Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
223 C 43/2022
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Adrianou Hasmanovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 214 368,34 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky 47 770,34 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 41 816,33 Kč, s úrokem z částky 47 770,34 Kč ve výši 20,043 % ročně od 24. 1. 2022 do zaplacení, a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 47 770,34 Kč od 20. 10. 2020 do zaplacení, a co do částky 130 Kč, zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 109 896,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 3. 6. 2021 do zaplacení, to vše ve splátkách po 10 000 Kč měsíčně splatných vždy do 25. dne kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.
III. Žaloba se co do částky 56 701,40 Kč, úroku ve výši 20,043 % ročně z částky 166 598 Kč od 24. 1. 2022 do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení z částky 166 598 Kč od 19. 10. 2020 do 2. 6. 2021 a z částky 56 701,40 Kč od 3. 6. 2021 do zaplacení, zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do částky 47 770,34 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 41 816,33 Kč, s úrokem z částky 47 770,34 Kč ve výši 20,043 % ročně od 24. 1. 2022 do zaplacení, a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 47 770,34 Kč od 20. 10. 2020 do zaplacení, a co do částky 130 Kč, zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 109 896,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 3. 6. 2021 do zaplacení, to vše ve splátkách po 10 000 Kč měsíčně splatných vždy do 25. dne kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek. III. Žaloba se co do částky 56 701,40 Kč, úroku ve výši 20,043 % ročně z částky 166 598 Kč od 24. 1. 2022 do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení z částky 166 598 Kč od 19. 10. 2020 do 2. 6. 2021 a z částky 56 701,40 Kč od 3. 6. 2021 do zaplacení, zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalované u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 214 368,34 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 11. 6. 2020 uzavřena smlouva o úvěru č. SUA20/004042, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 556 598 Kč za účelem zaplacení kupní ceny motorového vozidla, a to k rukám prodejce. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit včetně smluvního úroku ve výši 20,043331 % ročně formou 60 měsíčních splátek po 14 741 Kč se splatností první splátky 9. 7. 2020 a poslední splátky 9. 6. 2025, ostatních splátek vždy k 9. dni kalendářního měsíce. Celkem měla žalovaná uhradit 884 460 Kč. Před poskytnutím prostředků žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované prostřednictvím lustrací v registrech NRKI a BRKI, SOLUS, CEE a IR, dále porovnala příjmy a výdaje. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, porto žalobkyně využila svého oprávnění ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni 21. 9. 2020, tuto skutečnost žalované písemně oznámila a vyzvala ji k zaplacení. Ke dni zesplatnění dluh ve výši 599 314 Kč sestával z dlužných splátek do zesplatnění 44 223 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku 3 602,64 Kč (od poslední splátky před zesplatněním do ukončení smlouvy), nesplacené jistiny po zesplatnění 539 228,36 Kč, smluvních sankcí 5 000 Kč, účelně vynaložených nákladů na vymáhání pohledávky 7 260 Kč prostřednictvím externí agentury. Pohledávka byla zajištěna vozidlem, a jelikož žalovaná svůj závazek nesplnila, byla vyzvána k jeho odevzdání. Následně bylo vozidla skrze obchodního partnera žalobkyně prodáno a utržená částka byla po odečtení nákladů zpeněžení započtena na dluh žalované, a to nejprve na náklady vymáhání, poté dlužné splátky a poté na jistinu. Pohledávka žalobkyně poté sestávala z dlužné jistiny, která měla být uhrazena po zesplatnění 214 368,34 Kč a nákladů vymáhání 130 Kč (doporučený dopis), o dluh byla žalovaná bezvýsledně upomínána. Dlužná nesplacená jistina a dlužné splátky jsou po celou dobu prodlení úročeny smluvním úrokem a úrokem z prodlení. Žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok 41 816,33 Kč (za dobu ode dne následujícího po zesplatnění do dne sepsání žaloby) a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 25 006,43 Kč (za dobu ode dne následující po splatnosti dle zesplatňujícího dopisu do dne sepsání žaloby).
2. K výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne 31. 3. 2022 uvedla, že žalovaná neuhradila ničeho, proto byl úvěr dne 21. 9. 2020 zesplatněn a žalovaná byla dopisem ze dne 5. 10. 2020 vyzvána k zaplacení. K upomínce opět nezaplatila ničeho, zpeněžením vozidla jakožto předmětu zajištění byla utržena částka 390 000 Kč.
3. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den 26. 5. 2022, k němuž se dostavila jak žalobkyně, respektive její právní zástupce, tak žalovaná. S ohledem na odlišnosti v žalobních tvrzeních a předložených důkazech soud nepřistoupil ke schválení navrhovaného smíru. Žalovaná uvedla, že zaplatila víc jak 3 x splátku po 14 741 Kč, do příštího jednání předloží reklamaci vad s tím, že s reklamací se nic nedělo a na tomto postupu dále netrvá, je si vědoma povinnosti splácet dluh. Žalobkyni bylo poskytnuto poučení ve smyslu § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a to v tom směru, aby doplnila důkazy k prokázání tvrzeného zkoumání úvěruschopnosti žalované. K žádosti žalobkyně soudem nebyla poskytnuta lhůta ke splnění povinnosti, a to s ohledem na četnost obdobných případů. Žalobkyně proto k důkazu navrhla výstup z interního systému žalobkyně prokazující zkoumání úvěruschopnosti – karta klienta, výpis z běžného účtu žalované za rozhodné období, potvrzení o příjmech žalované za období tří měsíců před poskytnutím úvěru, výpis z nebankovních registrů za období před poskytnutím úvěru.
4. K odročenému jednání dne 9. 6. 2022 se dostavila žalovaná, právní zástupce žalobkyně se omluvil, odročení nežádal, proto bylo jednáno v nepřítomnosti žalobkyně podle § 101 odst. 3 o. s. ř. Žalovaná uvedla, že je zaměstnána s příjmem 19 500 Kč měsíčně, žije u rodičů, je schopna splácet 10 000 Kč měsíčně a žádá o možnost splácet dluh.
5. Podáním ze dne 7. 6. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 130 Kč (započteno na náklady spojené s uplatněním pohledávky) a částky 47 770,34 Kč (započteno na jistinu) včetně kapitalizovaného úroku 41 816,33 Kč, úroku ve výši 20,043 % ročně z částky 47 770,34 Kč od 24. 1. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 47 770,34 Kč od 20. 10. 2020 do zaplacení. Žalobkyně tedy požadovala po žalované zaplacení částky 166 598 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 20. 10. 2020 do zaplacení.
6. Z předložených listin učinil soud následující skutková zjištění.
7. Z úvěrové smlouvy spisová značka ze dne 11. 6. 2020 včetně úvěrových podmínek žalobkyně s označením spisová značka, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná sjednaly dohodu, podle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované skrze zprostředkovatele právnická osoba úvěr ve výši 556 598 Kč na koupi motorového vozidla Audi A7, VIN kód, přičemž kupní cena činila částku shodnou s výší úvěru a peněžní prostředky měly být poskytnuty na účet dle prodejce vozidla. Akontace a poplatek za uzavření smlouvy nebyly sjednány. Z poskytnutého úvěru se žalovaná zavázala platit úrok ve výši 20,043331 % ročně, celkem měla žalobkyni zaplatit 884 460 Kč do 9. 6. 2025, a to formou 60 měsíčních splátek po 14 741 Kč se splatností vždy k 9. dni kalendářního měsíce, první splátka byla splatná 9. 7. 2020. Jak z identifikace žalované ve smlouvě, tak z obsahu smlouvy bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřená se žalovanou jako spotřebitelem. Ze smlouvy dále vyplynulo, že žalobkyně měla být zapsána jako vlastník vozidla a žalovaná jako provozovatel v registru silničních vozidel. Pro případ prodlení se splácením bylo sjednáno oprávnění žalobkyně vyúčtovat žalované k zaplacení náklady upomínání, smluvní pokutu a jednorázovou smluvní pokutu, pro případ dalších porušení smlouvy bylo sjednáno oprávnění žalobkyně požadovat smluvní pokuty. Pro případ závažného nebo opakovaného porušení smlouvy bylo sjednáno, že náklady vymáhání prostřednictvím třetích osob ponese žalovaná. V rámci úvěrové smlouvy byla dále sjednána smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva k předmětnému vozidlu s rozvazovací podmínkou, dle které zajišťovací smlouva zanikne v případě úplného splacení dluhů. Pro případ porušení povinností ze smlouvy bylo sjednáno oprávnění žalobkyně zahájit výkon zajišťovacího převodu práva, tzn. vozidlo odebrat, zpeněžit a utržené prostředky započíst na dluh žalované.
