Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
6 C 114/2021
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Bartošem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 20 770 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 770 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 370,27 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 9 986,12 Kč a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 12 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 770 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 370,27 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba o zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 9 986,12 Kč a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 12 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 20 770 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba) s žalovaným smlouvu o půjčce, na základě které poskytla žalovanému půjčku ve výši 12 000 Kč oproti závazku žalovaného poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 1 680 Kč (v případě řádného trvání smlouvy na sjednanou dobu) s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a odměnou za hotovostní inkaso ve výši 4 800 Kč v 58 týdenních splátkách ve výši 365 Kč nejpozději do 21. 6. 2016. Na základě této smlouvy se zároveň právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému doplňkovou službu životního pojištění a žalovaný se zavázal zaplatit jednorázový poplatek ve výši 290 Kč. Před uzavřením smlouvy zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného půjčku splácet tím způsobem, že se dotazovala na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného, k čemuž si vyžádala příslušné doklady prokazující daná tvrzení žalovaného. Jelikož z žalovaným učiněných tvrzení a dokumentů předložených žalovaným dospěla k závěru, že je žalovaný schopen půjčku řádně splácet, smlouvu s ním uzavřela. Žalovaný uhradil toliko částku 400 Kč, která byla započítána na smluvený úrok (ve výši 277,24 Kč), na poplatek za hotovostní inkaso (ve výši 115,77 Kč) a na poplatek za životní pojištění (ve výši 6,99 Kč). Žalovaný tak zůstal dlužen na jistině částku 12 000 Kč a na dlužných úhradách za služby částku 8 770 Kč skládající se ze smluvního úroku ve výši 1 402,76 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč, poplatku za hotovostní inkaso ve výši 4 684,23 Kč a z poplatku za životní pojištění ve výši 283,01 Kč. Jelikož žalovaný do data splatnosti neuhradil všechny své závazky mu vyplývající z uzavřené smlouvy, vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 12 000 Kč (dlužné jistiny) ode dne následujícího po dni, ve kterém došlo ke splatnosti (tj. od 22. 6. 2016) do zaplacení, a dále na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední splátky (tj. od 29. 6. 2016) do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně předmětnou pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni, což žalovanému řádně oznámila. Před podáním návrhu byl žalovaný k úhradě dlužných částek vyzván předžalobní upomínkou.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání se nevyjádřili, a soud tak dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
5. Ze smlouvy o půjčce ze dne 12. 5. 2015 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 12. 5. 2015 smlouvu, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč, s úrokem ve výši 1 680 Kč a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč v 58 týdenních splátkách ve výši 365 Kč se splatností první splátky nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, a se splatností každé další splátky vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Předmětem smlouvy o půjčce bylo dále povinnost právní předchůdkyně žalobkyně zařadit žalovaného do pojišťovacího programu anonymizována dvě slova, za což se žalovaný zavázal zaplatit částku ve výši 290 Kč. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným bylo sjednáno, že nedílnou součástí smlouvy o půjčce jsou mimo jiné Smluvní podmínky. Dle článku 1.1 a 1.2 Smluvních podmínek byl sjednán úvěr s pevně stanovenou úrokovou sazbou ve výši 23,72 % p.a., přičemž úroková sazby byla stanovena jako pevná po celou dobu trvání smlouvy o půjčce s uplatněním jako roční úroková sazba. Dle článku 2.2 Smluvních podmínek se splátky zaplacené žalovaným nejprve započítávají na poplatky a životní pojištění a po jejich splacení dále na jistinu. Dle článku 8.1 Smluvních podmínek mohla právní předchůdkyně žalobkyně v případě prodlení žalovaného se splácením po něm požadovat a) zaplacení celého zbývajícího neuhrazeného dluhu v plné výši, b) zaplacení zákonného úroku z prodlení ze splátky, se kterou je žalovaný v prodlení a c) zaplacení nákladů řízení spojených se soudním vymáháním jeho dluhu. Dle článku 1.2 Smluvních podmínek (věta druhá, třetí a čtvrtá) bylo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným sjednáno, že výše úrokové sazby činí 23,72 % p.a. Úroková sazba je stanovena jako pevná po celou dobu trvání Smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. V případě, že dojde ve smyslu článku 9.3 věty druhé Smluvních podmínek k prodloužení trvání Smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání Smlouvy jistina úročena. Dle článku 9.7 Smluvních podmínek byla smlouva o úvěru uzavírána na dobu určitou, kdy její účinnost trvala ode dne podpisu smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však žalovaný v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li podlesní splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky.
