Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Nd 404/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné v právní věci žalobce: MUDr. Y. E. U., zast. JUDr. V. J., advokátem, proti žalovaným: 1) Česká televize, 2) Česká republika, jednající Ministerstvem spravedlnosti České republiky, o žalobě na ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. a u Vrchního soudu v Praze pod. sp. zn. , podle ustanovení t a k t o :

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce podal podáním ze dne 19. 11. 2008 (soudu doručeno dne 20. 11. 2008) odvolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 11. 2008, sp. zn. . V uvedeném odvolání současně uplatnil námitku podjatosti vůči soudkyním senátu 1 Co Vrchního soudu v Praze JUDr. Zdence Ferešové, Mgr. Dagmar Javůrkové, JUDr. Ludmile Říhové a JUDr. Naděždě Žákové s odůvodněním, že výše uvedené soudkyně nechtějí žalobci přiznat osvobození od soudního poplatku, i když žalobce splňuje podmínky pro uvedený postup a dále jmenované soudkyně, dle názoru žalobce, hodnotí výši uplatňovaného nároku bez proběhlého dokazování.

Vrchní soud v Praze následně předložil věc Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o námitce podjatosti jmenovaných soudkyň Vrchního soudu v Praze se sdělením, že podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze je k projednávání a rozhodnutí předmětné věci příslušný senát 1 Co, jehož členkami jsou JUDr. Zdenka Ferešová, JUDr. Ludmila Říhová, JUDr. Naděžda Žáková a Mgr. Dagmar Javůrková, ovšem JUDr. Zdence Ferešové končí, dle sdělení Vrchního soudu v Praze, mandát dne 31. 12. 2008 a v prosinci 2008 čerpá řádnou dovolenou, proto již nepřichází v úvahu, že by se podílela na projednávání a rozhodnutí předmětné věci. Vrchní soud v Praze dále připojil vyjádření soudkyň JUDr. Ludmily Říhové, JUDr. Naděždy Žákové a Mgr. Dagmar Javůrkové k námitce podjatosti. Všechny uvedené soudkyně se ve svých vyjádřeních shodují, že k věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům nemají žádný vztah, na výsledku řízení nemají žádný zájem a nejsou jim známy žádné okolnosti, které by je vylučovaly z projednání a rozhodnutí dané věci.

Podle jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě ( věta první ). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud České republiky.

Podle ustanovení , věty první, účastníci mají právo vyjádřit

se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat

a rozhodnout. Podle odst. 3 tohoto ustanovení v námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnost o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán.

Nejvyšší soud České republiky k věci uvádí, že předpokladem skutečného uplatnění zásady rovnosti účastníků v řízení a zajištění záruk správného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním vztahu k účastníkům a k jejich zástupcům a který není v žádném směru zainteresován na výsledku řízení. V souladu s tím zákon konstruuje jako důvody vyloučení soudce soudcův poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům.

Vyloučení soudce zákon zakládá na existenci určitého důvodu, vymezeného takovými konkrétně označenými a zjištěnými skutečnostmi, v jejichž světle se jeví soudcova nepodjatost pochybnou. Vylučuje se tím subjektivní pohled na vyloučení soudce. K tomu, aby soudce byl vyloučen, nemohou postačovat pocity soudce nebo nadřízeného soudu o tom, zda lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nýbrž musí být zjištěn důvod, z něhož vyplývá, že lze pochybovat o soudcově nepodjatosti.

K vyloučení soudce tedy není sice třeba, aby byla prokázána jeho podjatost, na druhé straně to však neznamená, že k vyloučení postačí jakékoli subjektivní pochybnosti o nepodjatosti soudce. K takovým pochybnostem musí být dán objektivní důvod. A takový důvod je dán pouze tehdy, zjistí-li se dostatečně intenzivní poměr soudce k věci, k účastníkům či jejich zástupcům, jehož povaha reálně (z objektivního pohledu) zpochybňuje schopnost soudce nestranně a nezávisle ve věci rozhodnout.

Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. § 116 obč. zák.), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský. V úvahu by zde také přicházel vztah ekonomické závislosti, např. v souvislosti s vědeckou či jinou publikační činností soudce, apod. O žádný z uvedených případů se však v předmětné věci nejedná.

Jak vyplývá z vyjádření jmenovaných soudkyň, žádná z nich nemá vztah k věci ani k účastníkům řízení (k žalobci), na výsledku řízení nemají žádný zájem a nejsou jim známy žádné okolnosti, které by je vylučovaly z projednání a rozhodnutí věci.

Z návrhu žalobce na vyloučení jmenovaných soudkyň Vrchního soudu v Praze z projednávaní a rozhodnutí věci vyplývá, že důvodem vznesené námitky podjatosti má být otázka správnosti jejich postupu v řízení. Nesouhlas účastníka řízení s postupem soudců v řízení o projednávané věci, popř. s odůvodněním rozhodnutí, však není okolností, která by zakládala důvod k jejich vyloučení ( ). Z obsahu spisu, ani z vyjádření dotčených soudkyň nevyplývají žádné skutečnosti, jež by zakládaly důvod pochybovat o jejich nepodjatosti ve smyslu

Dle názoru Nejvyššího soudu České republiky pokud žalobce neuvádí žádné skutečnosti (srov. ), které by svědčily o tom, že by byl dán důvod k pochybnostem o nepodjatosti jmenovaných soudkyň, není důvod nevěřit jejich tvrzení, že takové vazby neexistují.

V daném případě tedy nebyly shledány skutečnosti nasvědčující tomu, že by jmenované soudkyně byly nějakým způsobem ovlivněny vztahem k projednávané věci, případně k účastníkům řízení (jejich zástupcům).

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (d). Vzhledem k tomu, že soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, a protože v předmětné věci nebyly shledány důvody k vyloučení jmenovaných soudkyň z projednávání a rozhodování věci ve smyslu ustanovení , rozhodl Nejvyšší soud České republiky podle tak, že soudkyně Vrchního soudu v Praze Mgr. Dagmar Javůrková, JUDr. Ludmila Říhová a JUDr. Naděžda Žáková nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování věci.

Nejvyšší soud České republiky pro úplnost poznamenává, že nerozhodoval o námitce podjatosti JUDr. Zdenky Ferešové s ohledem na skutečnost, že její mandát končí dne 31. 12. 2008 a v prosinci 2008 čerpá řádnou dovolenou, proto již nepřichází v úvahu, že by se mohla podílet na projednávání a rozhodnutí předmětné věci.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. prosince 2008

Předseda senátu:

JUDr. Jiří Pácal