8. Z přehledu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno poskytnutí úvěru v uvedené výši žalované s tím, že dne 21. 9. 2020 došlo k zesplatnění, nesplacená jistina činila částku 539 228,36 Kč, náklady spojené s prodejem vozidla činily částky 3 951 Kč a 1 103,34 Kč, jako úhrady jsou evidovány částky 324 860,02 Kč, uvedené částky nákladů, úrokové dorovnání 3 602,64 Kč a částka 390 000 Kč. Podle rekapitulace žalobkyně evidovala nesplacenou jistinu 214 368,34 Kč, účelně vynaložené náklady 130 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok 41 816,33 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení 25 107,17 Kč.
9. Fakturou číslo ze dne 17. 9. 2020 vyúčtoval dodavatel právnická osoba žalobkyni k zaplacení částku 7 260 Kč za vymáhání v případu žalované ze smlouvy č. spisová značka.
10. Z výzvy k zaplacení celého úvěru – zesplatnění ze dne 5. 10. 2020 včetně kalkulace finančního vyrovnání bylo zjištěno, že žalobkyně z důvodu dlouhodobého nesplácení žalovanou úvěr zesplatnila s tím, že žalovaná měla částku 599 314 Kč zaplatit do 14 dnů od sepsání, v opačném případě byla upozorněna na odprodej vozidla. Smlouva byla ukončena ke dni 21. 9. 2020, splatnost nastala dne 19. 10. 2020. Podle podacího archu byla zásilka žalované odeslána dne 7. 10. 2020.
11. Kupní smlouvou číslo ze dne 20. 11. 2020 bylo prokázáno, že vlastnické právo k vozidlu Audi A7, na jehož koupi byl úvěr vázán, bylo převedeno prodávajícím příjmení jméno, spol. s r. o. na kupujícího jméno příjmení za kupní cenu 390 000 Kč, která byla uhrazena bezhotovostně při podpisu smlouvy.
12. Žalobkyně oznámila žalované prodej specifikovaného vozidla oznámením ze dne 27. 11. 2020 a vyzvala ji k zaplacení zbývající části dluhu 226 366,86 Kč s uvedením lhůty k plnění v trvání 14 dnů od sepsání. V oznámení uvedla, že kupní cena činila 390 000 Kč bez DPH, náklady spojené s prodejem činily 3 951 Kč a náklady spojené s odběrem a uskladněním vozidla činily 1 103,34 Kč s tím, že celkový výnos z prodeje vozidla tudíž činí 384 945,66 Kč a tato částka byla započtena na dluh žalované.
13. Žalované byla žalobkyní k zaplacení vyúčtována částka 1 103,34 Kč za dopojištění POV po ukončení smlouvy, jak vyplynulo z faktury č. anonymizováno číslo ze dne 27. 11. 2020.
14. příjmení příjmení jméno, spol s r.o. byla žalobkyni fakturou číslo ze dne 23. 11. 2020 vyúčtována k zaplacení částka 3 951 Kč jakožto provize za prodej vozidla.
15. Z předžalobní upomínky ze dne 26. 5. 2021 včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně žalovanou před podáním žaloby upomenula o zaplacení částky 257 963,43 Kč do 2. 6. 2021, zásilka byla žalované odeslána na adresu ze smlouvy (uvedenou v záhlaví rozsudku) dne 27. 5. 2021.
16. Ze saldokonta úvěrové smlouvy ze dne 23. 1. 2022 a aktualizované verze ze dne 31. 3. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná měla dne 24. 11. 2020 uhradit tři řádné splátky po 14 741 Kč, pokutu za nedodání TP 5 000 Kč, účelně vynaložené náklady 7 260 Kč (MABORO) a obchodní úrok 218,40 Kč, a dále částku 390 000 Kč jakožto cenu utrženou za prodej vozidla. Podle tohoto výpisu tak měla žalobkyni zaplatit 284 558,78 Kč.
