli televizního přijímače vznikla v souvislosti s citovaným ust. § 3 odst. 2) zákona č. 348/2005 Sb. povinnost hradit žalobkyni televizní poplatky ve výši stanovené tímto zákonem. Žalovaný tuto povinnost řádně nesplnil, když žalobkyni neuhradil poplatky za měsíce březen až prosinec 2020 v celkové výši 1 316,97 Kč. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti každé dlužné platby tak, jak tato splatnost vyplývá z ust. § 7 zákona č. 348/2005 Sb.
12. Co do částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku tedy soud žalobě vyhověl. Ve zbývající části soud žalobu výrokem II. zamítl, neboť žalobkyně neprokázala, že by jí svědčil nárok k úhradě částky 33,03 Kč za měsíc březen 2020, kdy oproti vyúčtování zřejmě v žalobě nezohlednila částečnou úhradu tohoto poplatku a domáhala se celkového poplatku 135 Kč za tento měsíc, přičemž dle vyúčtování zbývalo k úhradě pouze 101,97 Kč. Adekvátně soud ponížil též přiznaný úrok z prodlení, kdy tento za poplatek, který měl být hrazen za měsíc březen 2020 přiznal pouze z částky 101,97 Kč za dobu od 16.3.2020 do 27.10.2020, tj. 16,46 Kč a rozdíl oproti požadované částce úroku za poplatek za tento měsíc (20,24 Kč dle výpočtu žalobkyně) ve výši 3,78 Kč zamítl.
13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení, neboť měl ve věci neúspěch pouze nepatrný. Co se týká nákladů právního zastoupení, v daném rozsahu soud dospěl k závěru, a to v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. ústavní nález ze dne 24. července 2013, že k uplatnění předmětného nároku vyplývajícího z nezaplacení televizních poplatků nebylo třeba odborných znalostí v míře přesahující běžné znalosti zaměstnanců žalobkyně a z daného důvodu soud tyto neúčelné náklady spočívající v nákladech právního zastoupení v rámci náhrady nákladů řízení nepřiznal, neboť se najednalo o náklady účelně vynaložené. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 600 Kč, která je tvořena zaplaceným soudním poplatkem dle položky 1.1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, ve znění účinném ke dni podání žaloby, ve výši 400 Kč, a dále paušální náhradou nákladů za dva úkony (předžalobní výzva a podání návrhu ve věci samé) dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v celkové výši 200 Kč (2 úkony x 100 Kč).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.