Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
12 C 43/2022-47
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Melmukovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 8 681,73 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 000 Kč od 20. 2. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 681,73 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 185,51 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 174,16 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 8 681,73 Kč od 21. 1. 2020 do 19. 2. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 681,73 Kč od 20. 2. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 8 681,73 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náklady řízení ve výši 2 089 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 000 Kč od 20. 2. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 681,73 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 185,51 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 174,16 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 8 681,73 Kč od 21. 1. 2020 do 19. 2. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 681,73 Kč od 20. 2. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 8 681,73 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náklady řízení ve výši 2 089 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.”) obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění.
2. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 8 681,73 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozsudku. Tvrdila, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) dne 9. 9. 2013 smlouvu o půjčce číslo (dále jen„ smlouva“). Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku 18 668 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 11. 2014. Žalovaný neplnil řádně své povinnosti a zbývá mu uhradit dluh na jistině 8 681,73 Kč a dále příslušenství.
3. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 s účinností k témuž dni, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem. Žalovaný ani přes písemné výzvy svůj dluh neuhradil.
4. Soud usnesením ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzval žalovaného, nechť sdělí svoje stanovisko k jeho zamýšlenému postupu podle § 115a o. s. ř. Byl upozorněn, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 115a, ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu, žalovaný se nevyjádřil, a proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání.
5. Provedeným dokazování soud zjistil následující skutkový závěr. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 9. 9. 2013 uzavřena smlouva o půjčce číslo. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 10 000 Kč, kterou převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. V souvislosti s půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit poplatek, představující úrok za sjednanou dobu trvání smlouvy 1 277 Kč s úrokovou sazbou 19,98 %, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 901 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 183 Kč. Žalovaný uhradil podle žalobních tvrzení na svůj dluh do dne podání žaloby částku 2 000 Kč. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni ke dni 20. 1. 2020, o čemž byl žalovaný informován dopisem. Žalovaný byl vyzván před podáním žaloby k úhradě dluhu. Právní předchůdce žalobkyně vycházel z informací o žalovaném, že jeho čistý měsíční příjem činí 10 800 Kč a měsíční výdaje 6 100 Kč, tj. má použitelný příjem ve výši 4 700 Kč. Jako ověřené dokumenty byl uveden pouze občanský průkaz a výměr invalidního důchodu.
6. Soud postupoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), ve znění účinném k datu uzavření smlouvy, a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datu uzavření smlouvy.
7. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
8. Podle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.
9. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
10. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.
11. Podle § 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, se spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
12. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
13. Podle § 2991 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 9. 9. 2013 smlouvu o zápůjčce, avšak žalobkyně neprokázala, že věřitel – právní předchůdce žalobkyně splnil povinnost, kterou mu stanoví § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pod sankcí neplatnosti smlouvy, tedy že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru na základě dostatečných informací a s odbornou péčí posoudil, zda je žalovaný schopen spotřebitelský úvěr splácet. Z provedených důkazů nevyplynulo jednoznačně, jaké byly příjmy a výdaje žalovaného, když žalobkyně nedoložila žádné listiny, ze kterých by výše uvedené v zákaznické kartě vyplývalo. Jediný podklad – karta zákazníka nemohl vytvořit ucelený obraz o majetkových poměrech žadatele. Pokud se měl žadatel zavázat ke splátce 1 228 Kč měsíčně, která vzhledem k jeho tvrzeným výdajům činila velkou část jeho potenciálně volných prostředků, neuvedl žalobce svůj myšlenkový postup, kterým dospěl k závěru, že nemohl mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, když zejména nebyly doložené žádné výpisy z případných registrů – zejména Centrální evidence exekucí, dále (SOLUS, NRKI, BRKI), když negativní výpis z těchto registrů by takové pochybnosti mohl rozptýlit. Rovněž nebyl doložen ani výpis z účtu žadatele, který mohl rovněž podpořit závěr alespoň o vyrovnaném hospodaření žadatele. Žalobkyně proto neprokázala, že poskytovatel posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, jak mu ukládá citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smlouvy o úvěru. Soud proto posoudil uzavřenou smlouvu o zápůjčce ve smyslu smlouvy o spotřebitelském úvěru s ohledem na nesplnění požadavku stanoveného v zákoně o spotřebitelském úvěru ve znění účinném v rozhodné době jako neplatnou. Tento závěr je přitom zcela v souladu s aktuální judikaturou Ústavního soudu, podle nějž„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit“ (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). I s odkazem na rozsudek Soudního dvora EU ze dne 18. 12. 2014 ve věci C číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další) v citovaném nálezu Ústavní soud uvedl, že„ poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady)“. Žalobkyně tak v tomto směru neunesla jak břemeno tvrzení, tak důkazní.
16. Žalobkyně však prokázala předání finančních prostředků ve výši 10 000 Kč žalovanému, proto soud právní vztah mezi účastníky posoudil jako bezdůvodné obohacení, neboť právní předchůdce žalobkyně žalovanému plnil bez právního důvodu. Z tvrzení samotné žalobkyně vyplynulo, že žalovaný uhradil na smlouvu částku 2 000 Kč, je tak zřejmé, že na poskytnuté částce ve výši 10 000 Kč tak žalovaný dluží 8 000 Kč. Žaloba byla částečně úspěšná, neboť žalobkyně prokázala svou aktivní věcnou legitimaci a nárok byl výrokem I. částečně přiznán. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, soud mu uložil povinnost zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení v požadované výši 8,05 % z dlužné částky od 20. 2. 2020 do zaplacení, neboť dluh byl splatný na základě výzvy odeslané dne 14. 2. 2020, pokud byla výzva podle § 573 o. z. doručena dne 19. 2. 2020, pak prodlení nastalo dne 20. 2. 2020 v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. Ve zbytku žalobu soud jako nedůvodnou zamítl.
17. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.).
18. O nákladech řízení rozhodl soud tak, že ve věci přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 089 Kč Náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1 000 Kč, dále z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3x 200 Kč podle § 14b a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., (představující převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé), dále z 3x režijního paušálu po 100 Kč podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., (představujícího převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzvu k plnění předcházející návrhu ve věci samé) a také z DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř., ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), což je 189 Kč Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Pokud by povinná osoba dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (ustanovení § 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zákon č. 120/2001 Sb.).