6. Z karty zákazníka ze dne 11. 5. 2015 bylo soudem zjištěno, že za účelem posouzení úvěruschopnosti si právní předchůdkyně žalobkyně ověřila příjmy a výdaje žalovaného. Žalovaný uvedl, že jeho měsíční příjmy dosahují částky 30 000 Kč a jeho výdaje (nájemné, výdaje domácnosti, splátky, výdaje na telefon činí) 16 200 Kč, takže každý měsíc má disponibilní zůstatek ve výši 13 800. Tato tvrzení žalovaného byla ověřena z žalovaným předložených výplatních pásek, pracovní smlouvy, nájemní smlouvy, SIPO a občanského průkazu.
7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 včetně seznamu pohledávek soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.
8. Z Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 včetně podacího lístku ze dne 7. 1. 2020 bylo soudem zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že její pohledávky z titulu smlouvy o půjčce byla postoupena na žalobkyni.
9. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 3. 9. 2020 včetně podacího lístku ze dne 4. 9. 2020 soud zjistil, že žalobkyně zaslala prostřednictvím svého právního zástupce kvalifikovanou výzvu k plnění ve smyslu ustanovení § 142a o.s.ř.
10. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.
11. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným smlouvou o zápůjčce dle ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o.z. “), když k uzavření smlouvy o půjčce mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo za účinnosti tohoto zákona.
12. Podle ustanovení § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
13. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
14. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. Podle ustanovení § 1968 o.z. , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
16. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. Podle ustanovení § 1879 o.z. , může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
18. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o.z. , nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.
19. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána částečně důvodně. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve sjednané výši, čímž splnila svůj závazek ze smlouvy, žalovaný však svou povinnost poskytnutou finanční částku spolu s poplatkem (úrokem) ve sjednané výši vrátit v plném rozsahu nesplnil. Před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně řádně úvěruschopnost žalovaného. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vznikl nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč, dlužných úhrad za služby (dlužný úrok, dlužný poplatek za administrativní činnost, dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek a dlužný poplatek za životní pojištění) v celkové výši 8 770 Kč. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též úrok z prodlení z dlužné částky v rozsahu uplatněném žalobou (podle § 1970 o.z. , a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ). Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení, na základě které byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl (výrok I. rozsudku).
20. Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny, soud však v této části shledal žalobu nedůvodnou, neboť smluvní úrok (označený jako„ poplatek“) byl srozumitelným a transparentním způsobem mezi účastníky sjednán v textu samotné smlouvy (na první straně smlouvy). Ve smlouvě samotné je úrok jednoznačně vyjádřen pevnou částkou a„ odvození“ dalšího úroku neodpovídá smluvním ujednáním (článek 1.2 Smluvních podmínek ve spojení s článkem 9.7 Smluvních podmínek). Měla-li by být smluvními podmínkami založena další obdobná povinnost nad rámec textu smlouvy samotného, pak (odhlédne-li se od otázky, v jakých případech je takový postup ve spotřebitelském právu vůbec možný) musí být tato nová povinnost vyjádřena zcela jednoznačně a srozumitelně, což v projednávané věci nepochybně není splněno. Soud proto nárok žalobkyně na zaplacení dalšího smluvního úroku z dlužné jistiny zamítl (výrok II. rozsudku).
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrném rozsahu (ohledně části požadovaného příslušenství), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 770 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
22. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 31 Kč odpovídající části zaplaceného soudního poplatku, neboť dospěl k závěru, že se nejedná o účelně vynaložený náklad. Poplatková povinnost v tomto případě činila 800 Kč (dle ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, je základem procentního poplatku je částka 12 000 Kč – dlužná jistina). Žalobkyně bez výzvy soudu zaplatila na soudním poplatku částku 831 Kč. Jelikož přeplatek na soudním poplatku je nižší než částka 50 Kč, soud nerozhodoval o vrácení přeplatku soudního poplatku (ustanovení § 10 odst. 1 zákona o soudních poplatcích). Skutečnost, že žalobkyně zaplatila svou vinou na soudním poplatku více, než byla její povinnost a tento přeplatek nelze dle zákonných ustanovení vrátit, nemůže jít k tíži žalovaného.
23. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř. ).
24. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.