17. Ze shora uvedených skutečností učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se úvěrovou smlouvou zavázala poskytnout žalované účelově vázaný úvěr na koupi motorového vozidla, což také učinila, jak vyplynulo jednak z předložených listin a také z účastnické výpovědi žalované, přičemž úvěr byl poskytnut na účet prodejce vozidla. Žalovaná se zavázala úvěr splácet spolu se smluvním úrokem formou pravidelných měsíčních splátek, což neučinila, a proto žalobkyně smlouvu ukončila a úvěr zesplatnila, žalovanou zároveň vyzvala opakovaně k zaplacení. K předmětnému vozidlu byl sjednán zajišťovací převod práva, v souladu se smlouvou proto žalobkyně vozidlo odprodala a utrženou kupní cenu po započtení nákladů započetla na dluh žalované. Z předložených listinných důkazů byly soudem opakovaně zjištěny rozpory. Žalovaná v rámci jednání uváděla, že si je vědoma svého dluhu a povinnosti jej splácet, sporným v řízení zůstalo, kolik žalovaná celkem uhradila. Následně žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do rozsahu výše uvedeného.
18. Po právní stránce postupoval soud následovně.
19. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
20. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
21. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne
5. 3. 2020 ve věci C -679/18)
22. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
23. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
24. Právně soud věc hodnotil tak, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Žalovaná uzavřela smlouvu jako spotřebitel, což prokazuje zejména identifikace žalované osobními údaji nepodnikajícího subjektu (rodné číslo, číslo občanského průkazu, bydliště), přičemž smlouvu neuzavřela v rámci své podnikatelské činnosti ani v rámci samostatného výkonu svého povolání, je tedy nutno na smlouvu o úvěru pohlížet jako na smlouvu o spotřebitelském úvěru podřízenou právní úpravě zákona o spotřebitelském úvěru.
25. Z předložených listin však nevyplynulo, že by žalobkyně jakýmkoli způsobem prověřila schopnost žalované úvěr splácet, přestože určitý proces v žalobních tvrzeních popisovala. Nepředložila však žádné listiny, na něž odkazovala, ať se již jednalo o výpisy lustrací v příslušných registrech, doklady k příjmům a výdajům nebo kartu klienta, a to přestože byla soudem výslovně v tomto směru poučena.
26. Soud tudíž uzavírá, že žalobkyně nedostála své zákonné povinnosti ověřit s odbornou péčí schopnost žalované poskytovaný úvěr splácet.
27. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.
28. Neplatnost právního jednání, ke které soud přihlédl z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních.
29. Co do rozsahu zpětvzetí žaloby soud řízení výrokem I zastavil podle § 96 odst. 2 o. s. ř.
30. Pokud se jedná o uhrazené platby, soud v tomto případě s ohledem na rozpory v tvrzeních žalobkyně a předložených listinách vycházel z tvrzení žalované a ze saldokonta úvěrové smlouvy, přičemž podle těchto provedených důkazů žalovaná uhradila žalobkyni celkovou částku 446 701,40 Kč (uhrazené platby 56 701,40 Kč + kupní cena odprodaného vozidla 390 000 Kč). Co do částky 47 900,34 Kč a příslušenství (viz výrok I) bylo řízení zastaveno. Soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku odpovídající rozdílu poskytnutých prostředků a uhrazených plateb, tzn. uložil jí povinnost zaplatit žalobkyni částku 109 896,60 Kč představující bezdůvodné obohacení na její straně za situace, kdy úvěrová smlouva byla posouzena jako absolutně neplatná, avšak bylo prokázáno, že žalobkyně žalované peněžní prostředky ve sjednaném rozsahu poskytla.
31. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. V souladu s § 1958 o. z. je v případě bezdůvodného obohacení splatnost dána výzvou věřitele k vydání bezdůvodného obohacení, resp. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena. Takovou výzvu žalobkyně žalované zaslala poprvé dne 27. 5. 2021, přičemž byla stanovena splatnost dne 2. 6. 2021, od následujícího dne je žalovaná v prodlení.
32. S ohledem na finanční poměry žalované soud vyhověl její žádosti a umožnil jí plnit dluh ve splátkách podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. s tím, že pro případ porušení platebních povinností ze strany žalované se dluh stane splatným v celém rozsahu.
33. Co do zbývající částky a příslušenství soud žalobu s ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy zamítl.
34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu za situace, kdy ve větším rozsahu úspěšná žalovaná náhradu nákladů řízení neuplatnila (i s přihlédnutím k procesnímu neúspěchu žalobkyně co do zastavení z důvodu zpětvzetí žaloby – výrok I).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).